Jedním z vrcholů letní shakespearovky Dobrý konec všechno spraví jsou herecké klauniády Davida Janoška

Jedna ze dvou posledních Shakespearových komedií, Dobrý konec všechno spraví, je příběhem opuštěné manželky, která vlastním důvtipem získá zpět svého manžela. Režisér Jan Antonín Pitínský s Petrem Osolsobě, který je podepsán pod dramaturgickou spoluprací, zasadili děj do neurčité doby: může se jednat o současnost (tomu napovídají některé aktualizace), ale také o budoucnost.

Hudbu napsal Vladimír Franz, a výsledek jeho práce velmi podstatně ovlivnil celkové velmi dobré vyznění inscenace, stejně jako kostýmy Jany Prekové. Franzova hudba je chvílemi disharmonická, chvílemi však naopak velmi harmonická a krásně melodická. Kostýmy Prekové jsou velmi barevné, třpytivé, v některých případech doslova oslnivé.

Režisér Pitínský vede herce ke stylizovanému projevu, místy až ke groteskní herecké nadsázce. Tomuto pojetí dominuje představitel postavy šaška, ostravský herec a scénograf (chtělo by se říci i tanečník) v jedné osobě David Janošek. Janoškovy klauniády jsou jedním z vrcholů představení. Další vrcholný výkon odevzdává představitelka hlavní ženské role Anna Fialová. Její Helena, schovanka hraběnky, je v Pitínského režijním pojetí ženským klaunem i bojovnicí zároveň. Právě pojetí ústřední manželská dvojice, Heleny a Bertrama, hraběnčina syna, odkazuje k aktuálnímu problému dnešních mladých mužů a žen: Bertram se očividně bojí sblížení s Helenou a Heleně nezbývá než si muže svých snů vybojovat s nasazením života.

Z inscenace Dobrý konec všechno spraví. (Foto: Petr Kiška)

Hned úvodní dialog Bertramova společníka Parola (Ondřej Pavelka) a Heleny o panenství je debatou nad obchodní cenou dívčí tělesné nedotčenosti. Čtyři století starý text opět potvrzuje Shakespearovu velikost obrovskou mírou vtipu a duchaplnosti. To se ostatně týká textu celé hry (hraje se v překladu Martina Hilského), místy přímo odkazujícího na slavné Shakespearovy sonety.

Když po tomto úvodním dialogu vjede na scénu nemocný král na kolečkovém křesle (Oldřich Vízner v alternaci s Martinem Dejdarem), scéna se poprvé rozzáří barvami a v těsném sledu za sebou odezní tři vrcholné dialogy – již zmíněný o panenství, po které následuje jemně erotická rozprava Šaška a Hraběnky a dialog mezi Hraběnkou a Helenou o podstatě lásky, které nesmí bránit vůbec nic, natož společenská nerovnost. Právě v tomto dialogu ukazuje herecké mistrovství představitelka Hraběnky Marie Durnová.

Z inscenace Dobrý konec všechno spraví. (Foto: Petr Kiška)

Když následně vchází Helena ke králi, aby si vyprosila odměnu za královo vyléčení v podobě sňatku s mužem, kterého si sama vybere, poprvé zazní nádherně vznešená Franzova hudba.

Následující scéna šaška se zmínkami o tom, k čemu je u dvora dobré vychování a mnohokrát opakovaná šaškova odpověď „bez komentáře, bez komentáře, bez komentáře“ přivede divákům na mysl dvojici hradního pána a jeho mluvčího. Je to však stylizace velmi jemná, velmi vkusně provedená i dávkovaná. Stejně tak je tomu i při zmínce pronásledovaného šlechtice, který prohlásí „co zmůže člověk proti kampani“, nebo když král prohlásí, že dnešní mládež ze všeho nejvíce zajímá, co si vzít na sebe.

Z inscenace Dobrý konec všechno spraví. (Foto: Petr Kiška)

Komedie Dobrý konec všechno spraví je komedií hořkou. Není to ani zdaleka jednoduchá taškařice. A přesto, že samotný text má v sobě mnoho hlubších rovin a místy je divák posluchačem rozprav doslova filozofických, v Pitínského režii se ani na chvíli nikdo nenudí. Naopak, hra má rychlé tempo a spád a díky vynikajícím hereckým výkonům všech protagonistů je mimořádně záživná.

Samotný závěr odkazující na slavný film Mrtvá nevěsta doslova nadzvedává diváky ze sedadel a ruku si zde podává slavný již čtyři století nežijící dramatik, vynikající filmový režisér Tim Robbins a významný český divadelní režisér Jan Antonín Pitínský.

Z inscenace Dobrý konec všechno spraví. (Foto: Petr Kiška)

Pitínského Dobrý konec všechno spraví v žádném případě není jen letní divadelní kratochvíle zaměřená hlavně na divadelní byznys. Je to plnohodnotné umělecké dílo, inscenace, která vejde do dějin českého scénování díla Williama Shakespeara.

*

Letošní Shakespearovské slavnosti v Ostravě jsou poslední příležitostí zhlédnout ostravskou inscenaci Hamleta se skvělým Tomášem Savkou v hlavní roli. Hrát se bude také další úspěšná inscenace Komedie omylů s vynikající komediální dvojicí Jiří Sedláček – Vladimír Polák. Hamlet se hraje od 31. července do 2. srpna a Komedie omylů pak přehlídku uzavře ve dnech 7. až 12. srpna.