Internetový deník pro kulturu a umění

Úvod Divadlo Herci vytvořili z centra Ostravy království loutek. Začal festival Spectaculo Interesse

Herci vytvořili z centra Ostravy království loutek. Začal festival Spectaculo Interesse

2.10.2017 Divadlo

Jsou malé i velké, klasická pimprlata i obři v nadživotní velikosti. Křehké, ale i takové, které si můžete po strhujícím výkonu přijít ohmatat. Po zahajovacím dni se dvanáctý ročník loutkářského festivalu Spectaculo Interesse stal jednoznačnou dominantou centra Ostravy. V první den byla k vidění dvě špičková loutkoherecká vystoupení - na téma hloupého Honzy hledajícího svou princeznu v prostředí rozestavěné silnice a následně filozofující příběh o tom, že slepota v sobě může skrývat mimořádnou niternou zkušenost.

Zvětšit obrázek

Festival Spectaculo Interesse již tradičně zahájil průvod loutek.
Foto: Roman Polášek

Šapitó, jedna z hlavních dominant loutkářského festivalu, mělo v neděli vyrůst na Masarykově náměstí. Nakonec se ale ukázalo, že příroda je mocnější a rozbahněný terén se na jeho stavbu nehodí. (Ano, i po letech nákladných oprav hlavní ostravské náměstí není bez chyb.)

Naštěstí se našlo náhradní řešení, a tak se stan určený pro celou sérii představení od neděle až do pátku přesunul do areálu Černé louky, tedy ještě blíže k festivalové základně a k hlavnímu pořadateli k Divadlu loutek.

Zahajovací pohodu a slavnostní průvod toto přemístění nijak nenarušilo, a tak už v odpoledních nedělních hodinách mohli lidé sledovat promenádu některých loutek lákajících na největší přehlídku svého druhu v Česku. Některé byly impozantní natolik, že je muselo vést několik pomocníků.

Z festivalového průvodu. (Foto: Roman Polášek)

Také slavnostní zahájení na hlavní scéně mělo svou neobvyklou loutku uvaděče v životní velikosti, ale s miniaturním pomocníkem v dlani. Někteří v této loutce poznávali hrdinu z představení Liška Bystrouška nebo alespoň jeho hlavu, kostým byl nový a malý pískloun v uvaděčově dlani napovídal a mimo jiné pohotově označil „sponzory“ za „cenzory“. Slovní ekvilibristika patřila k věci, stejně jako pravidelně únavné vyjmenovávání všech, kteří přispěli k dílu.

Ve filmu jim jsou obvykle věnovány až ty úplně závěrečné titulky, leč na každé jiné akci v Česku musí být „až“ na prvním místě. Publikum i s nudícími se dětmi tak aspoň pobavila neplánovaná etuda s nefungujícím mikrofonem, což ale na tak malém prostoru nijak neuškodilo a vedení města nemá zaprášené plíce ještě natolik, aby je nebylo slyšet i bez moderní techniky.

Z představení divadla Alfa. (Foto: Roman Polášek)

A konečně začalo divadlo! Hned napoprvé pořádný nášup, rovnou roadmovie, s živou rockovou kapelou a slibovaným „větrem ve vlasech“. Plzeňské divadlo Alfa s modernizovanou variací na klasickou pohádku Tři siláci na silnici využilo oblíbený formát hloupých hromotluků, kteří se snaží získat si princeznu. Prostředí silných strojů poskytlo maximálně dobrodružný příběh i s rámcovým přesahem.  Je jasné, že v době moderních dálnic, včetně těch zvlněných, je třeba staromódního draka vyměnit za zlého kamioňáka. Hloupí Honzové byli pro jistotu hned tři a svalnatý zloun místo aby princezny pozřel, udělal si z nich nedobrovolnou pracovní četu. Jedna mu prala, další vařila.

Naštěstí, jak to tak bývá, vše dobře dopadlo, láska a pravda zvítězila. Skvělá hudební souhra živé kapely, odvážné kostýmy a perfektně zvládnuté klasické javajky neměly chybu a překvapil i loutkoherec Josef Jelínek, jehož někteří mohou pamatovat ještě z angažmá u ostravského Divadla Petra Bezruče.

Zahajovací představení jako lusk otevřelo další možnosti, jak dnes přitáhnout mládež do divadelního sálu. O to niternější kus, ale už pro odrostlejšího diváka, nabídla inscenace od nizozemských Duda Paiva Company nazvaná Blind (Slepota).

Duda Paiva, který hraje na Spectaculu pravidelně od roku 2005, dostál svému slovu loutkohereckého akrobata a zaujal ještě dříve, než divák vstoupil do sálu. Vlastně jsme už byli uvnitř, ale vykázal nás technik. Mistr si ještě nepřeje být vyrušován, všichni ven!

Tak zněl jasný signál a ani paní uvaděčka v Cooltouru nic nezmohla. Dav se kupil a hromadil, mistr meditoval. Až bylo náležitě plno v předsálí, brány sálu se těšně před půl osmou otevřely. Inscenace vlastně začala už o něco dříve a divák se stal její součástí se vzrůstajícím napětím. Dokonce měl k dispozici dvě řady židlí na jevišti, kam mohl ten odvážnější usednout. A na jedné z nich už byl po celou dobu usazování připraven i Duda Paiva se svou maskou Slepoty.

Z představení Slepota. (Foto: Roman Polášek)

Hrál autobiografický příběh muže s nadměrnými brýlemi, jehož tělo je poseto nádory. Znetvořen neforemnými hlízami už za chodu inscenace zpovídal přicházející spolusedící. Seděl totiž v ordinaci vyhlášené ostravské lékařky. No a čekání na prohlídku, to bylo přesně jako čekání na začátek představení. Dva diváci vedle Paivy měli náhodou také brýle, hned bylo jasné, že „čekají“ s ním. Jeden sice na dotaz zapřel, proč tady čeká, prý si nepamatuje, a dívka vedle něj prý je úplně v pořádku. Duda Paiva hned vše obrátil v prospěch akce: „Ztráta paměti je pro některé pacienty charakteristická, ale ještě příznačnější je jejich lhaní.“ Jiná divačka se stala Paivovou dvorní drbačkou, protože ty hlíznaté nádory děsně svědí.

Pak už se stalo jeho kolektivním pacientem celé publikum zaplněného Cooltouru. Z loutkohercova deformovaného těla – kostýmu, se postupně rodily nové a nové postavy. Reálné nádory z jeho dětství se na jevišti staly metaforickým vyjádřením toho, že i v temnotě se skrývá krása. Hororové situace připomínaly surrealistickou akrobacii.

Volné pokračování jeho vlastní inscenace pro spřízněné ostravské Divadlo loutek Marvin vyniklo zejména díky originální scéně s bílými kuklami a pavoučí sítí, ve které se slepec ocitá. Brazilsko-africké písně, které zněly z úst hlavní loutky magické lékařky s blyštícíma očima, měly uhrančivý vliv a nechyběl ani opětovný kontakt přímo s diváky.

Závěr, už po kolektivním uzdravení, korunovala Paivova zdravice festivalu za dlouhodobou podporu a jistá odměna pro zvídavé publikum, které si na jeho výzvu mohlo přijít ohmatat loutky z tvárného molitanu přímo na jeviště. Magický rituál do puntíku.

Dvanáctý ročník mezinárodního loutkářského festivalu Spectaculo Interesse byl zahájen bravurním způsobem. Divadlo Alfa ukazuje, jak se i s obyčejnou loutkou dá hrát moderní příběh, Duda Paiva Company pak dokládá, že mezi loutkou a hercem neexistuje hranice, protože už není důležité, kdo vyrůstá z koho, hlavní je, že všichni vytvářejí pevné pouto.

A takovýchto sepjetí mezi skutečností a fantazií bude během festivalu až do pátku spousta.

Martin Jiroušek | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Divadlo", nebo přejděte na úvodní stranu.