Kulturní deník pro Ostravu a Moravskoslezský kraj

Úvod Obraz & Slovo Tomáš Knoflíček o festivalu Kukačka: Čekají nás DNA dlaždice i rozzářené kino

Tomáš Knoflíček o festivalu Kukačka: Čekají nás DNA dlaždice i rozzářené kino

3.10.2015 Obraz & Slovo

Vlasy či nehty se budou v pondělí míchat do „DNA dlaždic“ a ve středu se bude oprašovat zašlá sláva zapomenutého biografu v Nádražní třídě v Přívoze. To jsou dvě nejbližší akce již šestého ročníku mezinárodního festivalu intervence, infiltrace a instalace Kukačka, který letos dostal novou podobu. Podrobnosti přináší v rozhovoru pro Ostravan.cz Tomáš Knoflíček, jeden z kurátorů Kukačky a teoretik umění na Fakultě umění Ostravské univerzity.

Zvětšit obrázek

Pořadatel a kurátor Kukačky Tomáš Knoflíček.
Foto: Ivan Mottýl

Loni festival Kukačka začal v polovině října v jediný den, jeho zahájení bylo kulturní událostí a milovníci intervencí, infiltrací a instalací se jednotlivé zásahy hned vydali hledat do města. Letos už ale Kukačka zcela nenápadně běží od počátku července, proč ta změna?

Důvodů je více. Pro letošní ročník jsme si vybrali téma Mezi banalitou a zázrakem. To se dotýká každodennosti a všedních prožitků při běžném chození městem, takže tématu jsme vyšli vstříc i způsobem prezentace. Nechtěli jsme, aby měla Kukačka charakter svátečnosti a jedinečnosti, něčeho časově omezeného, takže jsme akci roztáhli do dosud neobvyklého časového úseku, od počátku léta do listopadu.

První vystavená díla se v ulicích Ostravy objevila už v červenci, čehož si málokdo všiml. Když akce nemá jasný začátek s vernisáží, může se stát, že pak u veřejnosti prošumí. Není to škoda?

Nám to nevadí, svým způsobem je to i dobře, Kukačku pořád vnímáme především jako hru. Nebo jako jakousi urban-artovou verzi geocachingu. A možná si i více ceníme náhodných setkání s jednotlivými exponáty Kukačky, než když je po městě hledá připravený divák. Ten má samozřejmě z Kukačky také radost, ale už to není to bezprostřední setkání, ta náhlá zkušenost, když se někdo nepoučený nečekaně setká s nějakým dílem. Při takovém přístupu ale musíme počítat i s rizikem, že celá Kukačka jaksi prošumí bez nějakého výraznějšího povšimnutí, to je fakt. S tím jsme však do akce šli a letošní téma si to vlastně i žádá.

A další důvody pro změnu koncepce?

Chtěli jsme dát umělcům i více na výběr, pokud jde o roční období, protože zatím byla Kukačka determinovaná pozdním podzimem, říjnem a listopadem. A pokud chtěl umělec pracovat s létem, nedali jsme mu v minulých ročnících šanci.

A prý ve změně „provozní doby“ Kukačky hrála roli i únava. Pro pouhé dva kurátory je asi náročné nachystat s umělci na jediný den vernisáž třeba třiceti autorů?

To je pravda, z produkčního hlediska bylo dost složité, když měl dvoučlenný tým s pomocí několika studentů spustit všechno najednou a pak to ještě nějaký čas udržet funkční. Příští rok dokonce Kukačku nebudeme pořádat vůbec, protože chceme následující rok a půl věnovat důkladnější přípravě sedmé Kukačky, aby celá akce nabyla profesionálnější podobu.

Kolik intervencí, infiltrací a instalací už od července proběhlo?

Asi jedenáct nebo dvanáct, které lze najít ve městě. Stačí se podívat na mapu umístěnou na stránkách Kukačky – www.kukacka.org. A pak se je vydat hledat. Probíhají i časově omezené performativní akce, které potřebují aktivní účast, takže ty se na rozdíl od jednotlivých zásahů ve městě snažíme více propagovat. To je třeba příklad pondělní akce Vladimíra Havlíka ve Fiducii s názvem DNA dlažba. Nebo středeční akce v Přívoze.

O co půjde v pondělí?

Zopakuji výzvu, kterou autor oslovil veřejnost: „Nejdříve prozkoumáš ulice v centru Ostravy. Najdeš díru v chodníku a poznamenáš si její rozměr. Do Antikvariátu Fiducia si přijdeš vyrobit vlastní DNA dlaždici. Přineseš si něco osobního – vlasy, nehty, krev, moč, fotku, dopis, atd. Přimícháš to do betonové směsi, kterou napěchuješ do připravené formy. Počkáš, až beton vyschne. Druhý den se společně s dalšími účastníky akce vydáš usadit dlaždice na svá místa.“

A ve středu v Nádražní ulici v Přívoze? Konkrétně ve 20.55 hodin před domem číslo popisné 838/163.

Na nepříliš populární Nádražní ulici se ve středu naskytne netradiční podívaná. V neutěšeném přívozském prostředí dáme zavzpomínat na jeho zašlou slávu a zažijeme slavnostní atmosféru, když rozzáříme bývalé kino a jako hosté této události snad zavdáme příčinu ke krátké kontemplaci nad pomíjivostí okamžiku nejen nám samotným, ale i případným kolemjdoucím a místním obyvatelům. Tento zážitek bude zpříjemněn douškem vína a malým občerstvením. Více k tomu předem říct nemohu.

Dosud nikdy se v Ostravě tak nedařilo právě umění instalace, performance či intervence. Příští týden nás kromě Kukačky čeká i festival performance Malamut v Trojhalí. PLATO vystavuje instalaci Jiřího Černického a v malých galeriích se dělá další akční umění či takzvané aktivity. Není toho na Ostravu až přespříliš? Osobně už vůbec nestíhám návštěvy všech těchto akcí.

Takto jsem nikdy neuvažoval, ten pocit ale nemám, i když někomu to tak může připadat. Když se srovnáme s Brnem, které není o moc větší než Ostrava, tak těch aktivit tam pořád probíhá mnohem více. Vzpomínám v této souvislosti na studia v Olomouci, kde jedna moje spolužačka z Prahy byla dlouho překvapená, že když tam vyjde nepřipravená za kulturou, tak žádnou kulturu nenajde. Ideálem je, abychom nemuseli být připravenými diváky pro cílené akce, na které večer vyrazíme.  Abychom si jen tak bez příprav vyšli do města a na nějakou uměleckou aktivitu pokaždé narazili.

*

Kukačka. Mezinárodní festival intervence, infiltrace a instalace, VI. ročník. Ulice města Ostravy a ostravská krajina. Seznam děl na: www.kukacka.org.

V pondělí 5. 10. od 13 do 18 hodin ve Fiducii výroba DNA dlaždic, od 19 hodin prezentace dlaždic, v úterý 6. 10. od 13 do 15 hodin usazování dlaždic v ulicích.

Ve středu od 20.55 hodin v Nádražní ulici 838/163:  Deana Kolenčíková – Slavnostní pohled nahoru.

ÚČASTNÍCI LETOŠNÍ KUKAČKY: Ateliér Pavla Ondračky, Renata Běčáková, Denisa Belzová – Martina Čichoňová, Alena Drahokoupilová, Filip Dvořák, Vladimír Havlík, Kateřina Hlahůlková, Vendula Chalánková, Lenka Klodová, Martin Kolarov, Pavlína Komoňová – Filip Hauser, Petr Lysáček, Jakub Nitsche, Simona Pekařová, PLOT, Pavel Polach, Postrautisté, Rudolf Samohejl, Helmut Smits, Lenka Szilasi, Vladimír Turner, Nela Ungerová, Markéta Váradiová, Lukáš Výtisk, Jiří Zavřel.

Ivan Mottýl | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Obraz & Slovo", nebo přejděte na úvodní stranu.