Berenika Ovčáčková
Foto: Galerie ZaZa
Akrylové malby Xénie Hoffmeisterové vznikaly během covidové pandemie a krátce po ní. V době, kdy byla všude zřetelná úzkost, strach i překvapení z neznámého onemocnění, se autorka nemohla ubránit myšlenkám na možný rozpad a konec lidské civilizace.
Ostatně už delší dobu jsme upozorňováni na to, že se pravě teď náš svět nachází v období dekadence, kdy civilizace nejen upadá, ale padá až na samé dno. Globální trhy procházejí krizí, hordy turistů devastují historické i přírodní památky podobně jako živelné katastrofy, lokální války narušují donedávna stabilní rovnováhu mezi východem a západem, náboženská řevnivost a nesnášenlivost přerůstá ve veřejné útoky na kohokoli, kdekoli a kdykoli – nelítostně a bez varování. Nakonec, téma konce světa je staré jako lidstvo samo a každý o něm aspoň jednou přemýšlel. Zvláště během noční pauzy, kdy naše myšlenky vnímáme zřetelněji než ve dne. Jsou to Zvuky noci … název, který si autorka zvolila pro výstavu svých maleb a objektů v ostravské galerii Zaza.
Obraz Xénie Hoffmeisterové.
Onen poetický název dává výstavě další myšlenkový rozměr v podobě naděje, že po každé noci přijde nový den, že každý konec je i novým začátkem, že od každého dna se lze odrazit a dostat se zpátky nahoru. Na obrazech Xénie Hoffmeisterové to signalizují přítomné figury a ostře barevné detaily uprostřed černé a šedé. Vyrůstají ze sutin navzdory předchozí zkáze.
Je známo, že barvám přisuzujeme významy, pocházející z našich pocitů a emocí. Autorka zvolila převážně růžovou, ve všech jejích odstínech a intenzitách, aby vážné téma zmírnila a zjemnila. Myšlenka „jak z toho ven“ je nejvíc čitelná na obraze, který se výše popsanému tématu vymyká barevností i námětem.
Jde o věčné téma labyrintu, které používáme ve významu reálného bludiště i ve významu přeneseném, jako příměr k určité zamotané a bezvýchodné situaci. Kolem středu vyobrazeného labyrintu běhají dokola čtyřnozí tvorové s bodlinami, přičemž jeden tvor z této skupiny běží opačným směrem zpátky do středu bludiště, aby tak deklaroval nemožnost prolomit začarovaný kruh. Autorka groteskním způsobem sobě vlastním zpodobnila zacyklenost, která postihuje nejen jedince, ale i lidstvo jako celek. Někdy i po generace hledáme marně únikový východ.
Obraz Xénie Hoffmeisterové.
Groteskní pohled, obsah a forma jsou pro dílo Xénie Hoffmeisterové charakteristické. Její obrazy, grafiky a objekty jsou většinou figurativní, předmětné, zobrazivé. Jsou tím pádem také narativní, ale drží si svou monumentalitu a komplexnost, tak důležitou pro volné výtvarné dílo. Autorka si během své nepřetržité umělecké tvorby vytvořila vlastní svébytný výtvarný slovník, založený na prazvláštních organických i neorganických formách nebo obyčejných věcech, které běžně nosíme nebo používáme. Vystudovala malbu u docenta Oldřicha Smutného na Akademii múzických umění v Praze, ale kromě ní se pilně věnuje i grafice. A kromě obou zmíněných disciplín vytváří také objekty pletením z vázacího drátu. Tyto objekty, jakési neurčité strnulé organismy, nemají povrch v pravém slova smyslu. Jejich bodlinovité „tělo“ prostupuje světlo a díky drátěnému materiálu jsou jakoby odhmotněné. Autorka začlenila výběr z těchto objektů (Netýkavka, Hnízdo 23, Ježatice a Chomáč) do své ostravské výstavy a propojila je s obrazy na stěnách galerie.
Objekt Xénie Hoffmeisterové.
Vernisáž výstavy se konala 29. dubna 2025. Výstavu zahájil autorčin manžel Adam Hoffmeister, grafik, ilustrátor, kurátor a spolumajitel Galerie Millennium v Praze na Malé Straně. Z jeho úvodního textu k výstavě stojí za ocitovat následující pasáž:
„Cesta člověka labyrintem dnešního života není snadná. Kde však hledat průvodce, který nám ukáže, kudy jít, anebo podá pověstnou Ariadninu niť? Co považovat za „zvuky noci“? Jsou to záznamy z přepojování, prorůstání kabelů a síťových tras, či tajemné signály z vyhaslých uložišť? Rozličné vlnění a chvění jako symbol strachu před vlastní budoucností. … Budu věřit, že v bludišti autorčiny fantazie se neztratíte, ba právě naopak, že souzníte s jejími obavami.“
A možná i těmto obavám porozumíte. Myslím, že o to autorce šlo a jde úplně nejvíc!
*
Xénia Hoffmeisterová: Zvuky noci – malba / objekty. Výstava je je k vidění do 13. června 2025 v Galerii ZaZa, Sokolská třída 1758/4, Ostrava. Otevřeno úterý až pátek 12.30 – 17.00.