Foto: Lukáš Kaboň
Hlavní myšlenkou programu je přinést živé umění nejen zpět na scény divadel, ale také do veřejného prostoru, kde se ním setkáváme o poznání méně. Zároveň je to v současné situaci stále nejméně riskantní forma setkávání, která dává divákům i náhodným kolemjdoucím možnost užít si tanec i hudbu z bezpečné vzdálenosti a připojit se kdykoliv v průběhu představení. Každé jednotlivé „zastavení“ nabídne jedinečný zážitek, inspirovaný strukturou a atmosférou daného místa.
Ze čtvrteční generálky. (Foto: Aleš Honus)
Voda intuitivně nabízí spojení s ladností klasického baletu, stačí si jen vzpomenout na nejznámější baletní pohádku Labutí jezero. Strohé linie mostů zase lákají ke kontrastu s oblými a neustále proměnlivými tvary lidského těla, s plynoucím pohybem, s „živou hmotou“. Další důležitý element přináší muzikálový orchestr, který se pouští do energického dialogu s tanečníky, během kterého zazní dobře známé melodie i kousky upravené speciálně pro účely happeningu.
Z představení Tančící mosty. (Foto: Aleš Honus)
Z mého pohledu je však na Tančících mostech nejlákavější právě ona nepředvídatelnost, která přichází s faktem, že nejsme jako diváci pohodlně usazeni ve svých sedačkách a že tanečníci nejsou jenom postavy na jevišti, které vnímáme z určitého úhlu a vzdálenosti.
Ze čtvrteční generálky. (Foto: Lukáš Kaboň)
Najednou je máme možnost zbořit pomyslnou čtvrtou zeď a vidět umělce jako skutečné lidi, neodtržené z každodenního života, kteří dokáží tančit a hrát stejně obdivuhodně na prknech, co znamenají svět, jako na kamenitém břehu řeky. A tato zkušenost rozhodně stojí za to.
Ze čtvrteční generálky. (Foto: Lukáš Kaboň)
Představení Tančící mosty začíná v pátek 4. června a v sobotu 5. června vždy v 16 hodin. Sraz diváků je u lávky mezi Slezskoostravským hradem a Černou loukou. Diváci následně budou putovat spolu s účinkujícími po slezském břehu Ostravice směrem k Sýkorovu mostu.