Kulturní deník pro Ostravu a Moravskoslezský kraj

Úvod Hudba Zamávej, ať vím, kde tě, brácho, mám, vzkazuje Mirai Davidu Stypkovi na velmi silné novince Maneki neko

Zamávej, ať vím, kde tě, brácho, mám, vzkazuje Mirai Davidu Stypkovi na velmi silné novince Maneki neko

18.11.2021 Hudba

Frýdecko-místecká popová stálice Mirai vydala možná svou nejosobnější a zároveň nejlepší nahrávku. Od počátku do konce se nad albem Maneki Neko vznáší aura melancholie. Zmizelé věci, ostrovy paměti, přátelé, kteří odešli, a zůstávají vzpomínky, co tak trochu hladí i bolí. Maneki neko je vším, jen ne jednobarevnou nahrávkou.

Zvětšit obrázek

Kapela Mirai se přihlásila s novým albem Maneki neko.
Foto: Universal Music

Maneki Neko (招き猫) je japonská keramická soška, která má tomu, kdo ji vlastní, přinášet štěstí a bohatství. Nejčastěji vypadá jako kočka se vztyčenou přední tlapkou. Takové vábící kočičky lze obvykle spatřit ve výlohách japonských obchodů, některé umí tlapkou dokonce kývat na pozdrav.

Mirai Navrátil se svou kapelou si zvací gesto vypůjčil pro svou novou desku. Novinka je hudebně nevtíravá a nelibuje si ve stereotypu. Kapela přimísila do svých songů chytré aranže, skvěle znějící elektronické a beatové prvky, rap či asijské hudební přiznávky.

Při prvním songu Básně (Je mi to líto) až zatrne, protože v mysli vytane tvář Davida Stypky. Právě jeho vliv je v písni markantní, je to však inspirace, kterou Mirai servíruje svým vlastním způsobem. Je přímočařejší, možná jednodušší, ale rozhodně ne povrchnější. Písně alba Maneki Neko mají v sobě zvláštní hořkosladký náboj, který si říká o pozornost. Je slyšet, že kapele nešlo o prvoplánové okouzlení běžnou nadílkou popu. „Žijeme životy jiný, každej na planetě svý, na míle od sebe vzdálený, hledáme cestu, jak bejt šťastný,“ zaznívá v jedné písni a příkladů jiných úvah najdeme v dalších písní celou řadu. Je to potvrzení, že texty Mirai se snaží věrohodně podat zprávu o svém vnímání a prožívání světa. Přímočarým, bezprostředním a férovým způsobem.

Děje se tak verbálními prostředky, které jsou srozumitelné mladým generacím. A když je to možné a vhodné, nechybí ani vtipné paralely a glosy: „A když nemáš holku ani job, seš jako Nemo ztracenej. Když jde ke dnu zase tvoje loď, seber se a dávej play. Pořád nahoru dolů, žiju v duru potom v mollu, chvíli to dávám, pak jsem zase down. Nahoru dolů, chci říct, že jsme v tom spolu, ale udělal jsem další faul.“ Textům Mirai nelze upřít zajímavé postřehy a výborné frázování. Témata jsou spíše bilanční, album však není ponořeno pouze do oparu nostalgie: „Je ráno, jdu spát, nevím, co je dneska za den, nechci se ptát.“

Většina písní se vyrovnává s nějakou ztrátou (Je mi to líto, Yesterday, Volám, Openspace), ať už jde o lidi, okamžiky nebo prostě jen uplynulý čas, který byl vyplněn příjemnými zážitky. Tempová stránka písní je místy podobná, ale usvědčovat písně ze stereotypu by nebylo korektní. Hudba nového alba je totiž velmi silná. Různé tóniny a harmonie, pestré aranžmá a individuální řešení písní svědčí o tom, že kapela si poctivě vyhrála s každým detailem.

Dalším plusovým bodem nové nahrávky jsou vokály. Není možné přeslechnout, že Mirai na nové desce zpívá jinak. Často méně afektovaně a stylizovaně, jde přímo k emoci, hraje si s ní něžně, zjemňuje výraz a dostává tím posluchače blíž, než kdyby vytvářel nějaká uměle stylizovaná pozlátka. Ukázal tím, jak výborný zpěvákem s širokými výrazovými prostředky je.

K nejlepším písním Maneki neko kromě výše zmíněných patří úžasný song Vlci. Esence nespoutané animální touhy po štěstí, které se dělí jen dvěma. Vkusně přetavené prvky populární hudby á la 80. léta zní v písni Akorát.

Závěr alba pak vhání slzy do očí i těm neotrlejším. Tak krásnou a hlubokou píseň jako je Lítej, věnovaná Davidu Stypkovi, by od Mirai měli přijmout s uznáním i ti, kteří kapelu z nějakých subjektivních příčin nemají rádi. „A tak si lítej, jsi volnej, teď už můžeš v klidu spát. Někdy se usměj, zamávej, ať pak vím, kde tě, brácho, mám.“ Všimněte si, jak neotřele zní zčeřená pěvecká linka ve sloce. Jak kapela dokázala okořenit stabilní popovou formu i v očividném hitu nádherným bridgem: „Vidíme jenom horizont, za kterým všichni, co ti chybí, jsou. Když někdo přejde přes trať, tak ho zase potkáme, jednou.“

Doposud nejintimnější a nejkrásnější deska Mirai je důvodem k radosti. Je totiž nad slunce jasné, že kapela dospěla a vyzrála v interprety, kteří dokážou oslovit různé generace, aniž by museli činit nějaké ústupky komerci. Z alba Maneki neko vane názor, který se opírá o vynikající hudební i textové ztvárnění. Odmítnout tento upřímný a srdečně míněný pozdrav „maneki neko“ by bylo licoměrné.

Rozhodně jde o jeden z vrcholů české populární hudby letošního roku!

Mirai: Maneki neko. Universal Music, vydáno 11. 11. 2021. Celkový čas: 37:49

Milan Bátor | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Hudba", nebo přejděte na úvodní stranu.