Kulturní deník pro Ostravu a Moravskoslezský kraj

Úvod Atd. S dramaturgem Petrem Rotreklem o festivalu Další břehy, který letos začne 24hodinovým koncertem

S dramaturgem Petrem Rotreklem o festivalu Další břehy, který letos začne 24hodinovým koncertem

22.3.2017 Atd.

Další břehy, to je název opavského festivalu, který je svým rozsahem a významem v rámci Moravskoslezského kraje zcela unikátní. Každý rok nabízí po dobu celého měsíce žánrově různorodý a bohatý program, který se odvíjí od zvoleného tématu.  O minulosti festivalu a jeho letošním ročníku, který se bude od 1. dubna do 16. května zabývat tématem „Budoucnost mládí, minulost stáří a opravdovost přítomnosti“, hovoří jeho dramaturg Petr Rotrekl.

Zvětšit obrázek

Dramaturg festivalu Další břehy a hybatel opavské kultury Petr Rotrekl.
Foto: Archiv Petra Rotrekla

Vzpomenete si, jak vypadaly úplné začátky festivalu?

Jelikož oba otcové zakladatelé, tedy Jan Němeček a Petr Rotrekl pracovali v provozu veřejnoprávní a soukromé rozhlasové stanice, byl první ročník v roce 1997 zaměřen na alternativní rozhlasovou tvorbu. Od třetího ročníku (Pábení Bohumila Hrabala, 1999) měl již festival monotematické a multižánrové zaměření a je tomu tak dodnes. Od začátku chtěl být jakýmsi protipólem tradičního festivalu Bezručova Opava a zaměřovat se především na mladé lidi a nonkonformně naladěné příznivce umění.

Kdy došlo ke zlomu, že se z původně čtyřdenního festivalu stal festival měsíční?

Všechno kolem nás má tendenci se rozvíjet a růst. Zvláště ve své počáteční etapě. A když jsou příhodné podmínky a chcete naplnit zvolené téma co nejlépe, co nejpřesvědčivěji, potřebujete trochu více programů a času.

Volbou témat s filozofickým přesahem mnohdy přinášíte program, který se nebojí otevírat lehce provokativní otázky. Vybaví se vám nějaký konkrétní koncert, přednáška, prostě cokoli z minulých ročníků, co vás samotného něčím silně zasáhlo nebo třeba i šokovalo?

Těch krásných, překvapivých a radostných momentů bylo za dvacet let hodně. Vždyť už je to více než 500 pořadů všech uměleckých žánrů. Ale nyní mi vytanulo na mysli třeba velké uznání přátelské a jiskrné atmosféry i kostýmové invence našeho Benátského karnevalového průvodu, ale i všech dalších programů (Benátky, město kde lvi létají a holubi chodí pěšky, 2010), od benátských hostů a gondoliérů, nebo to, že se nám z Benátek povedlo přivézt dvě originální gondoly a svézt na nich během víkendu na opavském Stříbrném jezeře tisíc Opavanů. Potěšila mě také velmi pozitivní a nadějeplná atmosféra programů domněle pochmurného tématu hovořícího o daru smrti a daru života nebo nadšení indiánským tématem (Indiáni ve městě, Indiáni ve mně jste, 2012), jeho pojetím a zaměřením z úst našeho nejslavnějšího žijícího cestovatele Miloslava Stingla. Ale o tom bych mohl hovořit opravdu dlouho a uvádět další příklady.

Letošní téma Dalších břehů je Budoucnost mládí, minulost stáří a opravdovost přítomnosti. Jak byste ho přiblížil?

Letos nám jde o přátelskou konfrontaci mládí a stáří, o nezadržitelné plynutí času. Mladí lidé hodně přemýšlejí o budoucnosti, mají plány, ambice, sny a tužby. Staří lidé zase často žijí ve vzpomínkách, v minulosti. Co je ale nutné pro obě kategorie – žít plnohodnotný život v přítomnosti – „hic et nunc“. Minulost nezměníme a budoucnost je nejistá. Takže o tomto bude festival vyprávět.

Silný potenciál Dalších břehů vidím mimo jiné v nápaditosti, která umožní návštěvníkům prožít třeba hudební vystoupení trochu jinak než na ostatních festivalech. Nadchlo mě například pojetí koncertu s hudbou Philipa Glasse v podání Dominika Fajkuse, který 1. dubna zahájí v Knihovně Petra Bezruče letošní ročník. To bude opravdu hrát 24 hodin v kuse?

S nápadem udělat takto dlouhý koncert za mnou přišel právě Dominik Fajkus, a jelikož Philip Glass je můj oblíbený skladatel a obě díla – Mad Rush a Time – jsou vlastně o čase, zařadil jsem tento 24hodinový koncert na program a také ho umocnil instalací výstavy fotografa Jana Langera Století Češi. Tento hudební, repetitivní zážitek chápu jako poctu prchajícímu času. Hlavním interpretem bude Dominik Fajkus, kterému koncertně pomohou další tři klavíristé, aby hudba nepřestala po celou dobu znít. A o tom se může veřejnost kdykoliv přesvědčit, neboť vstup na koncert je zdarma a vrátit se na něj můžete opakovaně. Jeho závěr je naplánován na neděli 2. dubna ve 20 hodin. V minulosti jsme si troufli třeba na osmnáctihodinové nonstop čtení z díla Bohumila Hrabala nebo devatenáctihodinové čtení děl Wiliama Shakespeara, ale v hudební oblasti jsme ještě tak dlouhý koncert nepořádali.

Nápaditost spatřuji také v edukačních akcích, které mají mladým lidem přiblížit slasti i strasti stáří a seniorům připomenout mládí. Mám na mysli třeba besedu Člověče, nezlob se, že ještě nejsem dost starý, že už nejsem tak mladý. Mohl byste tyto body programu čtenářům deníku Ostravan.cz představit?

Vyjádřil jste to naprosto přesně. Právě proto děláme koncert a besedu pro seniory ve Vile Vančurova. V režii Slezského gymnázia zase proběhne beseda s ředitelem Domova Bílá Opava Michalem Jiráskou a dobrovolníky, kteří zde pravidelně navštěvují seniory a obohacují jejich život a kontakty.

Vedle Klicperova divadla z Hradce Králové, které 27. dubna v Slezském divadle předvede inscenaci rozhlasové hry Davida Drábka Koule a dalších „tradičních“ divadel vystoupí 20. dubna v Klubu Art i improvizované divadlo IMPRA. Co lze od takového divadla bez scénáře očekávat?

IMPRA, to jsou mladí herci, tanečníci a jeden hudebník, absolventi Konzervatoře a VOŠ Jaroslava Ježka, jejichž učitelem byl mimo jiné také improvizační guru Jaroslav Dušek. Improvizací se zabývají úspěšně již třetím rokem a jsme dohodnuti, že budou improvizovat na téma festivalu. No a co očekávat? Neočekávané!

Na jaké další události byste z toho množství výtvarných i fotografických výstav, hudebních koncertů, filmových projekcí, zážitkových a jiných akcí chtěl čtenáře především upozornit?

To je pro mne nešťastná otázka, neb začnu jmenovat všechny programy, ale přece jenom… Výjimečná spolupráce nastala díky mé kolegyni Magdě Hájkové s hudebníky i výtvarníky Vladivojnou La Chia a Jakubem Königem (Kittchen), kteří pro Opavu připraví speciální výstavu Vojna in the Kittchen a také si společně zahrají na koncertu. Moc se těším také na dvě mimořádné, zážitkové filmové projekce děl Paola Sorrentina – Velká nádhera, ta bude spojená s divadlem, hudbou, ochutnávkou Věčného města Říma i večírkem, a projekce Mládí, ta se uskuteční v bazénu hotelu Belaria u Hradce nad Moravicí s možností naladit se na atmosféru filmových lázní a využít místní wellness. Připomenu také oslavu 90 let kina Orion v Hradci nad Movavicí s filmem Bio ráj, který je oslavou všech kinofilů, nebo koncert Luboše Pospíšila. A 3. dubna jako bonus zdarma zveme do kina Mír, kde promítneme úžasný a festivaly oceněný dokument Mladí srdcem, který pojednává o sboru amerických důchodců zpívajících rock a punk. Vlastně kvůli tomuto filmu jsem stavěl celé téma festivalu.

Festival končí (po více jak půlměsíční odmlce) 16. května v kostele sv. Václava koncertem Ivy Bittové a Čikori, na kterém také pokřtíte knihu 20 let na Dalším břehu. Co všechno v ní bude?

Koncert Ivy Bittové, která je s Opavou spjata svým dětstvím, je festivalových epilogem, a proto chceme na této akci pokřtít i publikaci 20 let na Dalším břehu, lepší kmotru bychom si nemohli přát. Bude to malé knižní ohlédnutí za dvacetiletou historií festivalu, ohlédnutí slovní, statistické, obrazové i filmové. Součástí publikace bude i DVD s ukázkami jednotlivých ročníků a nejzajímavějších akcí festivalu.

Opavu vnímám jako silně kulturně založené město, nesledujete přesto po těch 20 letech už nějaké opotřebení návštěvníkovy pozornosti?

Samozřejmě že za těch dvacet let se situace změnila. Nabídka kulturních aktivit je velmi vysoká a pořadatelů kulturních akcí je také mnoho. Proto je stále obtížnější nalákat diváky a posluchače k účasti na festivalových programech. Bohudík se nám to zatím stále daří i díky tomu, že nám již naše publikum věří, že přinášíme věci neotřelé, originální, nápadité, že se kromě importované kvalitní kultury snažíme i aktivovat domácí tvořivost a zapojovat jednotlivce, školy, organizace a instituce k společné tvorbě a účasti na speciálních pořadech, jako jsou výstavy, happeningy, společné průvody apod. A hlavně nás ještě stále baví si hrát!

Podrobný program festivalu zde

Radek Touš | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Atd.", nebo přejděte na úvodní stranu.