Internetový deník pro kulturu a umění

Úvod Atd. Máchův Máj na deka a Waltariho deník aneb Ostravský knižní veletrh se zvedá ode dna

Máchův Máj na deka a Waltariho deník aneb Ostravský knižní veletrh se zvedá ode dna

4.3.2018 Atd.

Ubylo cukrovinek a hrníčků, přibylo knih. A to i z experimentálních nakladatelství, k jakým třeba patří projekt absolventek pražské UMPRUM Bylo nebylo. Víkendový Ostravský knižní veletrh 2018 nabídl řadu novinek, které ještě voní tiskařskou černí, a třeba milovníci Egypťana Sinuheta si mohli koupit deníkovou novelu Miky Waltariho s názvem Vlak osamělého muže.

Zvětšit obrázek

Zakladatelka Ostravského knižního veletrhu Markéta Hejkalová.
Foto: Ivan Mottýl

„Lidé na nádraží jsou chudí, špinaví a špatně oblečení. Hned po pár krocích poznávám, že jsem přijel do chudé země,“ píše finský spisovatel Mika Waltari v deníkové novele Vlak osamělého muže. Jsou to trefné a často nekompromisně kritické zápisky z jeho cesty z Helsinek do Istanbulu v roce 1929, to měl teprve jednadvacet let. A citace, kterou jste si právě přečetli, pochází z Prahy. Takto bídně na Waltariho zapůsobilo Masarykovo nádraží, dle kterého šmahem odsoudil celé Československo. Nepomohla ani dvouhodinová procházka centrem Prahy: „Vidím špínu, omšelé reklamní tabule, bledé smutně obličeje.“

Knihu Vlak osamělého muže převedla z finštiny dvorní Waltariho překladatelka Markéta Hejkalová. „Zajímavé je, že čeština je prvním cizím jazykem, do kterého byl tenhle cestopis přeložen. Proč po něm nesáhli v žádné jiné zemi, netuším,“ přemítá Hejkalová. Také se divíme, je to nesmírně čtivě napsaný deník, v němž je drzost mládí i poetistické nadšení z poválečného světa, které připomíná vidění tehdejší české avantgardy kolem Devětsilu.

Markéta Hejkalová je navíc osobou, která do Ostravy knižní veletrh před sedmi lety přivedla. Dnes už sice nepatří k jeho organizátorům, stánek nakladatelství Hejkal ale nezmizel. „Letos to vidím optimističtěji než loni. Je tady více vystavovatelů, navíc zajímavějších než v loňském roce,“ shrnula Hejkalová. Věří, že veletrh konečně překonává dětské nemoci a bude se rozšiřovat. A jednou snad knihy zaplní celý výstavní pavilon, o který se i letos musely dělit s cestovním veletrhem a prodejní výstavou „svatebních potřeb“.

Anna Pleštilová z nakladatelství Bylonebylo. (Foto: Ivan Mottýl)

Konečně, na dovolené je kniha nerozlučným přítelem a dobrý titul může být i originálním svatebním darem. Vpravdě experimentální publikace například na letošním veletrhu nabízela Anna Pleštilová, nedávná absolventka Ateliéru tvorby písma a typografie na UMPRUM a spoluzakladatelka nakladatelství Bylonebylo. Pleštilová Ostravu okouzlila hlavně Knihou tužeb od Nikoly Hoření, což je titul poctěný druhou cenou v prestižní soutěži Nejkrásnější české knihy roku. Díky originální technologii totiž kresby v knize ožívají, jinými slovy opravdu se hýbou. A spolu s kresbami ožívají i čtenářské sny, přání a tužby.

Kniha tužeb. (Foto: Ivan Mottýl)

Nakladatelka Pleštilová nabízela i papírové prstové divadlo a několik vlastních titulů,  výjimečný je třeba Herbář trvalek. Ve skutečnosti až patafyzický projekt, herbář plastových květin oživený písněmi jako Růže z papíru (Brontosauři) nebo Proč ta růže uvadá? (Vladimír Mišík). A na prodej byl i Máchův Máj, na deka a v sáčku s nápisem Täglich frische Fleisch und Wurstwaren.

Ostravské nakladatelství Protimluv předvedlo na veletrhu několik novinek, pohádku Erika Jakuba Grocha Tuláček a Klára v překladu Yvetty Ellerové a s ilustracemi Zdeňka Janošce Bendy. A román Devátý maďarského spisovatele Ference Barnáse, jímavé vyprávění očima dítěte o maďarské realitě 20. století. Ostravsko na veletrhu tradičně zastupovala i spisovatelka Eva Tvrdá, tentokrát s novinkou Města v Českém Slezsku.

Novinky z nakladatelství Protimluv. (Foto: Ivan Mottýl)

Nepřeberné množství publikací z dějin regionu nabídl společný stánek muzeí z Moravskoslezského kraje. Mezi knižní perly, které se tam objevily, určitě patří kniha Říše prastará, mocná i zkrocená s podtitulem Les na Kravařsku mezi středověkem a industrializací. Vynikající monografie na doteku historie, biologie a filozofie o takzvaném Kravařsku, což je území zhruba mezi Bělotínem, Novým Jičínem a Příborem, které bývalo v držení pánů z Kravař a v roce 1930 mělo asi 100 tisíc německých obyvatel.

Kniha Říše prastará, mocná i zkrocená (vpravo). Foto: Ivan Mottýl

Ostravský knižní veletrh se zvedá ode dna, ale na hladině ještě není. Organizátoři si v každém případě zaslouží pochvalu, že i v poněkud bizarních podmínkách mezi svatebními koláči a agenty cestovních kanceláří se dále trpělivě věnují české knize. A možná jednou knihy opravdu zaplní celou Černou louku, zatím je však dobré řídit se dle pořekadla: Lepší pták na talíři pečený nežli dva v povětří vznešení.

Ivan Mottýl | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Atd.", nebo přejděte na úvodní stranu.