Kulturní deník pro Ostravu a Moravskoslezský kraj

Úvod Obraz & Slovo Sedminásobnou vernisáž sedmi ostravských galerií zahájilo sedm kurátorů v ostravské 1_7 gallery

Sedminásobnou vernisáž sedmi ostravských galerií zahájilo sedm kurátorů v ostravské 1_7 gallery

20.5.2020 Obraz & Slovo

A abych těch sedmiček nebylo málo, společný projekt dostal název 7 x 7 způsobů koronární cirkulace. „Nápad přišel od Ilony Rozehnalové z Fiducie s cílem reagovat na pandemii a také probudit poněkud hibernující výstavní prostor tady ve výlohách někdejšího obchodního domu Ostravica – Textilia,“ uvedl sedminásobnou výstavu kurátor Martin Mikulášek. A den po ukončení nouzového stavu se na vernisáži setkala snad celá výtvarná Ostrava.

Zvětšit obrázek

Kurátoři ostravských galerií, v popředí Václav Rodek.
Foto: Ivan Mottýl

Jiří Šigut, Hana Puchová, Ivo Škuta, Jakub Černý, Václav Rodek, Martin Popelář, Hynek Chmelař, Martin Strakoš… Byl by to hodně dlouhý seznam, kdybychom na tomto místě měli vyjmenovat, kdo z ostravského výtvarného světa navštívil pondělní zahájení výstavy 7 x 7 způsobů koronární cirkulace v 1_7 gallery. A možná by dokonce bylo snadnější vypsat jména těch umělců, kurátorů či kunsthistoriků, kteří v pondělí večer na vernisáž nepřišli.

Martin Popelář a Jiří Šigut. (Foto: Ivan Mottýl

Ve vitrínách Ostravice-Textilie byly uvedeny intervence, které reagují na současnou pandemii. A postupně je představili kurátoři sedmi ostravských neziskových galerií: Jáma 10, Nibiru, Dukla, Saigon, GAFU, Fotografická galerie Fiducia a Galerie Dole. Role průvodce kolektivní vernisáží se ujal kurátor Galerie Dole a ředitel Střední umělecké školy v Ostravě Martin Mikulášek. Ten napřed připomněl, že z lékařského hlediska obstarává koronární cirkulace přísun kyslíku a živin srdci.

„V tom lékařském termínu vnímám hluboké konotace směrem k výtvarnu. Vybraných sedm galerií, ale samozřejmě i mnohé další, které jsme vzhledem k omezenému prostoru sedmi výloh nemohli pozvat, můžeme považovat za podstatné nosiče kyslíku do celé ostravské společenské atmosféry. Ale jsme tady také proto, abychom se pořádně nadechli. Vidíme se, byť zatím v rouškách,“ pokračoval Mikulášek. A je pravda, že mnozí orouškovaní umělci hned nepoznávali své kolegy, v tomto smyslu měla akce příchuť maškarního karnevalu.

Výloha Galerie Nibiru. (Foto: Ivan Mottýl

Záštitu nad celou akcí si vzal Antikvariát a klub Fiducia, který inicioval obnovu činnosti skomírající 1_7 gallery kurátora Lukáše Kleberce. Na provozu galerie bude Fiducia spolupracovat s Kalerií s čupr uměním SAIGON a v letošním roce společně uspořádají dvě výstavy současného umění a jednu výstavu věnovanou architektuře. Kurátor Galerie Nibiru Michal Moučka uvedl prezentaci své přívozské galerijní síně jako vždy s nebetyčnou sebekritikou: „Já jsem ve Fiducii chvíli pracoval a nebylo to tam se mnou vůbec jednoduchý. Nejvíce mě teď překvapilo, že mě Ilona vůbec oslovila, že jsme dostali tu výlohu. Na instalaci se podílel Walter Stricker, který tu má jedno dílo, je to jeho první výstava. Moje už několikátá.“

Výloha Galerie Jáma 10. (Foto: Ivan Mottýl

Galerie Jáma 10 představila společnou práci kurátorů a umělců Barbory Mikudové, Jiřího Kuděly a Jiřího Surůvky. „Ta instalace reaguje na situaci, kterou teď máme ve vztahu s městem jako galerie. Nechci o tom moc mluvit, je to o přístupu města k naší galerii, přeberte si to spíš sami,“ stručně uvedl Jiří Kuděla. Náznak „oběšence“ ve výkladu naznačuje, že tento vztah nebude zrovna ideální.

Výloha Saigonu. (Foto: Ivan Mottýl

Za Kalerii s čupr uměním SAIGON promluvil Ivo Škuta. Když ho Martin Mikulášek vyzval, aby vysvětlil, o co se ve výloze jedná, dočkali se návštěvníci vernisáže čupr odpovědi: „O co se jedná, já nevím, o co se jedná.“ A dál už padla jen jména autorů intervence: Livie Škutová a Hynek Chmelař. Více o instalaci Saigonu se dozvěděl jen ten, kdo si přečetl průvodní slovo k celé akci: „Instalace nazvaná Vřesina je stručnou zprávou o dívce Vřesině, která by si chtěla hrát s míčem u vody a být svobodná, jenže je v izolaci, nevyhnutelném odloučení. Svět okolo ní se zastavil, je pohlcován invazivními rostlinami. I na dívce se začal projevovat zub času.“

Výloha Galerie Dukla. (Foto: Ivan Mottýl

Kurátor Tomáš Knoflíček hovořil o poznání obšírněji. Zastupoval porubskou Galerii Dukla, která ve výloze vystavila společnou práci Libora Novotného, Jakuba Černého a Tomáše Knoflíčka. „Naše instalace je seškrabatelná a ukazuje bezčasí, které nás zastihlo. Někteří ho využili k tomu, aby se konečně koncentrovali na věci, kterým se dosud věnovat nemohli. Jiní byli spíš znepokojeni tím náporem vnějších ataků. Přesýpací hodiny jsme použili jako tradiční atribut trpělivosti,“ přemítal Knoflíček a připomněl, že dnes jsou přesýpací hodiny spíš znamením horečného nedostatku času.

Knoflíček nad pandemií uvažoval i v širších souvislostech: „Naše instalace vyjadřuje pochybnosti. Co dál? Je jasné, že k nějaké změně dojít musí, anebo v to alespoň doufáme. V umění jako takovém i ve světě kolem nás. A že ten stav, do kterého jsme se dostali, využijeme k nějakému přehodnocení.

Výloha Fotografické galerie Fiducia. (Foto: Ivan Mottýl)

Kurátor Fotografické galerie Fiducia Martin Popelář na to šel pragmaticky: „Výlohu jsme pojali jako pozvánku na výstavu fotografky Petry Vlčkové, která u nás začne 16. června. Jde o cyklus fotografií Roztroušená Skleróza.“

Výloha Galerie GAFU. (Foto: Ivan Mottýl

Kurátor Galerie GAFU Václav Rodek uvedl dílo malíře Jakuba Ružinského: „Instalace ,Jeskyně Matom‘ malíře Jakuba Ružinského, který se ve své tvorbě věnuje převážně experimentální a automatické malbě, má podobu psychické posttraumatické jeskyně v duchu Platónovy jeskyně.“

Výloha Galerie Dole. (Foto: Ivan Mottýl

Poslední z výstavních síní, Galerii Dole, představil její kurátor Martin Mikulášek: „Pozval jsem Terezu Samkovou. Přesný název díla ve vitríně, která je zároveň jakousi nikou pro sochy svatých, neurčila, pohybuje se kolem několika názvů. Před hodinou jsem dostal do mailu název San Korona,“ začal svůj výklad. „Svatá Korona není fiktivní postavou dnešní pandemie, fakticky existovala, je to ranně křesťanská světice a podnes i ochránkyně před epidemiemi a dalšími nemocemi,“ připomněl.

Marin Mikulášek. (Foto: Ivan Mottýl

Ostatky sv. Korony se nacházejí v Praze. Původně je sice císař Otto III. v 10. století umístil jako relikvii v katedrále v Cáchách, římský císař a český král Karel IV. je ale ve 14. století nechal přenést do chrámu sv. Víta v Praze. Samková se zabývá prohledáváním vrstev paměti. Postava raně křesťanské světice se ve výloze střetává s textilním obchodním domem z dvacátého století. Spojení těchto vrstev symbolizuje modrá látka, která představuje nejen sv. Koronu ale někdejší textilní chrám konzumu, který je toho času v dezolátním stavu.

A nakonec jedna malá výhrada. Když jednotliví kurátoři představovali své příspěvky, ani jeden z nich se v tu chvíli nepostavil před výlohu, v němž se instalace nachází. A dokonce ani neukázal rukou k vitríně, o níž hovořil. A protože jednotlivé instalace nebyly nijak označeny ani popsány, řada návštěvníků (především z řad nevýtvarníků) během průvodních projevů prostě vůbec netušila, o jaké výloze se právě mluví. Sám jsem tápal a třeba se po vernisáži musel zeptat kurátora Martina Popeláře, o které instalaci hovořil. Váhal jsem mezi dvěma vitrínami, které obsahovaly fotografie.

Vím, že na otázku, kdo je to vlastně kurátor, není v současném uměleckém provozu jednoduchá odpověď. Snad by to ale měla být osoba, která iniciuje dialog mezi uměleckým a neuměleckým světem, což se při pondělní vernisáži v 1_7 gallery úplně nepodařilo. Ale zrovna při tomhle projektu asi nešlo primárně o obsah vitrín, mnohem podstatnější bylo společné setkání výtvarné obce i návštěvníků galerií po dvouměsíční izolaci. „Byl to jen sen? Skupinové kóma? Nebo náhodná hibernace? Podivně vlezlé ticho všude kolem pozvolna zaniká. Je čas se zhluboka nadechnout a rozproudit krev v žilách,“ stálo v pozvánce na pondělní sedminásobnou vernisáž. A krev v žilách se po ukončené vernisáže „okysličovala“ i v nejedné okolní zahradní restauraci.

*

7 x 7 způsobů koronární cirkulace. 1_7 gallery, vitríny Ostravice-Textilie. Výstava potrvá do konce srpna 2020.

Ivan Mottýl | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Obraz & Slovo", nebo přejděte na úvodní stranu.