Kulturní deník pro Ostravu a Moravskoslezský kraj

Úvod Divadlo Herec Jiří Sedláček: Letos si můžu o prázdninách nechat jen zdát

Herec Jiří Sedláček: Letos si můžu o prázdninách nechat jen zdát

29.7.2019 Divadlo

Člen činohry Národního divadla moravskoslezského v Ostravě Jiří Sedláček patří k miláčkům publika. Komik s nezaměnitelnou korpulentní postavou zvládá i charakterní role. Komediální roviny svého talentu si nyní vrchovatě užíval v inscenaci Zkrocení zlé ženy, připravené pro Letní Shakespearovské slavnosti v režii Vojtěcha Štěpánka.

Zvětšit obrázek

Jirí Sedláček v představení Zkrocení zlé ženy.
Foto: Petr Kiška

Máš za sebou již několik rolí v inscenacích Letních shakespearovských slavnostní, nejčerstvější je Christoper Sly a další ve Zkrocení zlé ženy v režii Vojtěcha Štěpánka. Bylo nacvičování této inscenace v něčem jiné než u těch předchozích?

Zkoušení bylo zajímavé hlavně v tom, že běžně se tato postava škrtá. Shakespeare na ni myslel jen v začátku a pak na ni buď zapomněl nebo se nedochovala ta část hry, kde by ji nějak dořešil. My jsme hledali způsob jeho propojení s celým příběhem. Nakonec vznikla verze, kdy opilý divák je vtažen do děje, je „divadelně začarován“ a procitá jako šlechtic, pro kterého je celá Zkrocenka hrána. Takže vlastně divadlo na divadle. Moje postava nečekaně zasahuje do děje, vyrušuje, komentuje, aby nakonec dostala jednu z rolí přímo v samotném příběhu – starého muže, čili vlastně falešného otce. Na konci hry jako jediný stále zůstávám v roli onoho šlechtice (samozřejmě s mírnou nadsázkou) a už se z ní nevymaním.

Z jakého důvodu herec tak vytížený jako jsi ty vůbec přijímá nabídku na práci o prázdninách?

Protože se vždycky nakonec nechám ukecat (smích). Je to taková ta klasika, kdy vás režisér přesvědčuje, že tato role je jako šitá na vás a nikdo jiný ji lépe nezahraje. Letos si o prázdninách opravdu můžu nechat jenom zdát, protože až skončíme šňůru se Zkrocenkou, pokračujeme v Shakespearovkách s úspěšnou Komedií omylů.

Pojďme ještě k Shakespearově Zkrocence, jak se této hře v hereckém slangu říká: je vůbec tahle svým obsahem pro dnešní svět něčím zajímavá? Sám máš dospělé děti – vím že ta otázka by měla být adresována jim, ale co si může mladý člověk pomýšlející na partnerský život odnést z vaší inscenace?

Samotného by mě zajímalo, zda ji William psal jako šovinistickou hru o tom, že ženu je potřeba „zkrotit“, aby svého muže poslouchala… ale spíše myslím, že byla zamýšlena jako nadsázka, komedie o partnerských vztazích. I když ve světě leckde převládá názor, že muž je pánem – a možná právě proto byla tato hra napsána a možná proto se inscenuje, aby se ukázalo, že je to vlastně trochu jinak. Existuje mužský a ženský princip, který by se měl soužitím obou pohlaví dostat do nějaké rovnováhy. Když někdo prosazuje jen to svoje – vzniká nesoulad, který může mít tragické následky.

Vím, že na divadle nejde jen o obsah, ale také o formu – ostatně proto chodíme na notoricky známé tituly, protože chceme vidět, jak to bude uděláno tentokrát. Co tě nejvíce těší na formě Štěpánkovy inscenace? Já sám si ji dovedu představit i v kamenném divadle. A je mi líto, že se (alespoň v některých případech) hrají tyto inscenace nastudované pro Shakespearovské slavnosti jen v létě. Co si myslíš o možnosti, že by byly vtěleny i do normální sezóny? Nebo jsou samy o sobě tak specifické, že je lze hrát jen v plenéru?

Ale ony se uvádějí i v kamenných divadlech. Hráli jsme jak Zkrocení zlé ženy, tak Komedii omylů, Hamleta, Macbetha, Sen noci svatojánské, Othella, Romea a Julii, Večer tříkrálový, Kupce benátského, Veselé paničky windsorské atd. Já osobně mám rád, když se v plenéru hrají spíše komedie, protože je léto, doba dovolených, uvolnění, pohody a mám pocit, že se chtějí lidé spíš bavit. Na drama pak zase přijdou v sezóně do kamenného divadla.

Štěpánkova forma se asi nejvíce liší právě zachováním postavy Slye a tím pádem, jak už jsem psal, divadlem na divadle. Pohrávali jsme si s různými možnostmi jeho využití a zapojení do inscenace, přibylo komických situací, i když to samozřejmě není to nejdůležitější. Podstatné je, zda se tato verze bude líbit divákovi a zatím se potvrzuje, že ano.

Poslední otázka: V čem tě uvidíme co se nových inscenací týká v příští sezóně, případně i jinde než v divadle?

Teď v létě jsem vyškrábnul nějaký čásek na koncertování s kapelou v rámci dvou festivalů, na divadle mě čeká inscenace Revizor, kde si zahrajeme s mým synem Michalem role Bobčinského a Dobčinského. Mihnu se i v televizi v nově připravovaném seriálu Einstein a taky v Ordinaci v růžové zahradě, konkrétně v dílech 921 a 922.

Ladislav Vrchovský | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Divadlo", nebo přejděte na úvodní stranu.