Internetový deník pro kulturu a umění

Úvod Divadlo František Večeřa a David Viktora excelují v monolozích z textů Erica Bogosiana v inscenaci Sex, drogy a hafo prachů

František Večeřa a David Viktora excelují v monolozích z textů Erica Bogosiana v inscenaci Sex, drogy a hafo prachů

21.6.2018 Divadlo

Čtvrteční premiéra komorní inscenace Sex, drogy a hafo prachů uzavřela sezónu v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě. Představení je postaveno na monolozích z tvorby současného amerického herce, dramatika, romanopisce a performera arménského původu Erica Bogosiana. Z jeho knihy 100 (Monologues) přeložil Pavel Dominik sedmnáct textů. Režisér inscenace Janusz Klimsza spolu s dramaturgem Adamem Goldem z nich vybrali osm výstupů, které rozdělili rovnoměrně mezi dva herce, Františka Večeřu a Davida Viktoru.

Zvětšit obrázek

František Večeřa a David Viktora v inscenaci Sex, drogy a hafo prachů.
Foto: Radovan Šťastný

Tematicky vybrali monology o divadle (potažmo umělecké tvorbě a vnímání umění), o pánském předsvatebním večírku, o lékařském hyenismu, o špínou a odpadky zaneřáděné planetě Zemi, o světě showbyznysu a v něm všudypřítomných drogách, o životní nudě vyšších vrstev i o životě na dně společnosti. Závěrečný výstup je o pozvolném umírání.

I když Bogosianovi jde v jeho monolozích hlavně o herecké příležitosti, všechny jeho texty jsou v nejlepším slova smyslu angažované. Dalo by se říci, že jsou i satirické. Rozhodně pojmenovávají neduhy a vůbec podobu světa, ve kterém dnes značná část lidské populace žije, případně je nucena žít. Dělá to se značkou dávkou humoru. Je to však humor ostrý jak žiletka a řeže přímo do živého.

David Viktora. (Foto: Radovan Šťastný)

Hraje se ve zkušebně Divadla Antonína Dvořáka. Scénograf David Bazika, který podepsán pod výpravou inscenace, do hracího prostoru umístil jedno barové křeslo a jednu barovou židličku černé barvy. Na zadní stěnu zavěsil větší zrcadlo. V něm se odráží hlediště i záda (nejen) herců. Někdy postavy dokonce komunikují v rámci scénograficko-režijní koncepce samy se sebou. Součástí výpravy jsou i kostýmy zvolené tak, aby ladily s obsahem, charakterem a povahou postav.

František Večeřa. (Foto: Radovan Šťastný)

Janusz Klimsza (vedle režie vybral i hudbu k inscenaci) vede herce k velmi těsnému kontaktu s publikem. V mnoha okamžicích dochází dokonce k přímé komunikaci postavy s divákem. A téměř vždy jde v těchto okamžicích nejen o odlehčení, ba místy je to právě naopak, jde o velmi drsné oslovení mířící přímo do divákovy duše, do jeho životního postoje. Je to programové bourání divácké anonymity, diváckého soukromí, dá se říci, že je to i probourávání se do společenského vědomí.

Uprostřed terče, do kterého se inscenace trefuje, je lhostejnost, sebestřednost, bezohlednost, konzum a ve výčtu negativních postojů a jevů bychom mohli pokračovat. Nejde však v žádném případě o prázdné moralizování. Jde o jasné sdělený názor inscenace jako takové. Tvůrci si zcela zřetelně v tomto případě spolu s Ericem Bogosianem nemyslí o současném lidstvu nic moc dobrého.

František Večeřa. (Foto: Radovan Šťastný)

Oba protagonisté hrají s velkým nasazením. Do svých výstupů vkládají velké množství energie. Oba vykazují mimořádné komediální schopnosti. Nicméně velmi často probouzejí v publiku smích, při kterém člověku zároveň běhá mráz po zádech.

Při podrobnějším pohledu na jednotlivé herecké výkony jsou zde jisté malé rezervy: František Večeřa má ještě prostor pro větší odlišení gesta u postavy úvodního divadelníka a následně člena rockové kapely. David Viktora v několika málo okamžicích mírně přehrává ve svém prvním výstupu z pánského večírku. Této maličkosti si však lze všimnout jen díky mimořádné Viktorově věrohodnosti a pravdivosti, převažujících v celém zmíněném monologu. Všechny jmenované rezervy jsou zcela minimální. Oba herci odevzdávají ve všech postavách, které zosobňují, naprosto vrcholné herecké výkony.

David Viktora. (Foto: Radovan Šťastný)

Inscenace Sex, drogy a hafo prachů zapadá do řady angažovaných titulů, které se v poslední době nabízely návštěvníkům představení ve zkušebně Divadla Antonína Dvořáka. Jde o herecké divadlo nejvyšších kvalit a výkony obou herců zcela jistě neujdou pozornosti odborné kritiky. To však není to hlavní. Samo představení je velmi poutavé a zcela jistě zaujme diváky toho nejrůznějšího vkusu i nejrůznějších nároků. A o to jde v divadle ze všeho nejvíce.

Ladislav Vrchovský | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Divadlo", nebo přejděte na úvodní stranu.