Kulturní deník pro Ostravu a Moravskoslezský kraj

Úvod Obraz & Slovo Jsem literární star, básní Milan Krupa a dodává: A můj zmar má jméno Ostravar

Jsem literární star, básní Milan Krupa a dodává: A můj zmar má jméno Ostravar

19.7.2016 19:45 Obraz & Slovo

Prázdninové vydání brněnského časopisu Host je z velké části věnováno ostravské literární scéně. Pro aktuální číslo měl vzniknout i výbor z dosud nepublikovaných textů ostravsko-hlučínského veršotepce Milana Krupy, ten ale nakonec představujeme až nyní na stránkách kulturního deníku Ostravan.cz.

Zvětšit obrázek

Hlučínský básník a svérázný říkačkář Milan Krupa.
Foto: Ivan Mottýl

Editor Krupova výboru pro literární revue Host totiž v době redakční uzávěrky odcestoval do Maďarska, přičemž až v Budapešti mu došlo, že básníkovy rukopisy zapomněl doma v Ostravě. Redaktoři Hostu ale nemohli déle čekat, v tiskárně „hořelo“, takže Krupa byl nakonec v čísle představen jen několika básněmi, které poslal do Budapešti sms zprávami. Plus texty, jež měl editor v počítači a které už většinou byly publikovány, byť třeba jen v bizarních plátcích typu Posed nebo Wurst Presse.

Počátky literární revue Host sahají až do dvacátých let 20. století, Ostravě je ale číslo věnováno teprve podruhé za celou éru časopisu. Prázdninový Host mimo jiné obsahuje jímavou otcovskou esej básníka Petra Hrušky, ukázku z románu ostravského spisovatele Marka Piętoně, rozhovor s vydavatelem a šéfredaktorem o Protimluvu Jiřím Macháčkem a portrét malířky Marty Kolářové.

A jak už řečeno, výbor z Krupova sešitu, jenž básník sepisoval od 27. října 2014 do 12. června 2015, vznikl s křížkem po funuse. Když už jsou však texty jednou vybrány, nechť z nich mají radost alespoň čtenáři kulturního deníku Ostravan.cz, kteří teď mohou nahlédnout do Krupova rukopisného díla a jeho úvah o víře, chtíči, alkoholu i ostravském literárním písečku.

krupa-rukopis

MILAN KRUPA: VYKECAT SE – A DOST!

Stižen byl démonem
stižen byl ďasem
pak sežral knedlíky s uzeným masem
tvář se mu zalila blahem a jasem

*

Katolická církev není moje cesta. Nezbývá než doufat, že mě pánbůh (pokud existuje) bere takového, jaký jsem. Jiný už holt nebudu. Co mi vyšla druhá kniha s „buddhistickými ilustracemi“, připadám si občas jak Budha. A někdy si o sobě myslím, že jsem Bůh, což je dost komické. Na druhou stranu se dost bojím pekla a smrti. Howgh! Pokoj vše lidem dobré vůle!
(11. ledna 2015)

*

Boží oko na mě kouká
jak na nějakého brouka
maličký jsem proti němu
a proto mám trochu trému

*

V noci jsem měl myšlenky typu: „Bože, polib mně p…l“. A ráno šel k přijímání. Prostě schíza, rozpolcenost. Já už takhle z křesťanství odcházím a zase se vracím řadu let.
(18. března 2015)

*

Církev a mrkev
jsou zdravé
drž se víry pravé!

*

Je to dnes móda
tahle pleš
ale furt lepší
než jehovisti a Strážná věž

*

Dnes jsem šel do kostela už na čtvrt na osm, farář měl kázání na téma celibát. Za celou dobu, co navštěvuji kostel, to bylo poprvé, co jsem slyšel faráře vyslovit slovo sex.
(1. února 2015)

*

BENDOVI

Nejsi vesmír, jsi obyčejný cyp
donekonečna rozpínáš akorát zip!

*

Včera se konala vernisáž v Jámě. Pohoda! Vínko, fajn lidi, jako obvykle jsem málo komunikoval, spíš pozoroval, výstava byla zahájena nápaditým vystoupením Bendy v masce. Maska byla z molitanu – ksicht – hlava medúzy, ze které místo chapadel trčely samé pyje (čuráky).
(3. února 2015)

*

Nejdřív se svlíkla donaha
už to byla odvaha
a teď obcuje s vitamínem
prostrčila banán klínem

*

Včera jsem četl časopis Protimluv a záviděl. Ten dostal Cenu Jiřího Ortena a vydal daleko víc knížek než já, a přitom ten jeho ksicht vypadá jak opařený. Přitom vlastně nemám zapotřebí někomu závidět. S támhletím spáchali rozhovor, proč já nemám rozhovor v Protimluvu? Tak jsem tomu ksichtu alespoň náznakem napálil pěstí. Literární šlechta, pakáž!
(5. února 2015)

*

Jsem literární star
a můj zmar
má jméno Ostravar

*

Mladost – radost
marast – Radegast
vykecat se – a dost!

*

Táta se o mojí knížce vyjádřil, že je dobře, že vyšla, ale musel si při čtení v půlce dát pauzu, protože mu „vařila hlava“.
(3. ledna 2015)

*

Udělala jste ze mě kripla
řekl jsem doktorce
a ta mě vypla

Být vypnutý
to je fajn
jsem doktorčin Frankenstein

*

Svůj život skládaný ze střepů
ze sebe jednou setřepu
zůstane dušinka
dietní jak sušenka

Ivan Mottýl | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Obraz & Slovo", nebo přejděte na úvodní stranu.