Kulturní deník pro Ostravu a Moravskoslezský kraj

Úvod Divadlo Velká ztráta pro ostravskou divadelní kulturu: Zemřel dramaturg Marek Pivovar (1964-2021)

Velká ztráta pro ostravskou divadelní kulturu: Zemřel dramaturg Marek Pivovar (1964-2021)

3.1.2021 18:03 Divadlo

Když odejde lidská bytost z tohoto světa, zůstanou živým souputníkům jen vzpomínky. V případě Marka Pivovara, který zesnul v noci na neděli, je na co vzpomínat. A v tom nejlepším duchu pak zejména na jeho práci na poli divadelním.

Zvětšit obrázek

Dramaturg NDM a jeden ze strůjců festivalu Ost-ra-var Marek Pivovar
Foto: Národní divadlo moravskoslezské

Marek Pivovar se narodil 26. června 1964 v Brně.Navzdory místu narození se však z něho stal ostravský patriot. Svědčí o tom výsledek jedné z jeho společných prací s Radovanem Lipusem, neboť to byli právě oni dva, kteří mimo jiné „porodili“ kultovní představení ostravského Divadla loutek Z Deniku Ostravaka.

S Markem jsem se poprvé setkal, jak jinak, v divadle. Bylo to někdy v první polovině devadesátých let minulého století. V Národním divadle moravskoslezském, v souboru činohry, začala éra tří významných tvůrců: uměleckého šéfa a režiséra Juraje Deáka, režiséra Radovana Lipuse a dramaturga Marka Pivovara. Byla to dobrá, plodná éra. A Marek byl tehdy coby dramaturg, ale hlavně autor úpravy textu u zrodu jedné z nejoceňovanějších inscenací Národního divadla moravskoslezského, Romance pro křídlovku v režii Radovana Lipuse. V té době se zrodil Ost-ra-var, festival ostravských činoherních divadel.

Marek Pivovar na začátky tohoto dodnes vysoce ceněného festivalu takto vzpomínal v rozhovoru pro internetový kulturní deník Ostravan v roce 2015: „Mimo jiné jsme se rozhodli do Ostravy zvát také studenty teoretických i praktických divadelních oborů, aby mohli na seminářích kultivovat svůj mluvní projev, učili se rychle a pokud možno přesně formulovat myšlenky, reagovat na oponenta a podobně. Není úplně jednoduché mluvit před divadelníky, jichž se má slova týkají, a také před kolegy studenty a dospělými pedagogy či kritiky. Úroveň české divadelní kritiky v průběhu let setrvale klesá. Když jsem byl zkraje devadesátých let kulturním redaktorem Brněnského večerníku, často jsme měli i dvě recenze na jednu premiéru, k tomu tam byla Rovnost a později místní redakce Lidových novin a MF Dnes, takže o jedné premiéře v městě Brně vycházelo pravidelně pět nebo šest recenzí. Dnes tolik recenzí na premiéru kteréhokoliv divadla nevyjde dohromady v denících celé republiky. Takže student divadelní vědy získá ve škole jakési základy, ale kde je má potom dál rozvíjet?“

Markův podíl na založení Ost-ra-varu a na jeho rozvoji je jedním z toho nejcennějšího, co po sobě zanechal. A jaký je jeho podíl na budoucím potenciálu kritické divadelní obce, to ukáže čas.

Nejvíce těch nejlepších inscenací v Ostravě dělal Marek Pivovar v tandemu s režisérem Radovanem Lipusem. V NDM patřily k nejlepším tyto: Lakomec, Věc Makropulos, Rychlé frézy, Romance pro křídlovku, Elling a Kjell aneb Chvála bláznovství, Vrátila se jednou v noci či Nejspíš sníš.

Marek však také upravoval nebo přímo psal texty pro jeviště. Mezi jeho nejvydařenější patří Tajný ctitel, Nezdárný syn, Romance pro křídlovku, Tance Rudolfa II., Zlaté rouno, Neználek podle Stanislavského, Dobře naložené václavky, Bestiář a další. Se svou hrou Evropa, Evropa aneb Jak John Brown a doktor Lukomski naklonovali Unii se v roce 2000 zúčastnil prestižního mezinárodního divadelního festivalu Temporalia v Bruselu. Jako dramaturg spolupracoval s významnými režiséry, např. Jurajem Deákem, Sergejem Fedotovem, Věrou Herajtovou, Zdeňkem Kaločem, Vladimírem Morávkem, Oxanou Smilkovou či Ľubomírem Vajdičkou

Velmi konejšivá byla Markova slova poté, co Ostrava prohrála souboj o titul Evropské město kultury s Plzní: „Nebudu zastírat, že jsem pocítil rozčarování, ale pak jsem se chytil úsloví, že vše zlé je k něčemu dobré. Vzpomněl jsem si, kterak mi Radovan Lipus, jenž do projektu vložil mnoho času a úsilí, zapáleně vysvětloval, že Ostrava musí vyhrát mimo jiné proto, že má v porovnání s Plzní mnohem více muzikantů, výtvarníků, spisovatelů, divadelníků, zkrátka kumštýřů, kteří se výrazně prosazují v celorepublikovém kontextu. A napadlo mě – to ovšem znamená, že Ostrava žádný titul udělený „zvenčí“ nepotřebuje, protože tím městem kultury už dávno je i bez něj, sama od sebe!“

To, že Marek byl skutečným ostravským patriotem, dosvědčuje další z jeho mimořádně vydařených divadelních opusů: Muzikál Dohnaha jím upravený a uvedený s podtitulem Hole dupy! Není mnoho inscenací, které se dožijí více jak stovky repríz, a Hole dupy k nim patří.

Marku, Marku, když jsem se dozvěděl, s jak těžkou nemocí bojuješ, bylo mi hned úzko. Ale byl jsi bojovník! Bojoval jsi několik let. Dokonce se na chvíli zdálo, že ten nerovný souboj vyhraješ – a všichni tví přátelé se nějaký čas radovali. Bohužel jen na nějaký čas.

Teď je nám všem hodně smutno. Nicméně smutek začíná být přetlačován hrdostí na Tebe, na člověka, který našel to své pravé místo v životě a zanechal po sobě bohatý odkaz, ze kterého budou zcela jistě čerpat všichni tví obdivovatelé, pokračovatelé, následovníci.

Čest Tvojí památce. A děkujeme!

Ladislav Vrchovský | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Divadlo", nebo přejděte na úvodní stranu.