V době posedlé vizuální dokonalostí a rychlou, snadno uchopitelnou čitelností staví Martina Strakošová svou tvorbu na napětí mezi infantilitou a introspekcí. Třpytivou a nasládlou líbivost propojuje se znejišťující hořkostí, spontánní hravost pak s ohledáváním vnitřních traumat. Ambivalenci ostatně obsahuje i její umělecký pseudonym Chmurka, který může odkazovat k lehkému mráčku stejně jako k temné chmuře.
Rukopis umělkyně se formoval během studia v ateliéru Video–multimédia–performance na Fakultě umění Ostravské univerzity pod vedením Jiřího Surůvky a Barbory Mikudové. Její tvorba je intuitivní, impulsivní a svobodná. Pohybuje se mezi malbou, objektem, videem a performancí a využívá materiály, které bývají spojovány spíše s dětskou tvorbou, kutilstvím nebo světem vizuálního kýče.
V instalacích kombinuje malbu s třpytkami, plyšovými kuličkami, montážní pěnou, plastovými hadičkami, dráty, tuhnoucími hmotami nebo polystyrenovými objekty. Emoce, popkulturní fenomény a nejrůznější symboly se slévají do svébytného vizuálního jazyka, který nenabízí jediný závazný výklad. Mystika, tarot nebo znamení vesmíru mohou být klíčem k interpretaci, stejně tak ale mohou diváka odvést zcela jiným směrem.
Ústředním motivem instalace v Galerii Dole je napětí mezi skrytostí a otevřeností. Objevuje se zde labilní, jako by se roztékající hrad s věžemi a cimbuřím, uvnitř kterého rudým světlem pulzuje srdce. Objekt může působit jako bezprostřední dětská fantazie, zároveň ale může symbolizovat zranitelnost autorky a potřebu chránit to, co zůstává ukryté uvnitř.
„Sladce pastelová barevnost a blyštivost použitá na obrazech i objektech funguje jako jakási zvláštní ochranná vrstva či matoucí maska, za níž se skrývají ostny nepojmenovatelných pocitů a úzkostí. Autorka galerijní prostor zcela ovládá a proměňuje ho ve svůj vnitřní svět,“ popisuje kurátor výstavy Martin Mikolášek.
Tento vnitřní svět zaplňují snové bytosti, jednorožci, draci, fantaskní rostliny a další podivné entity. Strakošová do něj zve návštěvníky s odzbrojující upřímností i určitou dávkou poťouchlého zalíbení. Podmínkou je ochota přistoupit na nabízenou hru a nechat se překvapovat podivností, která se v synestetické atmosféře výstavy stává téměř přirozenou skutečností.
Součástí projektu je také velkoplošná nástěnná malba a autorský playlist, který Martina Strakošová sestavila na platformě Spotify. Návštěvníci si jej mohou pustit během procházení výstavou a poslouchat skladby, které autorku provázely náročným tvůrčím obdobím a stály u zrodu celého projektu.
Martina Strakošová se narodila v roce 1996 a studium na Fakultě umění Ostravské univerzity absolvovala v roce 2022. V témže roce připravila v ostravské Kalerii s čupr uměním Saigon výstavní projekt spojený s koncertem Through The Eye of The Needle. V roce 2025 se v rámci komorního cyklu Galerie Na bidýlku II představila samostatnou výstavou Předstírám, že nehořím v Galerii moderního umění v Hradci Králové. Její tvorba byla zastoupena také na kolektivní výstavě Slyším růst trávu v ostravské městské galerii Plato.
Vernisáž výstavy se koná v pondělí 22. června 2026 od 18 hodin.