Internetový deník pro kulturu a umění

Úvod Hudba Martin Roženek z GM Recording Studia: Projekty si vybírám, ale je velmi těžké říkat ne

Martin Roženek z GM Recording Studia: Projekty si vybírám, ale je velmi těžké říkat ne

29.11.2018 Hudba

Martin Roženek je známý jako klávesista blackmetalové kapely Ador Dorath, jeho hlavní aktivita však spočívá v činnosti související, avšak méně nápadné. Jako zvukař jablunkovského GM Recording Studia působí od roku 2004 a aktuálně je ve fázi, kdy si dle jeho slov projekty vybírá a má z výsledné práce radost. Rozhovor jsme tedy uskutečnili uprostřed jeho nabitého programu, který momentálně nemá konec ani začátek.

Zvětšit obrázek

Provozovatel jablunkovského GM Studia Martin Roženek.
Foto: Gabriela Stašová

Proč vzniklo GM Recording Studio? Měl jsi pocit, že v naší oblasti právě takovéto studio chybí?

Nejsem zakladatelem GM studia. Původně bylo vše úplně jinak. Původní majitel po osmi letech jeho fungování zemřel a studio zdědila jeho manželka. Protože už jsem dříve s GM studiem úzce spolupracoval, vznikla myšlenka, že bych jej mohl převzít. Vzhledem k různým profesním i osobním okolnostem jsem se rozhodl, že to udělám. V roce 2004 se tak stalo a s manželkou jsme se dohodli, přičemž název GM Recording Studio jsem na jeho počest a památku ponechal. Asi rok bylo studio ve Vendryni, potom se přesunulo do aktuálních prostorů v Jablunkově.
První tři roky jsem makal navzdory tomu, že jsem byl v této práci ještě v podstatě začátečník. Všichni se samozřejmě dozvěděli, že v tomto studiu je nový zvukař, a protože jsem nechtěl nic udělat špatně, začal jsem číst knížky apod., což později přineslo své ovoce.

A jak jsi spokojen se současným stavem studia?

Až nadmíru. Teď jsem ve fázi, kdy nevím, co dál a kam dříve skočit. Říkám si, že moje nastavená cena za hodinu nahrávání je maximum za ten underground, který v těch sklepních prostorách vzniká. Je ale velmi těžké někomu říkat ne. Spousta kapel ke mně chce jít nahrávat, nicméně je dobré být už nyní ve stavu, kdy si projekty vybírám. Mám ještě kolegu v Třinci a některé věci, na které nemám čas, posílám k němu.

V GM Recording se nahrávají všemožné hudební žánry, od pop-rocku až po metal, obvykle však v undergroundovém podání. Dokázal bys říct, při které nahrávané hudbě dokážeš být nejvíce kreativní? Už proto, že ji třeba preferuješ?

Já jsem kreativní při každé hudbě, která má smysl a která mě baví. Velmi rád pracuji s amatérskými kapelami, které jsou ještě nadšené prvotním setkáním s nahrávacím studiem a je to pro ně tak trochu svátek. Vychutnávám si to i jako producent, který jim může radit, kecat jim do toho a říkat svůj názor, přičemž oni jsou ještě stále i z toho nadšení. Je strašně hezký pocit být při vzniku těchto debutů. Na druhou stranu se výborně dělá i s profíky, kteří zase jsou na scéně již dlouho, ale vědí přesně, co chtějí. Při takovém nahrávání je zase naprostý klid a pohoda. Co se týče stylu, nedokážu odpovědět, spíše je mi to jedno, protože nahrávám věci od dechovek až po black metal.

A jsi sám posluchač každého žánru? Nebo jsi naopak kvůli práci posluchačem náročným?

Popravdě teď nejsem vůbec posluchač. Je to jedna z věcí, které mě strašně mrzí. Protože jdu do práce v osm a končím okolo šesté večer, jsem už pak natolik vyčerpaný, že nejsem schopen poslouchat další hudbu. S tím, že velmi často ještě pomáhám dvěma dcerám se cvičením na klavír, jsem v muzice celkově asi šestnáct hodin. Osm hodin pak spím. A pak znova. Ale mrzí mě to, protože před prací ve studiu jsem ještě za éry walkmanů něco poslouchal od rána do večera.

Jaké spolupráce za dobu trvání studia vznikly a kterých si nejvíce považuješ?

Těší mě jedna věc. Mám undergroundové studio a třeba taková Tereza Mašková, co teď vyhrála Superstar, byla u mě asi třikrát na nahrávání. Vždycky, když se mě někdo ptá, koho jsem tu měl známého, nějakou hvězdu, můžu nyní zmínit ji… (smích) Ovšem spolupráce ve studiu, které bylo založeno především pro metalové kapely, je založena na tom, aby byli všichni opravdu spokojeni s výsledkem. Pro mě je nahrávání kapely taková „rodinná“ záležitost. Oni ke mně nechodí za zvukem, ale i proto, že se tady cítí dobře. Hodně za mnou chodí i slovenská scéna, za což jsem rád a vážím si toho. Stejně tak kapely z Prahy.

Sám jsi muzikant a klávesista. Je zřejmé, že člověk musí sám chápat hudbu, aby dokázal vytvořit nahrávku kapele. Jak jsi na tom s klasickou hudební průpravou? Nebo jsi spíše samouk, který se vše kolem naučil zkušenostmi?

Samouk nejsem. Mám osm let klavíru na lidovce a pak dva roky klavíru na lidové konzervatoři v Ostravě. Zvukař by podle mě měl být muzikant. Je třeba to vidět i z té druhé strany. Podle mě jsou dva typy zvukařů. Zvukař elektrikář, technický typ, který ví, co je kde za součástku a má v hlavě encyklopedii. Pak zvukař, který neví nic o technice, což jsem já, ale který je sluchař, slyší a cítí. Neberu to zkrátka tak, že kompresor musí být nastavený nějakým určitým způsobem, ale naopak, že spokojené musí být především ucho.

Která hudba se ti nahrává nejlépe a která naopak nejhůř? A proč?

Nejtěžší je udělat z materiálu nehráčů dobrou nahrávku. Když zkrátka přijde někdo, kdo neumí hrát a ty musíš vyprodukovat něco, co se dá poslouchat, to je to nejtěžší.

A stalo se tak někdy?

Málokdy se to stává, nicméně ano. A to je pak utrpení, protože když jsou bicí špatně, vyskytne se i špatný hráč na baskytaru a ostatní tomu taky moc nedávají, je zle. Většinou se jedná o začínající kapely, které ani nemají talent, ale které chtějí, byť jen pro vlastní účely, nějaký záznam. Samozřejmě mě nejvíce baví a nahrává se mi dobře metal, nicméně aktuálně pracuji třeba na relaxační hudbě pro domácí porody a ačkoli jsem blackmetalista, je fajn, že u mé hudby ženy rodí… (smích)

Kdo ti pomáhal akusticky vyřešit prostory studia? Zvukaři takto často spolupracují s nejrůznějšími odborníky, kteří se na to specializují.

Protože je studio ve sklepě, akustika není zcela dokonalá. Jsem tedy omezený těmi prostory. Mám ale kolegu z Gliwic, který je zároveň můj učitel, a úzce s ním spolupracuji. Nemám moc času sledovat novinky a trendy, co se týče zvuku, takže vždycky zavolám jemu a on mi poradí. Je to takový můj guru, který mi i pomohl s veškerou akustikou, protože on je nájemný zvukař, co jezdí po celé Evropě a vyzná se.

Co se týče aparatury, na které vybavení nedáš dopustit a které kousky jsou pro tebe nejvzácnější?

Jsem v tomto velký megaloman, protože nemám rád střední třídu různých nástrojů a vybavení. I když dělám underground, miluji nejvyšší třídy. Zkrátka jde ve výsledku poznat, jak kvalitní kompresor máš. Zase musím zmínit i kolegu Jarka z Polska, který je vlastně i recenzentem různé techniky a často mi nějakou vypůjčí nebo doporučí. Studio je sice finanční bezedná pumpa, nicméně ještě stále mě neomrzelo jej vylepšovat. Nejvíce jsem pak rád za systémy jako Looptrotter Emperor, Api 3124+ nebo Digidesign HD2.

Nahrával jsi v GM Recording i desky vlastní kapely Ador Dorath? Jaké to je vlastně podílet se celkově na většině věcí u vlastního projektu?

Opět jsou tu dvě strany. Jednak je fajn nahrávat vlastní kapelu a mít v hlavě konkrétní přesnou vizi. Ale děláš to také zaujatě a podle toho, jak by to mělo vypadat. Já si takto to nahrávání vlastně vůbec neužiju. Jsem prostě do role zvukaře pohlcený natolik, že při tom už vlastně ztrácím i nadhled. Nyní jsme se při budoucí desce rozhodli, že nahrát to teoreticky můžu, ale na mix a mastering už to budeme posílat někam jinam, protože to už se nedá.

Asi i kvůli objektivnějšímu náhledu na celou nahrávku…?

Ano, také. Kluci si to sice víceméně pohlídají, ale i proto, že bych si nahrávání rád více užil a chtěl být jen v roli muzikanta, který také občas zavelí, že to a to chce jinak. V příštím roce bychom měli přijít s novou deskou, tudíž tato chvíle snad konečně nastane.

Co zajímavého se ve studiu dělo za poslední dobu a co teď chystáš?

U mě to je už v podstatě fabrika, kde jedna kapela nahraje a druhá v tu chvíli přichází. Napadá mě ale jedna věc, že končím s live zvukařinou, protože je toho moc a já bych se rád věnoval jen té studiové. Stran konkrétních akcí bych se musel podívat spíše do kalendáře, ale na otázku, co se chystá, odpovídám tak, že žiji přítomností.

Gabriela Stašová | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Hudba", nebo přejděte na úvodní stranu.