Frontman kapely Myschak Band o debutovém albu: Chtěli jsme ukázat, že dokážeme napsat dobré písničky

Než si začneme povídat o vašem debutovém albu, rád bych slyšel, co mu předcházelo. Na webových stránkách kapely jsem se dočetl, že Myschak Band vznikl v roce 2009, ale přiznám se, že jsem vás zaregistroval poprvé až před dvěma lety.

Tak to není divu, protože Myschak Band až donedávna fungoval jen jako kapela, která hraje covery a vystupuje spíše příležitostně. Kapela vznikla v roce 2009 úplnou náhodou. Když se mi tehdy narodil syn, přemýšlel jsem, jak to náležitě oslavit. Dostal jsem nápad udělat akci pro rodinu a známé, kde bychom s kamarády zahráli pár písní. Ten koncert nakonec dopadl tak dobře, že jsme se domluvili na častějším zkoušení a hraní. Od té doby se v kapele vystřídala spousta lidí a do dneška v ní zůstal kromě mne už jen houslista Martin Zálesný.

Jak se tedy stalo, že jste začali po tolika letech hraní dělat vlastní písně?

Zlom přišel v období covidu, kdy jsme všichni seděli doma a nebylo do čeho píchnout. Protože mě lidé dlouho hecovali, že bych konečně měl hrát i něco vlastního, tak jsem vydal jednu písničku, na kterou byly docela pozitivní ohlasy. Pak přišlo několik dalších singlů a postupně jsme dospěli k přesvědčení, že bychom měli světu ukázat, že jsme schopni vytvořit plnohodnotné album s písničkami, za které se nikdo z nás nebude muset stydět. A to album je na světě, vyšlo před týdnem.

Docela mě překvapilo, že na albu jsou jen úplně nové písně a nezařadili jste na něj žádnou z těch zveřejněných dříve…

Ano, je to tak, řekli jsme si, že tam budou pouze úplně nové songy a že nemá smysl na album dávat starší singly jen proto, aby tam bylo více písní. Od začátku jsme měli jasno v tom, že tentokrát se novým písním budeme věnovat opravdu pečlivě, v podstatě jsme na tom strávili dva roky práce.

Proč se album jmenuje Allbum?

Tenhle název napadl našeho bubeníka a zároveň producenta alba Petra Svobodu. Shodili jsme se, že album musíme udělat tak, aby na něm byly jen opravdové pecky, za které dáme ruku do ohně. A že když taková musí být celá deska, tak se hodí takový název, složený ze slov ALL a BUM. Od začátku jsme tuhle slovní hříčku vnímali jako pracovní název, nakonec se to ale ujalo.

Já si to Allbum poslechl zatím třikrát a musím přiznat, že mě fakt baví. A zároveň potvrdit, že řada těch písní má hitový potenciál. Teď mě napadlo – pokud bych na něj psal recenzi, tak asi budu mít nutkání označit Myschak Band za ostravské Chinaski. Těšilo by tě takové přirovnání, anebo by ses mu bránil?

No, nevím, co by na to řekl Michal Malátný, ale je pravda, že Chinaski patří rozhodně k těm zásadním kapelám, které ovlivnily moje dětství, moje vyrůstání a moje kytarové začátky. A asi je to tam opravdu slyšet. Sem tam mi i někdo říká, že mám podobnou barvu hlasu jako Michal Malátný. Ale nechal bych na posluchačích, co si o tom myslet.

Michal Schmidtmeyer. (Foto: Pavla Gajdová)

Jak vznikají písně a texty, kdo je jejich hlavním autorem?

Vzniká to většinou tak, že donesu nějaké nápěvy a prvotní nápady melodií a potom to dotváříme celé jako kapela, takže na písních se podílí více autorů. Co se týče textů, hlavní prostor zde má saxofonista a textař Zbyněk Hanák, který se částečně podílel i na těch předchozích textech, ale tady dostal v podstatě hlavní prostor. Informace o autorství jednotlivých songů se lidé můžou dočíst v tištěné skládačce. Album jsme totiž vydali na úplně novém typu nosiče.

Vidím, že ho máš v ruce, můžeš ho tedy představit?

Dal jsem tomu název Music Scan Collection Handbook a dokonce jsem si požádal o registraci ochranné známky, protože si myslím, že pro fanoušky a návštěvníky koncertů může jít o docela zajímavou věc. V dnešní době se hodně kapel snaží vydávat znovu vinylové gramodesky a cédéčka, přitom většina lidí dnes hudbu poslouchá přes streamovací platformy jako Spotify, Apple Music a podobně. Mi přitom přijde škoda, že to nejde uchopit, vzít do ruky a potěšit se výtvarnou stránkou jako na fyzickém nosiči. Proto jsme udělali takovou papírovou skládačku, kde jsou vytištěny texty, dokonce i akordy, jsou tam informace o kapele a autorství jednotlivých písní a také je tam QR kód, ze kterého si po naskenování může posluchač vybrat oblíbenou streamovací službu, kde si to album pustí. Možná, když to tak popisuju, si to čtenář těžko představí, ale pokud přijde na náš koncert, tak si tu knížečku může odnést. A to zdarma. Nechali jsme si vytisknout pět tisíc kusů.

To je zajímavé, třeba se to chytne a inspirovat se budou i další kapely.

Byli bychom rádi.

O vydání na cédéčku nebo na vinylu zatím neuvažujete?

Zatím ne. Bylo by to sice krásné, ale výroba vinylů je tak drahá, že se nám to momentálně vůbec nevyplatí. Veškeré nahrávání jsme platili ze soukromých zdrojů, padlo na to hodně našetřených peněz. Momentálně mi přijde nelogické vydávat vinyl, když nevíme, jestli by ho někdo kupoval.

Myschak Band, frontman Michal zcela vpravo. (Foto: Pavla Gajdová)

Zmiňoval jsi, že na textech se podílí více lidí. Přiznám se, že mě osobně hodně baví hned úvodní píseň Eman Cypovany, kterou určitě zařadíme i do Hitparády Rádia Ostravan. Kdo je jejím autorem a jak vznikl nápad napsat píseň o emancipovaném muži?

Autorem textu je Zbyněk Hanák, ale s námětem jsem přišel já, stejně jako u některých dalších písní. Řekl jsem, Zbyňku tady se pořád řeší genderová tematika, ale nevím o tom, že by existovala píseň o emancipovaných mužích. Říkal jsem mu, že by se mi líbila písnička o chlapovi, která je taková ta „žena v domácnosti“. A Zbyněk to povýšil ještě výš, že tomu dostal i ostravskou poetiku a specifický humor. Podobně je tomu u písně Kuna, která je taky ze života. Jak název napovídá, je o kuně, která mi už dva roky systematicky ničí střechu. Tak dlouho jsem o tom ve studiu mluvil, až Zbyněk napsal ten text. Do písničky jsme nakonec použili formou recitativu i pár slov, jak o té kuně hovořím.

Na té desce jsou docela zajímaví hosté, určitě největší hvězdou alba je Michal Prokop, který zpívá v písni Running Sushi. Jak se ti ho podařilo přesvědčit ke spolupráci?

Z účasti pana Prokopa mám nesmírnou radost. Vzniklo to tak, že se mě Zbyněk zeptal, jestli by mi nevadilo, kdyby ten refrén zpíval někdo jiný a hlavně někdo starší. Jde o písničku o životním nadhledu, kterou přece nemůže zpívat čtyřicetiletý cucák, jako jsem já (smích), ale někdo, kdo už hlavní část svého života nějakým způsobem prožil a ví, o čem zpívá. Když jsme se bavili o tom, kdo by to mohl být, vyšel nám z toho Michal Prokop jako naprosto ideální interpret, a to i s ohledem na styl, ve kterém je píseň napsaná. Přes různé známé jsem si na něj sehnal telefon i předběžný souhlas, že mu můžu zavolat. Pan Prokop mi do telefonu nejprve řekl, že takové věci nedělá, že s nikým takto nespolupracuje, navíc že už se mu nechce a nemá čas, ale slíbil, že si tu písničku přece jen poslechne. Vzpomínám si, jak jsem byl rozklepaný z toho, s jakou osobností jsem mluvil, ale na nic jsem nečekal a tu píseň mu hned poslal. Po dvou hodinách mi napsal e-mail, že se mu písnička hodně líbí a že jde do toho. Během velmi krátké doby bylo hotovo. Moc si vážím toho, že to udělal.

S Kamilou Janovičovou při natáčení klipu Touhy. (Foto: archiv)

V písni Anděl zpívá další zajímavý host, a to ostravská herečka Kamila Janovičová. Ta už se objevila před dvěma lety ve vašem klipu Touhy, takže předpokládám, že se znáte delší dobu a přemlouvat jsi ji moc nemusel, je to tak?

Ano, známe se delší dobu a rozumíme si i po lidské stránce. Bavili jsme se s ní o tom, že od filmu Tajemství staré bambitky, kde hrála a zpívala, nedostala mimo divadelní jeviště příležitost zazpívat si s nikým nějakou písničku a že by to možná zkusila. Písničku Anděl jsme měli v té době už rozdělanou a připadalo mi, že by to mohl být i dobrý duet. Vlastně je to poslední písnička, která nám na album zbývala dotočit. A myslím, že se docela povedla. A těším se, až si ji spolu zazpíváme na křtu alba.

Jak to vypadá s vašimi koncerty, případně s účastí na festivalech? A objeví se na nich i další hosté, kteří na albu hráli? Třeba i Michal Prokop?

Nevím, byl bych samozřejmě rád, kdyby Michal Prokop přijel, ale nedávám tomu moc velkou šanci, nejen s ohledem na jeho věk i jeho pracovní vytížení, ale i kvůli tomu, že není myslitelné, aby za námi přijel na koncert jen kvůli refrénu jedné písně. Ale pořád jsme v kontaktu a dokonce mi řekl, že by byl ochoten účinkovat v klipu, pokud bychom jej k této písni udělali. Koncerty spojené s křtem alba se teprve domlouvají, určitě nějaké koncerty letos budou, ale s ohledem na vydání alba v době, když už je například program letních festivalů plný, se budeme snažit napnout své síly na festivalovou sezonu roku 2027. Ale i letos samozřejmě nějaké koncerty budou, stačí sledovat naše sociální sítě a dozvíte se víc.

*

Rozhovor s Michalem Schmidtmeyerem o kapele Myschak Band odvysílá internetové Rádio Ostravan živě v pondělí 16. března od 18.00 hodin. Rozhovor bude moderovat Tomáš Chudoba