Jindřich Wielgus – sochař mnoha tváří

Sochař a grafik Jindřich Wielgus (1910–1998), rodák z Karviné, svůj život z velké části věnoval tvorbě inspirované hornickou tematikou Ostravska. Ještě předtím než se plně začal věnovat sochařské práci, studoval v Praze na UMPRUM u Karla Dvořáka, na AVU u Otakara Španiela a využil i stipendijního pobytu na akademii v Římě u Angela Zenelliho. Je pochopitelné, že ho téma horníků proslavilo. Wielgus pocházel z hornické rodiny a tuto oblast důvěrně znal. Dalším jeho velkým tématem byly ženy, symboly krásy, smyslnosti, ale i mateřství. Jeho motiv matky s dítětem v náručí má blízko k Madoně. A právě biblické příběhy se staly pro Wielgusovu tvorbu příznačné s nástupem fašismu. V expresivně ztvárněných realizacích zpracovával témata inspirovaná Kristovým utrpením. V šedesátých letech se začal přiklánět k abstrakci. Doba byla velmi uvolněná, umělci měli chuť experimentovat a objevovat zcela nová i nečekaná sebevyjádření. Výjimkou nebyl ani Wielgus, pro něhož bylo důležité nacházet nečekané.