Kulturní deník pro Ostravu a Moravskoslezský kraj

Úvod Atd. Nová dramaturgyně kina Art Lada Žabenská: V Ostravě žije mnoho vzdělaných diváků, které chceme oslovit

Nová dramaturgyně kina Art Lada Žabenská: V Ostravě žije mnoho vzdělaných diváků, které chceme oslovit

3.7.2019 Atd.

Ostravské kino Art je považováno za porevolučního zástupce Kina náročného diváka, i když sídlí na trochu jiném místě. Paradoxně se zde jako v jednom z posledních přežívajících klasických kin udržel tradiční systém uvádění jednotlivých filmových titulů v týdenních blocích. To se teď změní s nástupem nové dramaturgyně Lady Žabenské, která chce kino oživit a dostat ho k širšímu spektru diváků.

Zvětšit obrázek

Filmová dramaturgyně Lada Žabenská.
Foto: Gabriela Knýblová

Lado, už jsme spolu na Ostravanu jeden rozhovor vedli v souvislosti se Cineportem, kde jsi před čtyřmi lety působila a měla velké plány, pak ale přišla změna a nastoupila jsi do frýdecké Vlasti. Teď už zhruba měsíc pracuješ v ostravském kinu Art. Proč takový kolotoč?

Cineport byl velký projekt ostravské filmotéky, který vzešel z iniciativy několika institucí. Jeden z jejích zástupců, který byl u vzniku myšlenky, mě kontaktoval, abych se ujala vedení projektu. Jak se ale dokončení stavby blížilo, jednotliví aktéři se ze hry vytráceli a mně došlo, že jsem na všechno sama, bez zkušeností a bez finančního kapitálu. Společně s kamarádkou Klárou Šebestovou a podporou Provozu Hlubina jsme se snažily tehdy ještě jako studentky Cineport rozjet alespoň v té nejúspornější možné variantě. Platit vše z vlastní kapsy ale nebyl dlouhodobě udržitelný koncept.

Kino Vlast ve Frýdku-Místku byla zase zcela jiná zkušenost. Jednalo se o dobře fungující kino co do návštěvnosti. Dramaturgie a marketing ale neodrážely skutečnost, že je rok 2017 a že máme plně digitalizované kino, tedy otevřené dramaturgické možnosti, a diváky, kteří jsou díky častější konzumaci kvalitní televizní a filmové produkce, tím narážím na Netflix a HBO, stále náročnější. Navíc tou dobou česká kina zažívala a stále zažívají zlatou éru, což byla vynikající příležitost více experimentovat. Nějakých změn jsem v kině dosáhla, výsledky za poslední dva roky byly rekordní, navzdory posílení nezávislých a artových filmů v programu. Obecně se zlepšila pověst kina a v oboru začalo být vnímáno jako jedno z nejprogresivnějších ve své kategorii. Vnímala jsem to jako službu svému městu. Ale po dvou letech jsem narazila na nějaké limity, které s sebou práce v takovém kině nese. Jsem dynamický člověk a potřebovala jsem více času pro vlastní rozvoj. Přišlo mi tedy smysluplnější předat štafetu, trochu si odpočinout a pokračovat v jiném projektu, který mi poskytne nové výzvy.

Aniž bych to plánovala, brzy nato mě kontaktoval Dům kultury města Ostravy s tím, že hledají dramaturga pro kino Art. Jejich přístup mě zaujal. Byli si vědomi toho, že mají kino s nevyužitým potenciálem, jen nevěděli, jak to přesně uchopit. No a já jsem jim nějaké řešení, ve kterém jsme našli shodu, nabídla. Jak to vše dopadne, si řekneme třeba za rok, za dva. To uvidíme první výsledky.

V jakém stavu jsi Art převzala? Měla jsi třeba i možnost vidět tady nějaké představení již dříve? Jak vypadala?

Musím zdůraznit, že nejsem vedoucí kina, mé angažmá se omezuje na dramaturgii a správu sociálních sítí, takže jsem fyzicky nic „nepřebírala“. V Domě kultury města Ostravy funguje celý tým, který se na chodu kina podílí. Momentálně se soustředím na programovou část, nicméně během prázdnin chci také sledovat, jak kino funguje, a pohlídat si, aby od září bylo i po technické stránce vše v pořádku. Do kina jsem chodívala pouze v rámci projekcí festivalu Ostrava Kamera Oko, pro který jsem dříve pracovala.

Jakou má Art vůbec pozici, pracuje s nějakým stabilním rozpočtem?

Jak jsem říkala, nejsem vedoucí, takže plně nevidím do rozpočtové části. Ze své zkušenosti a na základě analýz výsledků za rok 2018 mohu jen konstatovat, že má kino momentálně velmi těžkou startovací pozici. Toho se ale s kolegy nebojíme. Snažíme se to brát spíš jako podnět ke zcela novému začátku.

Co ses rozhodla změnit a proč?

Jedním slovem dramaturgii. Pod tím si představ nové portfolio filmů, zcela odlišný způsob nasazování, který s sebou nese větší počet titulů, jejich rozmělnění do více dní a různých promítacích časů, ale i prodloužení životnosti filmů v našem kině. S tím souvisí také programování v čtrnáctidenních cyklech, které je mnohem flexibilnější. Velkou změnou bude také nový způsob komunikace s publikem, nový vizuál kina a jeho marketingová kampaň. Naše motivace provádět tyto změny vychází ze všeobecně platných potřeb moderního kina a průzkumu stávajícího kulturního kontextu města Ostravy. V Ostravě žije nebo pracuje hodně diváků s hlubším zájmem o film nebo kulturu obecně, a právě ty bychom rádi oslovili.

Měníš věci za pochodu a zároveň chceš v něčem, co už v Artu existuje, pokračovat?

V tom, co funguje, a co nám dává dramaturgicky smysl, budeme pokračovat. Jmenovat můžu například Metropolitní operu, balet nebo záznamy divadelních představení.

V centru Ostravy „funguje“ takový pomyslný trojúhelník klasických kin, tedy Minikino, Art a nejnovější Cineport. Jaký prostor si v něm může Art získat?

Fungování kina Art vnímám v širším kontextu. Jistě, zmíněné Minikino a Cineport, ale také Luna v Ostravě-Zábřehu, jsou poslední „kamenná“ kina, která v Ostravě pravidelně promítají. V kontextu tak velkého města je nevnímám vyloženě jako konkurenci, ale jako důkaz toho, že je Ostrava kulturním městem, ve kterém vedle sebe navzdory multiplexům může fungovat hned několik klasických kin. Nesleduji jen to, co se děje v centru. Lidé jsou dnes neskutečně mobilní. Například u studentů, kteří jsou na univerzitách v jiných městech a vracejí se na víkend domů, bychom jako konkurenci mohli vnímat i kina mimo Ostravu – Metropol v Olomouci, Scalu v Brně, Světozor v Praze a podobně. Ale já to vidím spíš tak, že všechna tato kina, která uvádějí zajímavé snímky, rozšiřují povědomí o filmech a vzbuzují v divácích zájem vidět tyto filmy v kinech. Pokud student nestihne film v Olomouci, Brně či Praze, chceme, aby jej našel o víkendu u nás. Věřím, že tak mezi kiny dochází k určité synergii, která má přínos pro nás všechny. Větší konkurencí pro nás dnes může být kvalitní domácí kino a předplatné na Netflix či HBO, ale i to musíme umět přetavit v náš prospěch. Díky sledování kvalitních filmů se zvyšují nároky diváka, což je skvělá příležitost pro nás kinaře nabídnout mu kvalitní film také na velkém plátně. Když už se divák rozhodne vynaložit to úsilí a vyrazí ven, musíme být připraveni a nezklamat ho.

Styl uvádění filmů ve smyslu častějšího programování titulů nahrává divákovi, který je zvyklý na to, že zítra už neuvidí to, co včera. Je takových diváků v Ostravě hodně anebo je bude třeba si je vychovat?

Naší rolí není vychovávat. Myslím, že vzdělaných diváků se zájmem o film je v Ostravě dost. Dovolila bych si upřesnit, že naše dramaturgie s sebou nenese krátkodobé uvádění filmů. Naopak. Pokud se doposud jeden titul uváděl během tří dnů šestkrát a následně z programu zcela zmizel, nyní jej uvedeme ve stejném počtu, někdy i častěji, avšak ve větším časovém rozptylu. Film, který tak nestihnete v premiéře, u nás můžete vidět i za týden, za dva týdny či za půl roku.

Tipuji správně, že pokud měl Art nějakou stálou klientelu, tak tu ztratí? Anebo jim třeba zkusíš domluvit, aby se změně přizpůsobili?

Jedinou skutečně stálou cílovou skupinou kina Art jsou v současné době pouze senioři. Pro ty budeme hrát i nadále, a to i častěji. V našem programu bude také řada titulů, které osloví i bývalé a stávající členy Klubu náročného diváka. Domlouvat nikomu nebudeme, ale určitě se chystáme budovat novou diváckou základnu, které naše dramaturgie bude připadat atraktivní.

Co dalšího bys v Artu ráda viděla? Nevydáš se třeba směrem tematických přehlídek? Těch je sice všude dost, ale lze najít něco originálního?

V Artu bych ráda viděla především spokojené diváky. Ne, vážně, plánujeme různé nové formáty a oživení kina, ale nic bližšího bych zatím nerada prozrazovala. Jsme ve fázi dojednávání. Můžu ale prozradit, že se chceme věnovat filmu v celé jeho šíři, zajímá nás popkultura a kultura béčkových filmů, dokumentární filmy, stejně jako nezávislý a artový film. Ráda bych kino oživila komponovanými večery i eventy. První takovou akcí, která tentokrát cílí na mladší publikum, bude 10. července double feature Skate a revolta, kdy uvedeme německý dokument o počátcích skatebordingu v Německé demokratické republice Tohle není Kalifornie a předpremiéru filmu z Karlových Varů Devadesátky. Mezi filmy se před Domem kultury bude skejtovat, pozvali jsme také dýdžeje, takže pod sloupovím Domu kultury zazní hity z 90. let.

Máš zkušenosti s uváděním filmů v Cineportu, což je technicky super vybavené mladé kino se dvěma sály, Vlast je zase typ kina bez větší konkurence v dost velkém městě. Co z těchto skutečností můžeš aplikovat na kino Art?

Vše, co budu aplikovat v kině Art, přirozeně vychází z mých předchozích zkušeností z těchto kin, ale i z nepřímých zkušeností, které sdílíme napříč regiony s kinaři, kteří mají chuť dělat kinařinu kreativně a kteří jsou mi inspirací.

Lze si uhájit si v Ostravě ještě vlastní prostor, aniž by bylo nutno konkurovat jednosálovému Minikinu nebo dvousálovému Cineportu?

To už jsme nakousli dříve. Myslím, že každé z těchto kin má svou vlastní identitu, kulturní kontext, a za tím diváci jdou. Nevýhodou kina Art je, že o svou identitu v posledních letech přišlo, a řada lidí netuší, že v Domě kultury města Ostravy nějaké kino vůbec je. To nám ale umožňuje vytvořit identitu zcela novou, která nějakým způsobem naváže na dávnější historii kina. Vnímám to tak, že se tato kina mohou spíše doplňovat.

Co nabídne Art lepšího než je komfort v multiplexu?

Průnik cílové skupiny multiplexů a kina Art je zcela minimální, takže když přemýšlím nad konceptem kina Art, takhle si tu otázku nekladu. Nicméně dokážu si třeba představit, že rodiče s dětmi, kteří nechtějí za jednu návštěvu kina nechat na pokladně šest set korun a více, budou srovnávat a třeba dají přednost cenově přístupnějšímu kinu Art. Ale v zásadě otázka nestojí, co lepšího nabídneme, protože technicky multiplexům nemůžeme momentálně konkurovat, ale co jiného nabídneme. Kdybych si měla pomoci přirovnání, je to, jako bychom se ptali, co jiného nabídne farmářský trh oproti supermarketu. Odpověď by zněla: autentičnost, osobní přístup, záruku kvality, komunitu a v neposlední řadě příběh.

Jaký typ filmů bys chtěla uvádět, aby došlo k ideálnímu stavu?

Dokáži si představit, že ideální stav je takový, kdy mají kina k dispozici za přijatelnou cenu jakékoli filmy světové kinematografie pro všechny věkové kategorie včetně dětí a mládeže, ideálně otitulkované, což by umožnilo, aby se jednotlivá kina velmi úzce profilovala, jak je tomu kupříkladu v Paříži, kde fungují kina specializující se na dokumentární film, archivní film apod. To jsme ale na zcela teoretické rovině, kterou nemá smysl se zabývat. Karty jsou na stole, distribuční nabídka je omezená, rozpočty kin také, takže musíme kreativně pracovat s tím, co máme k dispozici, abychom divákům nabídli co nejzajímavější obsah.

Martin Jiroušek | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Atd.", nebo přejděte na úvodní stranu.