Blíží se premiéra legendární Maryši ve Slezském divadle Opava

Příběh Maryši není třeba popisovat. Mladá dívka „prodaná“ bohatému mlynáři Vávrovi, sňatek z donucení, navzdory dívčině touze po svobodě a první lásce k chudému Francka, který rozhodně není vhodnou partií do manželství. Maryša, zlomená nátlakem okolí, svůj úděl přijímá tvrdě a neúprosně. A i dnes klade drama o Maryše řadu otázek: Jakou roli hraje společenství v životě jednotlivce a jak se mu sami přizpůsobujeme? Jak přijímáme sobě vnucenou roli a jak snadno se stáváme obětí? Jak je možné své okolí za svůj úděl trestat i za cenu sebezničení?

Historka o tom, jak byla mladá dívka proti své vůli provdána za staršího mlynáře „se třema dětima“, ožívá na prknech opavského divadla znovu po více než 20 letech. S novou generací tvůrců dostává také nové kontury: výrazný výtvarný koncept je dílem scénické výtvarnice Stanislavy Nerečové a kostýmní výtvarnice Veroniky Vartíkové. Sleduje Maryšu ne jako příběh historicky ukotvený, ale jako archetypální až nadčasový, který pokračuje až do dnešních dní. Diváci proto uvidí kostýmy jak historizující, tak současné, ale nebudou ochuzeni ani o krásu lidového kroje jako symbolu svatebního rituálu – události, kolem které se celá tragédie točí. Slovenská režisérka Daša Krištofovičová dále ve své režijní koncepci posílila úlohu obce – jako prvku nátlaku, kterému jedinec podléhá. Původně komorní dialogy se tak stávají veřejnými, stejně jako se veřejnost stává tichým svědkem závěrečné tragédie.

Na inscenaci dále spolupracuje choreografka Silvia Beláková a autorka hudby Lucia Chuťková, která pracovala jak s hanáckými lidovými písněmi, tak s moderními popovými songy.

V obsazení se představí nové tváře činoherního souboru: Maryšu ztvární Ema Matýsková, Francka Vít Pištěcký. Do role mlynáře Vávry režisérka obsadila hostujícího Dušana Urbana, našemu publiku už známého z několika předchozích inscenací (Macbeth, Kniha velkého barda).

Maryšiny rodiče hrají Jakub Stránský a Kamila Srubková. Pro zdůraznění významu obce – komunity, která zásadní měrou přispěla k tragickému vyústění příběhu, jsme soubor posílili také o posily z baletního souboru.

Režisérka Daša Krištofovičová prozrazuje, že ji mezi hlavními tématy Maryši oslovuje ženské generační trauma, které přetrvává napříč časem: „V našej inscenácii sa Maryša mení z realistickej dedinskej tragédie na priestorový a generačný rituál. Zaujíma ma, ako sa ženská trauma dedí, opakuje a mení svoju podobu – nie ako osobný osud jednej ženy, ale ako cyklický mechanizmus, ktorý formuje celé spoločenstvo. Maryša v tejto inscenácii nie je obeťou ani hrdinkou. Je súčasťou cyklu, ktorý sa neustále obnovuje – tichým stelesnením nepretržitého ženského zápasu o vlastné telo, hlas a možnosť konať inak, než jej káže história.“

Maryša neměla v době svého vzniku snadnou cestu na jeviště – trvalo několik let, než se ji podařilo prosadit na prkna Národního divadla, kde pak slavila triumf. A stále to vypadá, že silný příběh o jedné otrávené kávě z našich divadel jen tak nezmizí. Protože jde o příběh, který prostupuje časem, o tom, zda a za jakou cenu jsme ochotni přijmout diktát okolí a jak často se navzdory dobrým úmyslům děje zlo.

Zdroj: tisková zpráva Slezského divadla Opava