Sbormistr Boris Nykl o Symfonii tisíců: V Mahlerově odkazu je ukryto velké hudební bohatství, ale není vždy lehké ho najít

Co se vám vybaví, když se řekne Gustav Mahler? Jaké pocity a myšlenky máte s tímto jménem spojené?

Gustav Mahler je pro mě výrazná osobnost hudebních dějin, významný skladatel a dirigent. Před projektem Mahler 8 jsem se s Mahlerovou tvorbou interpretačně nesetkal a jedná se pro mne o první takové detailní setkání s jeho hudebním odkazem. Přestože díla Gustava Mahlera nepatří mezi mé nejvyhledávanější, jsem si vědom, že v Mahlerově odkazu je ukryto velké hudební bohatství, avšak není vždy lehké ho najít.

Novojičínský sbor Ondrášek participuje na projektu, který stojí nepochybně obrovské úsilí. Jaká je vaše role v této mozaice?

Náš sbor je zapojen do velkého dětského sboru, a to společně se dvěma dalšími dětskými sbory ze Šumperka a Ostravy. Řekl bych, že obecně dětské sbory jsou ve výsledku v tomto celku relativně drobnou dílčí částí do celé hudební skládačky, avšak dodávají dílu krásu v podobě nádherně znějících dětských hlasů, které jsou v celém díle opravdovým pohlazením na duši.

Jak dlouho se s dětmi na mimořádně náročné vystoupení připravujete?

Part dětského sboru je sice intonačně náročný, na druhou stranu se jedná o jednohlas. Navíc Ondrášci jsou opravdu vynikající a přes nízký věk velmi zkušení sboroví zpěváci. Proto jsme s nácvikem začali až po našich lednových koncertech, tedy v únoru tohoto roku.

Boris Nikl při zkoušce v Trojhalí. (Foto: Aleš Honus)

Jak probíhaly zkoušky předtím? Bylo to něčím specifické?

Zkoušky vesměs probíhaly dvakrát týdně a takto jsme zkoušeli celé jaro. Projektu Mahler 8 se účastní zpěváci z koncertního sboru Ondrášek, ale také zpěvačky z komorního sboru Ondrášek a zpěvačky z našeho přípravného sboru Kulihrášek. Proto bylo potřeba realizovat společné sborové zkoušky navíc. Kromě Mahlera naše jednotlivá oddělení kontinuálně pokračují ve své činnosti. Kulihrášek v týdnu před koncertním provedením Mahlerovy 8. symfonie vyráží na mezinárodní soutěž do Polska, Ondrášek a Komorní sbor se připravuje na koncert k 80. výročí naší školy ZUŠ Nový Jičín, který se koná již 26. května. Tam již Ondrášek bude vystupovat s odlišným repertoárem. V létě se Ondrášek i Komorní sbor účastní Světových sborových her ve Švédsku opět s odlišným programem, takže zkoušky zkrátka nebylo možné dlouhodobě zaměřit pouze na tento projekt. Organizačně byla tedy zkoušková činnost velmi náročná, neboť se místy propojovala zkoušková činnost tří sborových oddělení. Dalším specifikem byl také zpěv s orchestrální nahrávkou, což byla nezbytná část pro lepší orientaci v díle a pro usnadnění zkouškového procesu na zkouškách v Trojhalí.

Moc by mě zajímaly reakce dětí. Jak na hudbu Gustava Mahlera reagují? Svěřují se vám třeba se svými emocemi?

Hudba Gustava Mahlera je pro děti poměrně náročná na přijetí a složitá na uchopení. Emoce v průběhu nácviku byly smíšené. Ondrášek je ovšem zvyklý překonávat složité výzvy a tak i k tomuto dílu zpěváci přistoupili velmi zodpovědně. Velká a náročná díla je potřeba zkrátka prožít v celku. A k tomu jsme se začali blížit na prvních společných zkouškách se všemi sbory a orchestry v Trojhalí, kde si Ondrášci již v hudbě začali nacházet svá oblíbená místa a došlo tak k postupnému přijetí a uchopení díla. Pevně věřím, že na dílo Gustava Mahlera budou pamatovat celý život a přijetí 8. symfonie a emoce s ní spojené budou procházet postupným vývojem.

Sbor Ondrášek při zkoušce v Trojhalí. (Foto: Aleš Honus)

Děti zpívají latinské texty. Mají představu, o čem jsou?

Ano, v našem sboru se věnujeme velmi širokému spektru repertoáru, od moderny přes folklor a samozřejmě duchovní hudbu. Latina je pro naše děti s trochou nadsázky v podstatě běžným jazykem.

Máte v Osmé symfonii své oblíbené pasáže?

Podobně jako u Ondrášků i u mne dochází zcela přirozeně k celkovému niternějšímu poznávání díla a s tím se vyvíjí i oblíbené pasáže. Zkrátka s přibývajícími životními zkušenostmi a různými emocemi se vyvíjí i preference hudební. Obecně lze ale říci, že kromě závěrečné části díla jsou mezi mými oblíbenými zejména vstupy dětského sboru, což se odvíjí také od nácviku těchto partů a s tím spojených nezapomenutelných vzpomínek.

Boris Nikl při zkoušce v Trojhalí. (Foto: Aleš Honus)

A jak na vás tohle kolosální dílo působí jako celek?

Většinou jsem schopen dílo alespoň stručně popsat a vystihnout tak svůj dojem či emoce. V tomto případě je to pro mne osobně velmi komplikované. Jedná se totiž o náročné dílo, avšak velmi bohaté na emoce. Na jednu stranu je hodně poutavé, místy ve mně vzbuzuje pocity velkého vnitřního neklidu. To vše je umocněno prostředím ostravského Trojhalí. Návštěvníky koncertu čeká opravdu jedinečný okamžik.

Co je podle vás smyslem takového grandiózního projektu? V čem spatřujete jeho přínos?

Hlavní přínos spatřuji v základní myšlence projektu, propojení profesionálních a amatérských umělců při realizaci takto náročného díla, což má obrovský přesah a může mít pozitivní dopad na celkový umělecký vývoj všech zúčastněných. Zároveň se domnívám, že se jedná o naprosto unikátní zkušenost pro většinu zúčastněných interpretů a velmi vzácnou událost pro celý Moravskoslezský kraj.