Ostravský balet rozehrál Nebezpečné známosti v jejich jednoduchosti i hloubce
8.3.2019 Tereza Cigánková Divadlo Recenze
Čtvrteční premiéra ostravského baletu přinesla na jeviště Divadla Antonína Dvořáka známý příběh intrikánských šlechticů, kteří se stanou oběťmi vlastních milostných nástrah. Proslulý román Nebezpečné známosti z pera francouzského spisovatele Pierra Choderlose de Laclose přenesl na scénu polský choreograf Krzysztof Pastor ve spolupráci s lotyšským skladatelem Artursem Maskatsem, který pro tento balet zkomponoval originální hudební libreto. Jejich dílo se nese v duchu vizuálního minimalismu a čistoty, která je ale prosycena erotickým nábojem, symbolickými gesty a emocemi bublajícími pod dokonalou maskou společenské smetánky.
Koki Nishioka a Shino Sakurado v Nebezpečných známostech.
Foto: Serghei Gherciu
Dvouaktový balet Nebezpečné známosti vznikl již v roce 2006 v lotyšské Rize, kde Pastor (nynější šéf Polského národního baletu) i Maskats v té době působili. Při tvorbě je do značné míry ovlivnila filmová zpracování románu, která jsou dobře známá i u nás, vždyť autorem jednoho z nich je také slavný český rodák Miloš Forman.
Jevištní podobě se autoři snažili vdechnout veškerou emocionální hloubkou a složitost vztahů, spoléhali se však zcela na expresivitu a taneční výkony interpretů. V neměnném jednoduchém prostoru, oživeném jen posuvnými clonami v přední a zadní části jeviště, schodištěm a obdélníkovými výřezy ve zdi na horizontu, totiž nenajdeme žádné další rekvizity nebo kulisy.
Ony ‚nebezpečné známosti‘ a klubka vztahů, která zaplétají bývalí milenci a nynější rivalové vikomt de Valmont a markýza de Merteuil, jsou tedy znázorněny pouze pomocí pohybu a hudby, svou roli ale hraje i rozmístění tanečníků na scéně a jejich vzájemná blízkost či oddálení. Každé gesto má svůj smysl a každý pohled vydá za tisíc slov. Se strohostí prostoru korespondují i elegantní kostýmy Anny Kontek. Obě jednání baletu jsou uvedena krátkými prology, ve kterých se Valmont a Merteuil chystají do společnosti a z jejich póz, výrazů a konečně i z barvy jejich šatů čteme nekalé záměry i blížící se zkázu.

Koki Nishioka a Shino Sakurado. (Foto: Serghei Gherciu)
Hudba Arturse Maskatse je působivou kombinací dobových motivů (slyšíme typické nástroje barokní hudby jako je například cemballo) a současné divadelní a filmové tvorby. Je to hudba velmi dramatická, často graduje a nabízí silné náměty, ale i chvíle, kdy může posluchač vydechnout a zklidnit se – například při sborovém církevním zpěvu, který živě s orchestrem zazpívaly dětí z operního studia NDM, nebo sólo pro kontra tenor, během něhož se dle mého odehrála nejpůsobivější scéna celého představení (zpíval Vojtěch Pelka). Zároveň slyšíme i zvláštní podtón, který jako by naznačoval zkaženost vysoké společnosti a pokroucené charaktery hlavních postav.
Choreografie Krzystofa Pastora souzní s hudebním doprovodem – neustále se v ní něco děje, sóla střídají duety, tria či sbory. Klasická taneční technika (všechny tanečnice se pohybují na špičkách) se tu potkává s pohyby neklasického a moderního tance. Asi nejvýraznějším prvkem jsou pózy paží a horní části těla tanečníků, které vychází z historických tanců, jsou ale různě stočené a twistované, takže dokáží působit svůdně a koketně. Přidejme k tomu vysoké arabesky a hluboké záklony a dostaneme tanec plný smyslnosti a zřejmé, i když ne prvoplánové, erotiky.

Z baletu Nebezpečné známosti. (Foto: Serghei Gherciu)
Hlavních rolí se během premiérového večera zhostili Koki Nishioka jako Valmont, Shino Sakurado jako markýza de Merteuil a Sawa Shiratsuki jako paní de Tourvel. Tuto ústřední trojici doplňovaly neméně důležité „oběti“ milostných intrik, mladičká Cécile de Volange v křehkém a nevinném podání Beatriz Fernandez Moreno, její matka paní de Volange, kterou zatančila Aglaja Sawatski, a horlivý rytíř Danceny Sergia Méndeze Romera. To vše doplňoval sbor baletu, který v důležitých okamžicích dokresloval scény plesů a společenských událostí, ale i budoárů a šermířských soubojů.
Necháme-li stranou technickou úroveň tance, která je v ostravském souboru velmi vysoká, museli se interpreti vypořádat s náročnými hereckými úkoly. Bohužel i přes veškerou snahu zastínily ženské představitelky Nishiokova Valmonta, který by sice měl být tím hlavním svůdcem a hybatelem děje, vedle svých kolegyň však působil poněkud nevýrazně.

Shino Sakurado v baletu Nebezpečné známosti. (Foto: Serghei Gherciu)
Nejvíce pozornosti na sebe strhly Shino Sakurado a Sawa Shiratsuki, které jako oheň a led znázorňovaly krutou prohnanost a důvěřivou čistotu. Nutno ale dodat, že i jejich herecký výraz by si zasloužil více odstínů, aby postavy nezůstaly jednostranné, rozdělené na ty ‚zlé‘ a ‚dobré‘. Pastor staví svůj balet právě na interakcích a vztazích, čím přirozeně klade na tanečníky velké nároky.
V ostravských Nebezpečných známostech najdeme spoustu krásných a vzrušujících momentů – všechny hlavní postavy navzájem se proplétající mezi sebou během magického zpěvu kontra tenora (zde skutečně vidíme, kdo je v roli oběti a kdo se cítí jako pán situace, i když možná jen na chvíli); emocionální duet Valmonta a paní de Tourvel, kde jasně vidíme, že i ten největší svůdce a bídák se může zamilovat; a závěrečný pád markýzy de Merteuil, která konečně ukáže svou pravou tvář a city a uvědomuje si, kam ji a její okolí přivedly nechutné intriky.
Ocenit musíme i velmi dobrý výkon baletního sboru, který zachoval chladnou hlavu při scénách velmi náročných na synchron. Nedá se ale nic dělat – titul Nebezpečných známostí sám o sobě vzbuzuje velká očekávání a způsobuje, že divák chce být jednoduše zasažen vášní i silných emocemi, těmi pozitivními i těmi negativními. A to zvláště, pokud mají být rozehrány v tak krystalicky jednoduchém a minimalistickém prostoru, kde je veškerá pozornost upřena na interprety. V tomto ohledu zbývají ostravským tanečníkům ještě jisté rezervy.

Koki Nishioka a Beatriz Fernandez Moreno (Foto: Serghei Gherciu)
Rozhodně je ale tento nový přírůstek do ostravského baletního repertoáru něčím novým a neotřelým a jistě si najde své diváky. Vždyť téma milostných pletich a zločinů z vášně se jen tak neomrzí a rčení, že ‚ve válce a lásce je dovoleno vše‘ zůstává stále aktuální.
Přečtěte si více z rubriky "Divadlo", nebo přejděte na úvodní stranu.