Kulturní deník pro Ostravu a Moravskoslezský kraj

Úvod Obraz & Slovo Pasta Oner v opavském Domě umění: Pastva pro oči i ducha a hořící golf

Pasta Oner v opavském Domě umění: Pastva pro oči i ducha a hořící golf

9.7.2020 Obraz & Slovo

Výstava Pasty Onera (1979) měla v opavském Domě umění začít už 17. března. Nezačala. Předběhl ji koronavirus a nouzový stav. Tedy přírodní úkaz a rozhodnutí politiků. Umělce lze umlčet snadno, jakkoliv nahlas protestuje. A Pasta Oner je velmi sžíravý pozorovatel a ironik společenských trendů, establishmentu a také kritik dalších nespravedlností světě vezdejšího. V každém případě byste Onerovu výstavu s názvem NAUGHTY BY NATURE neměli přehlédnout, v Opavě je nyní k vidění do 2. srpna.

Zvětšit obrázek

Z výstavy Pasty Onera v opavském Domě umění.
Foto: Ivan Mottýl

Pozice umělců jakožto kritiků společnosti je velmi křehká. Jedno rozhodnutí mocných třeba dokáže v jediném dnu zakázat všechny výstavy v celé České republice. Letos v březnu se tak stalo kvůli koronavirové pandemii, příště to ale může být z úplně jiných pohnutek. Zahnat umělce do undergroundu, to není pro autoritářské politiky žádný velký problém a v současné době jsme opět svědky zákazů rozličných výstav už i v Polsku a Maďarsku.

Strážce zlatých cihel. (Foto: Ivan Mottýl)

Ať už si politický systém říká jakýmkoliv jménem, „zadarmo“ se vládnout nedá. Vládci musí sedět na zlatých cihlách, o kterých alibisticky mluví jako o národním bohatství. A výkonné moci jde především o to, kolik těch cihel se dá odklonit do vlastního sejfu. Kritici tohoto počínání nejsou vítáni. V autoritářských systémech na ně lze poslat ozbrojence se samopaly, český premiér Babiš zatím jen brunátní, rozkřikuje se a usilovně zatlouká. Mládí na skateboardech se ale bojí i on, vždyť také hnutí Milion chvilek pro demokracii zpočátku nabalovalo spoustu rozhněvaných teenagerů na prknech.

Podezřelý teenager na skateboardu. (Foto: Ivan Mottýl)

Pasta Oner patří k umělcům, které asi není třeba zdlouhavě představovat. Na scéně je vlastně už od třinácti let, to byl ovšem neznámým pouličním tvůrcem graffiti. V té době si také Zdeněk Řanda začal říkat Pasta Oner, hlubší význam v té přezdívce nehledejte. Stejně jako nemusíte hledat hlubokomyslné vzkazy v jeho dílech. V době mé návštěvy v Domě umění (ve středu 8. července kolem páté odpoledne) seděli před Domem umění tři mladíci s lahváči v ruce. „Viděl jsi tu parádní výstavu?“ ptá se jeden druhého. „Ne, na výstavy nechodím.“ „Mají tam hořícího golfa.“ „Jako fakt hoří?“ „Už jsi viděl, že v galerie hoří? Jen jako hoří, ale je to paráda.“ „Aha, tak tam někdy zajdu.“ „Je to zdarma, vole, můžeš hned.“

Pohled do expozice, vzadu hořící golf. (Foto: Ivan Mottýl)

A toto o umělci říká kurátor opavské výstavy Pavel Kubesa: „Pasta Oner patří k nejvýraznějším umělcům české vizuální scény. Dlouhodobě a systematicky reflektuje svým charakteristickým, smířlivým a neodsuzujícím způsobem soudobou pop-kulturní společnost v plné škále její významové, hodnotové i symbolické vrstevnatosti.“ Autor tohoto textu si ale myslí, že občas i nesmířlivým a působivě odsuzujícím způsobem, byť vždy s dávkou ironie. Taková je i část výstavy v refektáři Domu umění, který kdysi býval dominikánským klášterem. Pobavil mě kříž sestavený z poutačů na střechách taxíků, tohle je zajímavé a též dost bolestné zrcadlo nastavené dnešní katolické církvi. A vlastně všem křesťanům.

Víra podle Pasty Onera. (Foto: Ivan Mottýl)

Stejně působivá jsou i vrátka s mřížemi, které tvoří výjev nanebevstoupení ukřižovaného Ježíše. A v zámku dokonce visí klíče. Můžete vstoupit…

Vstupte! (Foto: Ivan Mottýl)

Pasta Oner už je dnes celebritou, před pár dny byl jeden jeho obraz vydražen na aukci za 186 tisíc korun. V pražském muzeu Kampa jsou toho času jeho díla konfrontována s dílem Alfonse Muchy. Dávno už to není mladý buřič a jeho způsob tvorby je něčím uvízlý v devadesátkách či na počátku milénia. Nedovedu si představit, že by třeba po jeho výstavě sáhl ředitel ostravské městské galerie PLATO Marek Pokorný. PLATO už pracuje s úplně jiným typem angažovaného výtvarného umění.

Z výstavy Pasty Onera v Opavě. (Foto: Ivan Mottýl)

Společenská kritika Pasty Onera je naproti tomu srozumitelná širokému publiku. Pobaví, donutí k zamyšlení, a koho ani pak neťukne, užívá si třeba jen očima. Třeba nejvyšší patro Domu umění, to je skutečná pastva pro oči. A co chtěl umělec tímto rozzářeným světem barevných zářivek vlastně říci, to už si sami zjistěte na opavské výstavě. K dispozici jsou i skvělé edukační prospekty. Pro děti, dospívající i dospělé. Poučení pro všechny generace.

Z výstavy v opavském Domě umění. (Foto: Ivan Mottýl)

*   

Pasta Oner: NAUGHTY BY NATURE (malby a objekty). Dům umění v Opavě, do 2. srpna 2020. 

Ivan Mottýl | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Obraz & Slovo", nebo přejděte na úvodní stranu.