Kulturní deník pro Ostravu a Moravskoslezský kraj

Úvod Hudba Ředitel Janáčkovy filharmonie Jan Žemla představuje příští sezonu a říká: Hudba na mne působí téměř fyzicky

Ředitel Janáčkovy filharmonie Jan Žemla představuje příští sezonu a říká: Hudba na mne působí téměř fyzicky

25.4.2019 Hudba

Původně to měl být rozhovor „pouze“ o nové koncertní sezoně Janáčkovy filharmonie, která opět nabízí velmi pestrou přehlídku skvělých umělců a zásadních i pozoruhodných skladeb. Jenže pan ředitel Jan Žemla umí zasvěceně a poutavě vyprávět o řadě dalších témat. Proto jsme se v rozhovoru s ním dotkli také financování, vzdělávání, perspektivy a spousty dalších věcí, včetně mrazu, který mu na některých koncertech běhá po zádech. O tom už ale opravdu v rozhovoru.

Zvětšit obrázek

Ředitel Janáčkovy filharmonie Jan Žemla.
Foto: Dita Pepe

Zkusme na úvod trochu zažertovat: kolikátá je podle vás Janáčkova filharmonie v žebříčku filharmonií České republiky?

Zajímavá otázka na začátek. Nemám sice úplně tenhle druh srovnávání rád, ale spousta z nás myslí sportovně, tudíž se o to také pokusím. V České republice je čtrnáct profesionálních orchestrů, k tomu několik orchestrů soukromých, poloprofesionálních a poměrně velký počet orchestrů divadelních. Je samozřejmě otázkou, dle jakých kritérií takový žebříček sestavit. Asi to ani nelze, proto zde sdělím spíše svůj osobní dojem, který si nedělá naději na to být zcela objektivní. Jako kritérium bych vzal asi dva faktory. Hra orchestru jako taková, jeho hráčský potenciál a programová složka. Tedy to, jakým způsobem se orchestr programově profiluje, jaké osobnosti s ním vystupují, kteří umělci s ním jsou spojení. Na prvním místě je a vždy by měla být Česká filharmonie. Ta se svou dramaturgickou profilací dostala zpět na výsluní a úroveň velkých světových orchestrů a právě díky systematické dramaturgické práci využívá svůj mimořádný hráčský potenciál, což je skvělé. Po ní je zde skupina několika, cca pěti orchestrů – převážně pražských, k tomu Brno a Ostrava, jejichž úroveň je přibližně stejná. Je to samozřejmě případ od případu. Do této kategorie bych tedy zařadil Janáčkovu filharmonii. V této souvislosti chci říci, že sám věřím v potenciál „svého“ orchestru, respektive jsem o něm přesvědčen. A snažím se připravit takové podmínky, aby byl tento potenciál využit.

Slyšel jste desítky orchestrů u nás i v zahraničí. Traduje se, že každý má nějaká specifika, přednosti, slabiny…Jak byste charakterizoval zvuk Janáčkovy filharmonie?

Řekl bych, že dnes je zvuk symfonických orchestrů poměrně univerzální. Liší se snad v určité preciznosti provedení, transparentnosti, hráčském potenciálu, provedením jednotlivých skladeb, vliv má přístup dirigenta atd. Snad jediný orchestr, u kterého si vybavuji velmi specifický zvuk, je City of Birmingham Symphony Orchestra. Znal jsem ho z nahrávek a když jsem pak měl možnost slyšet živý koncert, řekl jsem si: ano, tenhle zvuk opravdu znám.

Cílem hudební interpretace je dosáhnout co největší preciznosti, co nejvíce naplnit přání autora. To je samozřejmě i naším cílem. Asi by nebylo úplně strategické veřejně pojmenovat slabiny vlastní společnosti. Jeho silou je zejména hráčské nasazení, radost hráčů z hudby jako takové, což pochopitelně pozitivně ovlivňuje i kvalitu hry. V tom docela vynikáme. Řekl bych, že plného a charakteristického zvuku dosahuje Janáčkova filharmonie zejména v dílech slovanských autorů, pokud tedy vyjdeme z běžného repertoáru. Označme ho tedy v tuto chvíli jednoduše slovanským.

Kolik má v současnosti Janáčkova filharmonie členů? Konzervatoře už delší dobu hlásí menší zájem o některé nástroje. Jaký je v současnosti o povolání hráče v JFO zájem?

Janáčkova filharmonie má 95 členů. Úbytek studentů částečně pociťujeme i my, navíc určitá ztráta zájmu o toto povolání má i přímý vliv na kvalitu. Hudební školy jsou prostě nuceny brát méně nadané studenty. Řekl bych, že celá ta situace vznikla ruku v ruce s obecným povědomím o podfinancování kultury obecně. Navíc se jedná o povolání mimořádně náročné a svým způsobem nepohodlné. Musíte se neustále připravovat, hodiny cvičit… Studovat hudbu musí jít člověk z přesvědčení, ale samozřejmě s vědomím své budoucí existence. V tomto ohledu je ztráta zájmu o toto povolání logickým důsledkem popsané situace. Ta se sice začala postupně zlepšovat, nicméně svou společensko-ekonomickou pozici si opět musí vydobýt, a to se nestane ze dne na den.  Na druhou stranu má sama JFO určité renomé a stává se atraktivní pro hudebníky ze zahraničí, kteří ve své zemi např. nemají vůbec možnost se do jakéhokoli orchestru dostat a získat praxi. Věřím, že se blýská na lepší časy.

Ono to asi hodně souvisí s tím, kolik průměrně si ostravský filharmonik vydělá, že? Můžete nás trochu zasvětit?

Je to přesně tak, jak jsem zmínil před chvílí. Víte, ona to není jen otázka peněz. Je to i problém společenský. Domnívám se, že v dnešní době vás výše vašeho platu i tak nějak společensky zařazuje, minimálně o tom uvažuje každý jedinec sám pro sebe. Jestli se cítí obecně podhodnocen, jak pak má být na svou práci hrdý? Může se cítit dokonce poníženě. V tomto ohledu se ztotožňuji se snahami zvyšování tabulkových platů, které se pozitivně dotkly i Janáčkovy filharmonie. Výchozí situace, řekněme před pěti lety, byla opravdu nedůstojná. Netvrdím, že je situace nyní ideální, ale myslím, že jsme se posunuli výrazně jinam. Mám-li zmínit konkrétní výši průměrného platu ostravské filharmonika, pohybovali jsme se na konci roku 2018 kousek nad průměrnou českou mzdou ve stejném období.

Jan Žemla a primátor Ostravy Tomáš Macura. (Foto: Ivan Korč)

Pro každý orchestr jsou důležité zájezdy a koncerty v zahraničí, které přinášejí cennou zkušenost i propagaci orchestru. Je o Janáčkovu filharmonii v zahraničí zájem?

Ano, je o ni zájem. S plánováním zahraničních aktivit v posledních letech nemáme problém. Díky práci manažera orchestru Ondřeje Daňka se nám podařilo vybudovat síť stálých kontaktů, které postupně přináší i výhled dlouhodobé spolupráce, rezidence na určitých festivalech atd. V prvních letech po mém nástupu jsme v tomto ohledu museli být velice aktivní. Nyní je situace lepší, ale naše aktivita pochopitelně neustává. Dokonce jsme se dostali do situace, kdy jsme byli nuceni odmítat některé poměrně zajímavé nabídky, a to z časových důvodů. Náš diář je zaplněný rok i dva dopředu. Tyto aktivity samozřejmě hodláme dále rozvíjet a reprezentovat své město i kraj jako orchestr s jasně definovanou a nekompromisní uměleckou profilací.

Teď se zeptám inverzí: Je v Janáčkově filharmonii zájem o zahraniční štace? Které spolupráce byste během vašeho působení označil jako zásadní?

Cestování do zahraničí není pro filharmoniky již tak zajímavé, jak tomu bylo ještě řekněme v 80. letech. V té době měla filharmonie určitou výsadu a její členové tudíž legálně mohli cestovat výrazně více než většina lidí. Dnes je cestování do zahraničí zcela běžnou součástí života a v tomto ohledu jsou pro filharmoniky snad zajímavé např. zájezdy na Dálný východ. Samozřejmě je nutné si uvědomit, že to není dovolená, ale jedná se o náročnou činnost – zkouška, koncert, cesta do hotelu, ráno přejezd do další destinace, zkouška, koncert atd. Je to velmi vyčerpávající. Proto je např. výhodou setrvání delší dobu na jednom místě. Bydlíte ve stejném hotelu, většinou v docházkové vzdálenosti od koncertní haly, máte trochu času se projít po městě. V tomto ohledu jsou samozřejmě pohodlnější destinace evropské, zejména Švýcarsko. Za důležitý považuji rozvoj spolupráce s Polskem. Asi do roku 2014 tam filharmonie nezajížděla prakticky vůbec, navzdory geograficky výhodné poloze, dnes se v Polsku objevujeme pravidelně. Švýcarsko, konkrétně festival Murten Classics, patří k dalším zajímavým projektům, jsem rád, že se nám několikrát podařilo vystoupit v Paříži, kam moc českých orchestrů nezajíždí. Dále Jižní Korea, s níž se snažíme udržovat pravidelný kontakt: zde nás turné čeká na podzim tohoto roku a plánujeme turné v severní Evropě. Ale příjemné je pravidelně vystupovat i na Slovensku (Žilina, Bratislava). Zde jsme prakticky každý rok.

K postu šéfdirigenta jste přivedl erudovaného Heiko Mathiase Förstera, kterému brzy vyprší pětiletá smlouva. Povedlo se mu naplnit vaše očekávání a bude pokračovat dále

Heiko Mathias Förster orchestr rozhodně umělecky stabilizoval, v tomto ohledu má očekávání naplnil. Jeho práce vždy byla a je profesionální a na vysoké úrovni. Na druhou stranu pětileté funkční období jsme si definovali hned na začátku naší spolupráce. Dle mého názoru je to ideální délka fungování na této pozici u českého orchestru. Samozřejmě i Heiko Mathias Förster narazil na určitá interpretační úskalí třeba u hudby Leoše Janáčka, kterou chápal velmi striktně a přesně dle zápisu v partituře, řekl bych v duchu německé tradice. A tento přístup se v konečném důsledku trochu vymykal podáním, na která jsme byli zrovna u Janáčka zvyklí. Nicméně ani to vlastně není špatně, je to jen otázka výkladu, s kterým můžeme a nemusíme souhlasit. O další spolupráci v tuto chvíli zatím neuvažujeme.

Stále někdo žehrá na klesající počet abonentů. Problémy s odlivem diváků hlásí Brno i Praha. Jak jsme na tom v Ostravě?

Paradoxně opačně. Za poslední dva roky se počet abonentů i návštěvníků celkově zvýšil a tato tendence je stále vzrůstající. Je to dáno několika faktory. Prvním je asi celková zlepšená ekonomická situace a životní úroveň. Když přestáváte řešit základní sociální jistoty, kulturní vyžití následuje. Dále jsem přesvědčen, že program, který nabízíme, je opravdu a bez nadsázky srovnatelný i s významnými kulturními subjekty v zahraničí. A ostravské publikum již tento fakt objevilo a spolu s námi se naladilo na velmi vysokou úroveň. Je to velmi potěšující a zavazující na druhou stranu. A samozřejmě práce marketingu. Pokud skvěle hrajete a nikdo o tom neví, k čemu pak vaše umění je? Marketing nebo jeho část je svým způsobem druhem interpretace. Jsem si jistý, že laik, který je otevřený, zareaguje na kvalitní představení stejně jako „profesionální“ posluchač, za kterého se považuji třeba já. Vrátím se na začátek: nastává pozvolný a dlouhodobý příliv.

Jan Žemla v Mozartově rodišti Salzburgu. (Foto: archiv)

Přikročme k programu následující sezony. Řídili jste se při jeho sestavování nějakým mottem a vnitřní dramaturgií?

Vnitřní motto je již dlouhou dobu poměrně jednoznačné – nedělat umělecké kompromisy. Za žádnou cenu. Když jsem se připravoval na tento rozhovor a vypsal si systematicky na dva malé papírky jména jednotlivých významných sólistů dle nástroje, jména dirigentů, významné skladby 20. století atd., zjistil jsem, že jsem vypsal prakticky všechno. Proto jsem celou sezonu „projel“ ještě jednou a chyba se nestala. S odstupem času musím říci, že se opravdu podařila. Každý rok plánujeme tak, jako by se jednalo o sezonu výroční. Jsem zvědavý, jak bude vypadat ta opravdu výroční (úsměv).

Které koncerty byste doporučil lidem, kteří by rádi na Janáčkovu filharmonii vyrazili vůbec poprvé? Co jim v příští sezoně nabídnete?

S žádným koncertem neuděláte chybu, některé však mohou překvapit určitou náročností programu. Asi takto – na začátek bych si vybral koncert s tradičním repertoárem: Antonín Dvořák, Josef Suk nebo Ludwig van Beethoven, kterého uslyšíte ve skvělém podání světových umělců. Například zahajovací koncert s díly Brahmse a Josefa Suka splňuje přesně takové parametry. Nebo klavírní recitál Alexeje Volodina. Pokud jste již otevřenější nebo chcete zažít téměř fyzický efekt z obrovitého orchestru, doporučuji vyslechnout 7. symfonii „Leningradskou“ Dmitrije Šostakoviče nebo „Fantastickou” symfonii Hectora Berlioze. A pokud se na klasiku v plné parádě ještě necítíte, máme zde cyklus komentovaných koncertů s podtitulem „Láska na první poslech” nebo populární cyklus Gong. Poslední možnost a rada – začněte chodit na nedělní koncerty s dětmi. Jsem si jist, že i vás to obohatí a pobaví.

Jaké místo má ve vaší dramaturgii současná hudba? A je to opravdu strašák, kterého je třeba se obávat?

Strašák to rozhodně není. Soudobá hudba je stejně důležitá jako repertoárové kusy. Na druhou stranu jsem zaznamenal i tendence, kdy je její význam přeceňován a historie ignorována. V našem programu má pevné místo. Jsem přesvědčen o tom, že při troše posluchačské otevřenosti může být velmi přístupná. Klasikové 20. století jako Sergej Prokofjev, Dmitrij Šostakovič, Béla Bartók či Bohuslav Martinů jsou myslím trvalou součástí našeho repertoáru. V nadcházející sezoně se k nim přidají autoři opravdu současní, například finský skladatel Einojuhani Rautavaara a jeho skladba Cantus arcticus, kde se v sólové úloze představí reálný ptačí zpěv, samozřejmě elektronicky reprodukovaný. Je to krásná věc, doporučuji k poslechu.

Objeví se hudba uznávaného japonského skladatele Toru Takemitsu, Kaija Saariaho s cellovým koncertem ve skvělém podání Johanesse Mosera. Zazní světoznámý Arvo Pärt nebo bizarní Pávův příběh (Peakok Tales) Anderse Hilborga pro klarinet a orchestr, kde dochází k propojení pohybové složky a sólové hry na klarinet, obojí prováděné jednou osobou. Pro mě nepochopitelná kombinace, ve které vyniká Karel Dohnal. Opravdu obdivuhodné. Buďme otevření novému umění, nesmírně nás obohatí. Je přece důležité vnímat to, co se děje dnes. Uměleckou reakci na aktuální dění.

Co považujete za největší divácká lákadla nového programu?

Jak jsem zmínil, jsem přesvědčen o atraktivitě každého z našich koncertů. Obecně se velkému zájmu těší klavírní recitály. Zde jsme pozvali opět velké hvězdy jako Pierre Laurent-Aimard nebo Paul Lewis, s orchestrem pak vystoupí Simon Trpčeski nebo Sergej Babayan, opět se představí Lukáš Vondráček nebo Federico Colli s kvartetem milánské La Scaly. V houslích se těším zejména na vystoupení Sergeje Khachatryana. Z dirigentů bych zmínil další vystoupení Vasilije Sinajského, to nedávné patřilo k těm nejlepším z uplynulé sezony, zajímavý přístup k Beethovenovi očekávám od Gábora Takácse-Nagye. Takhle bych mohl asi pokračovat další tři strany… už teď mě mrzí, že jsem nezmínil ty další.

Nebojte se, na konci našeho rozhovoru čtenáři najdou podrobný seznam všech koncertů v chronologickém sledu! Bráváte někdy na koncerty Janáčkovy filharmonie své děti? Pokud ano, na jaké?

V tuto chvíli se týkají koncerty JFO zejména nejmladšího syna, je mu 5 let. Jde zejména o naše koncerty pro děti a s nimi spojené workshopy. Dle jeho reakcí ho naše edukační aktivity zaujaly, zapojoval se a bavilo ho to. Takže to snad děláme dobře. Ale vybavuji si, že jsme s ním byli několikrát i na koncertě v Gongu. Svůj první koncert absolvoval asi v roce a půl na vystoupení JFO v Litomyšli. V tuto chvíli je to trochu neposeda, takže se s ním na „vážných“ koncertech zatím neukazujeme, protože by to mohla být ostuda (smích). A starší chlapci, tam je to zcela na nich, jejich hudebnímu vkusu dáváme volný průběh.

Ředitel janáčkovy filharmonie Jan Žemla. (Foto: Ivan Korč)

Prozradíte orientačně, v jaké finanční škále se pohybuje hostování slavného zahraničního umělce s JFO?

Víte, to je těžké. Je velmi častým jevem, že světoví umělci jezdí na určitá místa kvůli osobním vztahům a ne jen kvůli penězům. Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že umění je pro ně práce, živí je a jejich rodiny. Tím, že bychom nabízeli neustále přemrštěně nižší honoráře než v zahraničí, bychom svým přístupem postupně degradovali sami sebe, pověst JFO by utrpěla a stali bychom se regionálním orchestrem. To je prostě fakt, ke kterému často vede neuvážené snižování rozpočtu organizace ze strany zřizovatele. Je třeba zachovat si určitou profesionální úroveň, kterou i v tomto ohledu budujete roky. Prostě musím vědět, co si mohu dovolit, co mohu od kterého umělce po finanční stránce požadovat, v jaké rovině se bavíme a co už je za hranou a poškodilo by nám pověst. Když to zjednoduším – kdyby si nějaká kulturní organizace pozvala například Karla Gotta na vrcholu jeho kariéry a nabídla mu honorář pět tisíc korun, v lepším případě se s ní nebude nikdo bavit, v tom horším se zesměšní. Řádově se ceny umělců, kteří do JFO jezdí, pohybují v tisících euro, jejich cena se však liší dle destinace. Pokud zmíněný umělec vystoupí například v Berlíně, můžeme hovořit i o desítkách tisíc eur.

Čtenáře určitě bude zajímat, v jakém stavu je nyní konkurzní řízení ohledně plánované výstavby koncertní haly?

V polovině února se uskutečnilo první kolo architektonické soutěže, do kterého bylo vybráno šest architektonických studií. Každé z nich odevzdalo svou vizualizaci budoucího koncertního sálu. Do druhého kola, které by se mělo konat začátkem července, postoupily čtyři z těchto návrhů. Do té doby jsou samozřejmě výsledky utajeny, nicméně mohu říci, že žádný z návrhů mě nezklamal. Soutěž je dle mého názoru na velmi vysoké mezinárodní úrovni. Sám jsme zvědavý, jakým směrem se vydáme, jak bude mezinárodní porota v červenci uvažovat a jaká bude definitivní podoba vítězného návrhu. Po tomto druhém kole již bude jasno a začne příprava formálního charakteru – tedy podpis smlouvy s konkrétním studiem, projekt atd. Přesto, že je před námi ještě dlouhá cesta, myslím, že se má Ostrava na co těšit. Mám pocit, že je dobré být u toho. Že je dobré být v tuto chvíli v Ostravě a zabývat se kulturou.

Setkal jsem se nedávno i s názorem, že ohledně nové koncertní haly nic není jisté. Že už v minulosti byly rozjednané události a zase usnuly. Co byste vzkázal podobným pochybovačům?

Strávil jsem osobně přípravou různých materiálů, diskusemi atd. za poslední tři roky poměrně dost času. Myslím si, že v tuto chvíli jsme stavbě koncertního sálu nejblíže za celou dobu desítek let úvah o tomto tématu. Máme inteligentní politickou reprezentaci, která si uvědomuje důležitost takové budovy pro statutární město. Důkazem toho je i skvěle připravená soutěž, ve které se, myslím, nepodcenilo nic. Z čistě praktického hlediska zde zmíním ještě jeden fakt – Dům kultury města Ostravy, který je současným sídlem JFO, je v poměrně špatném stavu a bude v dohledné době potřebovat rekonstrukci bez ohledu na koncertní sál. Nicméně bezúčelná rekonstrukce, která by mohla vést k umrtvení budovy bez obsahu, nemá smysl. Právě integrace nového sálu se stávající památkově chráněnou budovou jí ten smysl dává. Spojí se zde, jak se říká, příjemné s užitečným, což je další a poměrně silný argument, proč bychom měli stavět právě teď. Jsem si jist, že je zde reálná naděje na vznik ikonické stavby, která pomůže definovat Ostravu jako kulturní město v mezinárodním formátu.

Stává se vám někdy také, že vám běhá z hudby mráz po zádech?

Ano, samozřejmě. Hudba na mě často působí téměř fyzicky. Mí přátelé vědí, že nedokážu sedět úplně v klidu a snadno na mně poznají, kdy se mi konkrétní vystoupení líbí a kdy ne.

Vzpomenete si, kdy to bylo naposledy?

To je těžké, slyšel jsem v poslední době spoustu skvělých koncertů, například vystoupení Berlínské filharmonie v Katovicích, relativně často slýchám londýnské orchestry, které nikdy nezklamou. Mimořádných sólistů byla spousta. Pokud mám však zmínit nějaký zážitek s osobním podtextem, pak je to poslední recitál Grigorije Sokolova v Praze.

Janáčkova filharmonie: Sezóna 2019/2020

12. 9. 2019 / 19 h Dům kultury města Ostravy. Zahajovací koncert → J. Brahms: Koncert pro housle a orchestr → J. Suk: Pohádka Sergey Khachatryan – housle, Vassily Sinaisky – dirigent
18. 9. 2019 / 19 h Multifunkční aula Gong. Janek Ledecký s Janáčkovou filharmoniíJanek Ledecký – zpěv, kytara, Hanz Sedlář – dirigent
24. 9. 2019 / 19 h kostel sv. Václava, Opava. 3. abonentní koncert → L. van Beethoven: Symfonie č. 9 s „Ódou na radost“ Český filharmonický sbor Brno Petr Fiala – sbormistr, Václav Luks – dirigent
3. 10. 2019 / 19 h Dům kultury města Ostravy. Liszt – Paganini klavíru → P. I. Čajkovskij: Romeo a Julie, předehra-fantazie → F. Liszt: Koncert pro klavír a orchestr č. 2 → B. Martinů: Symfonie č. 4 Simon Trpčeski – klavír, Risto Joost – dirigent
7. 10. 2019 / 19 h Dům kultury města Ostravy. Benda Quartet s Vilémem Veverkou → F. V. Kramář: Kvartet pro hoboj, housle, violu a violoncello č. 1 → B. Martinů: Mazurka – Nocturno → T. Takemitsu: Entre-temps → F. Mendelssohn-Bartholdy: Smyčcový kvartet e moll č. 2 → W. A. Mozart: Kvartet pro hoboje a smyčce F dur Vilém Veverka – hoboj, Benda Quartet
10. 10. 2019 / 19 h Dům kultury města Ostravy. Hudební rytmy Jihu: Hudba ze Španělska, Portugalska a Latinské Ameriky → M. Ravel, P. de Sarasate, M. de Falla, H. Villa-Lobos, Á. Piazzolla a další Olga Šroubková – housle, Martina Kociánová – moderátorka, Ilyich Rivas – dirigent
24. 10. 2019 / 19 h Dům kultury města Ostravy. Beethovenova Eroica → J. Offenbach: Grand Concerto pro violoncello → L. van Beethoven: Symfonie č. 3 (Eroica) Petr Nouzovský – violoncello, Gábor Takács-Nagy – dirigent
30. 10. 2019 / 19 h kostel sv. Václava, Opava. 4. abonentní koncert → J. Offenbach: Grand concerto pro violoncello → D. Šostakovič: Symfonie č. 9 Petr Nouzovský – violoncello, Chuhei Iwasaki – dirigent
4. 11. 2019 / 19 h Dům kultury města Ostravy. Lapšanského klavírní umění → J. Brahms: Intermezzo b moll č. 2 Intermezzo es moll č. 6 → Z. Fibich: Nálady, dojmy, upomínky (výběr) → L. Janáček: Sonáta 1. X. 1905 → E. Suchoň: Malá suita s passacagliou pro klavír → I. Albéniz: Španělská suita (výběr) Iberia (výběr) Marian Lapšanský – klavír
21. 11. 2019 / 19 h Dům kultury města Ostravy. Vondráček hraje Prokofjeva → M. Glinka: Ruslan a Ludmila, předehra k opeře → S. Prokofjev: Koncert pro klavír a orchestr č. 3 → A. Dvořák: Symfonie č. 7 Lukáš Vondráček – klavír, Leoš Svárovský – dirigent
25. 11. 2019 / 19 h Dům kultury města Ostravy. Colli a La Scala Quartet → R. Schumann: Klavírní kvintet Es dur → D. Šostakovič: Klavírní kvintet g moll Federico Colli – klavír, La Scala String Quartet
26. 11. 2019 / 20 h Multifunkční aula Gong. Tomáš Klus s Janáčkovou filharmoniíTomáš Klus – zpěv Cílová skupina Jan Kučera – dirigent
9. 12. 2019 / 19 h Dům kultury města Ostravy. Klavírní fantazie → L. van Beethoven: Klavírní sonáta č. 14 cis moll → A. Skrjabin: Fantazie pro klavír h moll → F. Chopin: Fantazie f moll → W. A. Mozart: Fantazie d moll → R. Schumann: Fantazie op. 17 Alexei Volodin – klavír
10. 12. 2019 / 19 h Dům kultury města Ostravy. Ukolébavky Komorní projekt Jana Lstibůrka, Tomáše Kluse, Ewy Farné a dalších hostů za doprovodu členů Janáčkovy filharmonie Ostrava
15. 12. 2019 / 16 h Dům kultury města Ostravy. Jak to bylo, když jsme byli na Vánoce zvědaví → Hudebně dramatické představení pro rodiče s dětmi Pavla Gajdošíková – Olinka, Michal Sedláček – Vláďa, Lenka Jaborská – scénář a režie, Stanislav Vavřínek – dirigent
20. 12. 2019 / 19 h Dům kultury města Ostravy. Vánoční koncert → B. Britten: Ceremony of Carols → J. J. Ryba: Česká mše vánoční Lucie Silkenová – soprán, Petra Vondrová – mezzosoprán, Josef Moravec – tenor, Pavel Švingr – bas, Kateřina Bendová – harfa, Koncertní sbor Permoník, Robert Kružík – dirigent
9. 1. 2020 / 19 h Dům kultury města Ostravy. Novoroční koncert → L. Bernstein: Candide, předehra k operetě → E. W. Korngold: Koncert pro housle a orchestr → S. Prokofjev: Romeo a Julie, suita z baletu Jiří Vodička – housle, Michele Mariotti – dirigent
20. 1. 2020 / 19 h Dům kultury města Ostravy. Aimard – hudební vizionář → J. Pieterszoon Sweelinck: Fantazie d3 – à4 Capriccio a1 → A. Berg: Klavírní sonáta op. 1 → L. van Beethoven: Sonáta pro klavír č. 29 B dur Pierre Laurent Aimard – klavír
23. 1. 2020 / 19 h Dům kultury města Ostravy. Hudba tisíce a jedné noci → Skladby W. A. Mozarta, N. Rimského-Korsakova, J. Suka, B. Martinů, M. Ravela a dalších inspirované Blízkým i Dálným východem Veronika Holbová – soprán, Barbora Seidlová – moderátorka, Chuhei Iwasaki – dirigent
26. 1. 2020 / 16 h Dům kultury města Ostravy. Jak to bylo, když jsme si malovali zimní dovolenou → Hudebně dramatické představení pro rodiče s dětmi Pavla Gajdošíková – Olinka, Michal Sedláček – Vláďa, Lenka Jaborská – scénář a režie, Stanislav Vavřínek – dirigent
30. 1. 2020 / 19 h Dům kultury města Ostravy. Grandiózní Prokofjev → L. Janáček: Z mrtvého domu, předehra k opeře → B. Bartók: Koncert pro housle a orchestr č. 2 → S. Prokofjev: Symfonie č. 5 Alena Baeva – houslem Dmitri Jurowski – dirigent
17. 2. 2020 / 19 h Dům kultury města Ostravy. Belfiato Quintet → A. Rejcha: Dechový kvintet Es dur → L. Janáček: Příhody lišky Bystroušky, suita z opery → P. Haas: Dechový kvintet → T. Blumer: Dechový kvintet Belfiato Quintet
20. 2. 2020 / 19 h Dům kultury města Ostravy. Mahlerova Tragická → G. Mahler: Symfonie č. 6 (Tragická) Stanislav Kochanovsky – dirigent
23. 2. 2020 / 16 h Dům kultury města Ostravy. Jak to bylo, když jsme se nebáli jít sami do města → Hudebně dramatické představení pro rodiče s dětmi Pavla Gajdošíková – Olinka, Michal Sedláček – Vláďa, Lenka Jaborská – scénář a režie, Stanislav Vavřínek – dirigent
27. 2. 2020 / 18 h Dům kultury města Ostravy. Pohádkový koncert → L. Janáček: Příhody lišky Bystroušky, suita z opery → J. Sibelius: Koncert pro housle a orchestr d moll → B. Bartók: Dřevěný princ, suita z baletu Miriam Magdalena Haniková – housle, Nuno Coelho – dirigent
5. 3. 2020 / 19 h Dům kultury města Ostravy. Severské mýty a příroda v hudbě → Skladby J. Sibelia, E. H. Griega, B. Smetany, R. Wagnera, A. Pärta a dalších inspirované mytologií a přírodou severní Evropy Vladimír Polák – moderátor, Risto Joost – dirigent
10. 3. 2020 / 19 h Multifunkční aula Gong. Ondřej G. Brzobohatý s Janáčkovou filharmoniíOndřej G. Brzobohatý – klavír a zpěv Chuhei Iwasaki – dirigent
19. 3. 2020 / 19 h Dům kultury města Ostravy. Hudba Severu → E. H. Grieg: Peer Gynt, orchestrální suita č. 2 → E. Elgar: Koncert pro violoncello a orchestr → K. Saariaho: Notes on Light → E. H. Grieg: Peer Gynt, orchestrální suita č. 1 Johannes Moser – violoncello, Gabriel Bebeselea – dirigent
26. 3. 2020 / 18 h Dům kultury města Ostravy. Mozartův večer → W. A. Mozart: Árie hraběte z opery Figarova svatba Koncert pro klavír a orchestr č. 21 C dur → P. Haas: Studie pro smyčce → E. Séjourné: Koncert pro marimbu a smyčcový orchestr Robin Červinek – baryton, Vojtěch Trubač – klavír, Jan Nepodal – marimba, Robert Kružík – dirigent
29. 3. 2020 / 16 h Dům kultury města Ostravy. Jak to bylo, když jsme byli umělecky rozmarní → Hudebně dramatické představení pro rodiče s dětmi Pavla Gajdošíková – Olinka, Michal Sedláček – Vláďa, Lenka Jaborská – scénář a režie, Stanislav Vavřínek – dirigent
30. 3. 2020 / 19 h Dům kultury města Ostravy. Osudoví skladatelé Paula Lewise → F. Schubert: Klavírní sonáta G dur č. 18 → L. van Beethoven: 33 variací na Diabelliho valčík Paul Lewis – klavír
2. 4. 2020 / 19 h Dům kultury města Ostravy. Šostakovičova Leningradská → D. Šostakovič: Symfonie č. 7 (Leningradská) Lionel Bringuier – dirigent
16. 4. 2020 / 19 h Dům kultury města Ostravy. Ruská národní hudba → Hudba členů Mocné hrstky, jejich předchůdců a následovníků M. Glinka, M. Musorgskij, N. Rimskij-Korsakov, A. Glazunov, S. Prokofjev, D. Šostakovič a další Vladimír Polák – moderátor, dirigent v jednání
23. 4. 2020 / 19 h Dům kultury města Ostravy. Inspirace ptačím světem → E. Rautavaara: Cantus arcticus → A. Hillborg: Koncert pro klarinet a orchestr → A. Dvořák: Holoubek → I. Stravinskij: Pták Ohnivák, suita z baletu Karel Dohnal – klarinet, Petr Popelka – dirigent
27. 4. 2020 / 19 h Dům kultury města Ostravy. Talentované mládí → M. Ravel: Introdukce a Allegro pro harfu, flétnu, klarinet a smyčcové kvarteto → J. Haydn: Koncert pro violoncello a orchestr č. 1 C dur → E. H. Grieg: Smyčcový kvartet g moll op. 27 (v úpravě pro smyčcový orchestr) Amelia Tokarska – harfa, Andrei Ioniță – violoncello, Janáčkův komorní orchestr, Jakub Černohorský – umělecký vedoucí
30. 4. 2020 / 18 h Dům kultury města Ostravy. Večer pro tři flétny → A. Dvořák: Árie Rusalky ze stejnojmenné opery Árie Ježibaby z opery Rusalka → R. Leoncavallo: Árie Mimi z opery Bohéma → C. Saint-Saëns: Árie Dalily z opery Samson a Dalila → J. Ibert: Koncert pro flétnu a orchestr → J. K. Vaňhal: Koncert pro kontrabas a orchestr D dur → F. Doppler: Koncert pro dvě flétny a orchestr d moll Patrícia Smoľáková – soprán, Dominika Škrabalová – mezzosoprán, Eliška Honková – flétna, Dominik Seďa – kontrabas, Sylvie Schelingerová – flétna, Anna Talácková – flétna, Stanislav Vavřínek – dirigent
21. 5. 2020 / 19 h Dům kultury města Ostravy. Fantastická symfonie → L. van Beethoven: Koncert pro klavír a orchestr č. 4 → H. Berlioz: Fantastická symfonie Sergei Babayan – klavír, Łukasz Borowicz – dirigent
11. 6. 2020 / 19 h Multifunkční aula Gong. David Koller s Janáčkovou filharmoniíDavid Koller – zpěv, kytara, bicí Jan Kučera – dirigent
18. 6. 2020 / 18 h Dům kultury města Ostravy. Straussovi hrdinové Koncert v rámci doprovodného programu MHF Leoše Janáčka a ve spolupráci s Zürcher Hochschule der Kunste → R. Strauss: Enšpíglova šibalství → J. Sibelius: Koncert pro housle → R. Strauss: Don Juan → L. Janáček: Taras Bulba Roman Patočka – housle, Johannes Schlaefli – supervizor, dirigují nejlepší studenti z Curyšské akademie umění
24. 6. 2020 / 18 h Dům kultury města Ostravy. Mladé talenty s Janáčkovou filharmonií. Program a účinkující v jednání. Žáci ZUŠ Moravskoslezského kraje

Milan Bátor | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Hudba", nebo přejděte na úvodní stranu.