Internetový deník pro kulturu a umění

Úvod Divadlo Šéf Dream Factory Tomáš Suchánek: Přidáváme přístavky, prodáváme polštářky na schody, zájem je obrovský

Šéf Dream Factory Tomáš Suchánek: Přidáváme přístavky, prodáváme polštářky na schody, zájem je obrovský

9.5.2018 Divadlo

Tomáš Suchánek je manažerem Divadla Petra Bezruče a vedle této své pracovní funkce je zároveň ředitelem divadelního festivalu Dream Factory. Tento festival je i díky jemu mezi všemi ostatními pořádanými v České republice v mnohém naprosto výjimečný. S Tomášem Suchánkem jsme si povídali tři týdny před vypuknutím festivalu, který se koná od 29. května do 4. června.

Zvětšit obrázek

Ředitel festivalu Dream Factory Tomáš Suchánek (vlevo).
Foto: Lukáš Horký

V rozhovoru po loňském ročníku Dream Factory zazněla tato vaše slova: Rád bych v příštím ročníku přivezl do Ostravy výrazné zahraniční inscenace. Je toto přání letos naplněno?

Do jisté míry ano. Tak jako loni má i letošní festival několik linií. Jedna z nich nese název Napříč čtyřmi světy s podtitulem Česko-slovensko-polsko-rumunské bratrství. Slovenština zazní v zahajovacím a závěrečném představení. O slavnostní zahájení se postará bratislavské Divadlo Astorka Korzo’90 s inscenací Lásky jedné plavovlásky, závěrečné představení bude uvedeno v divadelním šapitó na Masarykově náměstí a půjde o velkolepý spektákl Mistr a Markétka souboru Teatro Tatro. Česlo-slovenskému divadlu je věnována i debata nazvaná Česko-slovenské děti, kterou budou moderovat kritička Lenka Dombrovská z Divadelních novin z Prahy a dramaturg Miro Dacho z VŠMU z Bratislavy.

Polsko je zastoupeno inscenací Cezary jde na vojnu, která posbírala několik významných ocenění, například na prestižním krakovském festivalu Božská komedie. Jde o důmyslně vystavěnou hudební revui líčící humornou formou příběhy účastníků povinné vojenské služby. Jsem také moc rád, že se nám podařilo navázat na dřívější spolupráci s festivalem Bez hranic a můžeme tak ostravské diváky pozvat na inscenaci enfant terrible polské režie Jana Klaty Veselka, která bude uvedena v Českém Těšíně v rámci festivalového prologu. Velkou radost mám také z hostování jednoho z nejprogresivnějších rumunských divadel, Divadla Tonyho Bulandra, které představí své zpracování Shakespearovy vrcholné tragédie Othello. Tuto inscenaci jsem viděl hostovat před rokem na festivalu v Krakově a zaujala mě natolik, že jsme hned začal vyjednávat o uvedení na našem festivalu. A pro všechny diváky, kteří neodmaturovali z rumunštiny na výbornou, máme dobrou zprávu. Rumunská i polská představení budou opatřena českými titulky. Moc bych si přál, aby zahraniční inscenace naše diváky zaujaly tak, jako zaujaly mě.

Jak se letos prodávají vstupenky?

Letos jsme spouštěli předprodej ve chvíli, kdy jsem seděl ve vlaku a cestoval do Prahy. Když jsem vystoupl na Hlaváku, už mi volala kolegyně z pokladny, že je polovina představení vyprodána, jestli může začít prodávat přístavky. Byl to fofr! Než jsme došel na hotel, měl jsme v mailu stížnost od smutného diváka, který nás nařkl z toho, že jsme pro známé určitě blokovali místa předem, a proto že se na něj nedostalo. Pokud některé čtenáře Ostravanu potkal podobný osud, rád bych je ujistil, že ještě není nic ztraceno, protože v úterý 15. května pustíme do prodeje nevyzvednuté akreditace a propadlé rezervace, takže je tu docela velká šance, že se vstupenky ještě uvolní. Sledujte naše stránky www.dfov.cz!

Každý festival se aktuálními ročníky svým způsobem vymezuje vůči těm uplynulým – organizátoři mají snahu vždy něčím minulost překonat. Zatím sice můžeme hovořit jen o přípravné fázi, ale byla to i vaše ambice? A je něco v ročníku 2018, co tu ještě nebylo?

Ještě tady nebylo šapitó Teatra Tatro. Narazíte na něj poslední festivalový den přímo na Masarykově náměstí. Už chystáme dvaadvacet barelů s vodou, které budou šapitó kotvit. Bude tu uvedena inscenace Mistr a Markétka, kterou sem viděl na festivalech v Nitře a Martině a od té doby jsme o její uvedení v Ostravě usiloval. Jsem moc rád, že se nám to na jubilejní, desátý, ročník podařilo.

Čím se ale asi nejvíce vymezujeme proti minulým ročníkům, je další splněný sen –  projekt, který vzniká přímo pro náš festival. Už na osmém ročníku jsme našim divákům představili site specific projekt Shakespere na Hlubině, který režíroval Jan Mikulášek. Letos se chystá věc nevídaná. V bývalém hotelu Palace vyvoláme ducha slavných inscenací Divadla Petra Bezruče. Podařilo se nám znovu pozvat do Ostravy, dle mého soudu, jedny z nejvýraznějších režisérských osobností současnosti. Ty naváží na své úspěšné inscenace, které v minulosti režírovali u Bezručů. Dan Špinar se vrací k Britney, Honza Mikulášek k Orwellovi a Oněginovi, Jirka Havelka k Donu Juanovi v Soho. Pod režijním taktovkou Janusze Klimszy znovu ožijí postavy z Pestrých vrstev, na chodbách potkáte i Dannyho Smiřického v režii Filipa Nuckollse či samotného Bezruče v režii Martina Františáka. A do toho všeho mlsná pokojská a věčně hladový pikolík v režii Janky Ryšánek Schmiedtové, kteří budou vždy pouhých třicet diváků hotelem provázet. V projektu účinkuje celý soubor Divadla Petra Bezruče a těšit se můžete také na jeho hosty. Vstupenky na exkluzivních patnáct repríz rychle mizí, tak neváhejte!

Vím, že těžko můžete divákům doporučit něco z programu jako věc, kterou by určitě měli vidět. Přesto, co vy sám považujete za možný vrchol festivalu Dream Factory 2018? A proč?

Věřím, že každý z diváků si svůj vrchol najde sám. Možná bych nabídnul spíše pár svých tipů. Konzervativnějším divákům bych jednoznačně doporučil již zmíněné Lásky jedné plavovlásky podle známého filmu nedávno zesnulého režiséra Miloše Formana. Vedle Dominiky Morávkové, Anny Šiškové, Miroslava Nogy či Mariana Labudy ml. se mohou diváci těšit na čerstvou držitelku Českého lva Zuzanu Kronerovou, která také převzala letošní uměleckou záštitu nad festivalem. Jde o inscenaci režijního dua SKUTR, které je podepsáno také pod inscenací Racek z Divadla v Dlouhé. V něm se v roli Máši divákům představí Eva Hacurová, čerstvá nositelka titulu Talent roku v rámci Cen divadelní kritiky 2017.

Rád bych diváky pozval na Společenstvo vlastníků pražského divadla Vosto5 nebo Vitku brněnského Divadla Husa na provázku, ale obávám se, že tam už je to se vstupenkami beznadějné. U mnohých představení se ale snažíme navyšovat kapacitu, jak to jen jde. Přidáváme přístavky, prodáváme polštářky na schody, přidáváme nulté řady. Ale tohle jsou případy, kde jsme už zcela na maximu.

Neměl bych také zapomenout na profil v Ostravě oblíbeného Činoherního studia Ústí nad Labem, které uvede oceňovanou inscenaci Homo Faber s hostujícím Martinem Fingerem nebo divadelní adaptaci nejslavnějšího Bradburyho antiutopického románu 451 stupňů Fahrenheita. Nejen mladší diváky pak určitě potěšíme uvedením Malého prince, kterého pro režiséra Jana Plouhara zdramatizoval Tomáš Vůjtek.

Nejmenší diváci by si určitě neměli nechat ujít nedělní pohádku Dlouhý, Široký a Bystrozraký, po které bude následovat dílna, kde si děti mohou vyrobit svou vlastní loutku. Vstup na pohádku, stejně jako na koncert The JazzCake, cimbálovku Lipka či koncert Míly Königa je zdarma.

Existuje vzájemné ovlivňování inscenátorů – mnohokrát jsem pozoroval zřetelnou inspiraci některou ze slavných inscenací v jiných inscenacích. Nebo naopak – snahu rozhodně se odlišit. Totéž platí i o divadelních festivalech, a to snad ještě ve větší míře. Má festival Dream Factory něco, co nemá žádný jiný festival v ČR?

Možná by měli odpovědět spíše diváci a festivaloví hosté, jak náš festival vnímají. Předpokládám, že největší devizu spatřují v ojedinělém industriálním prostředí Dolu Hlubina, kde náš festival vždy od pátku do neděle pravidelně vrcholí. Jde zároveň o část nejnáročnější produkčně a finančně. Vybavit na tři dny hrací prostory dle požadavků oslovených souborů je hodně náročné a odčerpá to docela velkou část našeho rozpočtu. Ale domnívám se, že právě pro nezaměnitelnou atmosféru industriálních prostor za námi přijíždí řada diváků z Brna, Prahy, Slovenska i Polska.

Na Hlubině jsme hráli na více než deseti místech. Některá změnila majitele a už se do nich nedostaneme, jiná jsou nenávratně srovnána se zemí. Snažíme se proto objevovat stále nová. Loni jsme diváky poprvé zavedli do bývalé koksovny. Letos zde uvedeme mysteriózní operu Deník zloděje, nejoceňovanější inscenaci roku 2017. A také inscenaci Poslední sezení u doktora Freuda pražského Divadla v Řeznické.

Těšit se můžete také a faustovskou komedii Tajemná záře nad vilou, která je v Praze uváděná ve Vile Štvanice. Na našem festivalu bude uvedena přímo pod těžní věží, proto ponese ostravská repríza název Tajemná záře nad věží. Na stejném místě bude uvedena i strhující Médeia v režii Jana Nebeského s Lucii Trmíkovou a Davidem Prachařem, kteří jsou pravidelnými hosty našeho festivalu.

Velkou část roku jezdíte po divadlech a vybíráte inscenace do festivalového programu. Pro kterou z letošních inscenací jste musel vynaložit nejvíce úsilí, abyste ji získal? A v čem ta obtížnost spočívala?

Asi nejsložitější je jednání se zahraničními soubory, tam je vše třeba domlouvat s velkým předstihem, často ve chvíli, kdy vůbec netušíte, jestli na jejich hostování budete mít finance. Nejvíce úsilí a času jsem letos ale věnoval již zmíněnému projektu Hotel Bezruč?! Nejdříve musel přijít nápad, následovalo vymýšlení koncepce, oslovování tvůrců. Pak přišly na řadu schůzky s režiséry, s dramaturgy Davidem Košťákem a Kateřinou Menclerovou a scénografkou Pavlou Kamanovou. Věřím, že vynaložené úsilí všech bude mít smysl. Taky mám radost, že na našem festivalu letos proběhne udílení Ceny Marka Ravenhilla za nejlepší českou divadelní inscenaci nového dramatického textu za rok 2017. Jedna z nominovaných inscenací, Společenstvo vlastníků, bude na našem festivalu i uvedena. Držím jí pěsti!

Poslední otázka: občas se říká, aby člověk, který vidí zářit meteor (příslovečnou padající hvězdu) vyslovil nějaké přání – prý se naplní. Jaké přání byste vyslovil ve věci letošního ročníku Dream Factory?

Plné sály spokojených diváků. To je každý rok náš sen, ať vidíme padat hvězdy nebo zářit meteory.

Ladislav Vrchovský | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Divadlo", nebo přejděte na úvodní stranu.