Kulturní deník pro Ostravu a Moravskoslezský kraj

Úvod Obraz & Slovo Ostravské PLATO otevřelo nový umělecký objekt – kino Eye Drop, kde můžete i ležet

Ostravské PLATO otevřelo nový umělecký objekt – kino Eye Drop, kde můžete i ležet

15.3.2019 Obraz & Slovo

Ostravským kinům zazvonila hrana s nástupem multiplexů. Aktuální otevření nového promítacího sálu v městské galerii PLATO je proto z pohledu dějin ostravských biografů přelomová událost. Nové kino Eye Drop je zároveň uměleckým artefaktem, který vytvořila vizuální umělkyně Zuza Golińska z polského Gdaňsku.

Zvětšit obrázek

Nové ostravské kino Eye Drop v PLATO.
Foto: Ivan Mottýl

Napřed pár slov od lesa, chcete-li od moře. Tak autentické zprostředkování současné evropské vizuální tvorby, jaké permanentně nabízí městská galerie PLATO v bývalém kutilském hypermarketu Bauhaus, mohou Ostravě závidět i mnohá západní velkoměsta. PLATO v tomto smyslu patří ke „globálnímu souhvězdí“ vybraných institucí, které se ve stále komplikovanějším světě snaží nějak definovat nejaktuálnější umělecké trendy.

Ředitel PLATO Marek Pokorný v Ostravě zprovoznil jakési velvyslanectví, které reprezentuje tvář světového soudobého umění. Bohužel, ne vždy si to uvědomuje ostravská uměnímilovná veřejnost či studenti uměleckých škol. A je trochu s podivem, že mnozí mladí tvůrci, kteří touží dobýt svět, nemohou do galerie najít dveře. Právě v PLATO se přitom mohou poučit, jak převratně se mění vizuální umění jako takové. Jeho podoba, funkce i výpovědní hodnota. A nelze to zastavit. Naopak, je třeba se zorientovat. Kurátoři prestižních galerií v New Yorku, Londýně či Berlíně se na současné umění dívají podobnou optikou jako Marek Pokorný.

Příchod do kina Eye Drop. (Foto: Ivan Mottýl)

Vernisáž pátého pokračování výstav z cyklu Dočasné struktury autor tohoto textu vynechal. Do PLATO dorazil až o den později, na besedu s autorkami nových Dočasných struktur. A stal se jediným divákem prezentace. Dočasné struktury jsou užitné prostory budované umělci přímo pro podmínky galerie. Jinými slovy, inventář PLATO je dílem českých i zahraničních tvůrců, takto už třeba vznikla apokalyptická zahrada ve dvoraně, knihovna, bar s kavárnou, šatna a nyní nově přibylo právě kino polské umělkyně Zuzy Golińské. A také infopoint navržený Francouzkou Stéphanie Lagarde a nový prezentační prostor pro umělce z ateliéru Zbyňka Baladrána.

K užitným objektům Stéphanie Lagarde a Zbyňka Baladrána se v kulturním deníku Ostravan.cz ještě vrátíme. Teď si prohlédněme nové kino Eye Drop. Autorkou je devětadvacetiletá Zuza Golińska, absolventka ateliéru prostorových aktivit na Akademii výtvarných umění ve Varšavě, která svými instalacemi či site-specific projekty nedávno zaujala i Londýn. Nikdo samozřejmě nemůže čekat, že v PLATO najde klasické kino. „Prvotní idea architektonického řešení volně vycházela z prostorového uspořádání opiového doupěte,“ líčí kurátor Jakub Adamec.

Kino Eye Drop. (Foto: Ivan Mottýl)

Z určitého pohledu je to vlastně úplně normální kino. S projektorem i velkým plátnem, s diváky a s pravidelným pátečním promítáním. Hmota samotného kina může diváky překvapit. V sále se nesedí, nýbrž leží. „Prostor je pokryt kobercem. Ostrůvky s matracemi i jiné měkké objekty vybízejí k ležení. Tělo se stává pasivnější, duše a mozek se naopak aktivizují a okolí nám dává prostor poznat samy sebe,“ přemítá Adamec nad „léčivými účinky“ nového kina.

Zuza Golińska při prezentaci svého díla ukázala, že má s podobnými prostorovými instalacemi bohaté zkušenosti. Pohyblivé koberce a jiné ostrovy pokládá v rámci svých sociálních konceptů do různých institucí. Uvidíme, jak si Ostravané vzniknou na sledování filmů v ležící poloze. Ne vždy se takto „duše a mozek aktivizují“, spíš lze usnout rychleji než v sedačce multikina. Hlava leží na polštáři, a to je pořádná výzva:

ZUZA GOLIŃSKA: EYE DROP

Ve vesmíru leží svět,
na tom světě je město,
v tom městě je čtvrť,
v té čtvrti je ulice,
v té ulici je dům,
v tom domě je prostora,
v té prostoře je kino,
v tom kině je jeviště,
na jevišti je koberec,
na koberci je postel,
na posteli je matrace,
na matraci je polštář,
na polštáři leží hlava,
z hlavy kouká oko,
v oku září obraz.

Náhoda je blbec. Třetí den po prezentaci se autor tohoto textu ocitl pracovně v Gdaňsku, odkud Zuza Golińska pochází. Ubytoval se nedaleko Westerplatte (Willa Jelitkowska) a ve volných chvílích korzoval po pobřeží. Rozbouřený březnový Balt tam několikrát denně měnil k nepoznání strukturu pláží. Tu mořské vlny rozhrábly písky v jakési renesanční lunety, pár hodin nato je ale běsnící moře proměnilo v pravidelné brázdy. Jindy moře nadělalo podivuhodná slepá koryta fantastických tvarů, pak se ale na pár hodin „sztormy“ utišily, a s nimi i moře a váté písky. Zkrátka jedinečný filmový zážitek.

Ostravské kino Eye Drop. (Foto: I. Mottýl)

Moře se tak stalo plátnem a pláže hledištěm, však se tu v létě většina lidí dívá na ten „mořský film“ pěkně vleže. Duny jsou matracemi i polštářky a plážový život zase ostrovem, tedy chvilkovým vytržením ze všední reality. Podobně, jako na prožité starosti pomáhá zapomenout biograf. Jedinečnost nového ostravského kina tak spočívá i v jeho „mořském rozměru“. Kdo se holt jednou narodí na Baltu, zůstává mu moře stále v srdci. A teď je kousek Baltu i v PLATO.

*

Z PROGRAMU KINA EYE DROP V PLATO
(začátky v 19.00)

15. března: Vienna Calling (ČR, 2018) a debata s režisérem Petrem Šprinclem.
22. března: Diptych: Heidegger in Auschwitz (ČR, 2016) a Mokrá svatba (ČR, 2017)
29. března: Annie Sprinkle: Herstory of Porn (USA, 1999)
5. dubna: Roman Štětina: Ztracený případ (ČR, 2014) a Vrah skrývá tvar (ČR, 2010), filmy uvede autor
6. dubna: Jeden svět v PLATO (od 12.00 do 22.00)

Ivan Mottýl | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Obraz & Slovo", nebo přejděte na úvodní stranu.