Internetový deník pro kulturu a umění

Úvod Hudba Vánoční koncert Marie Rottrové: Sváteční balzám, ale i balanc na hraně kýče

Vánoční koncert Marie Rottrové: Sváteční balzám, ale i balanc na hraně kýče

6.12.2013 Hudba

Marie Rottrová oslavila ve čtvrtek večer přicházející Vánoce také v Ostravě. Do ani ne z poloviny zaplněné ČEZ Arény přišli její příznivci především z řad starší generace, aby zavzpomínali na ztracené mládí. Dvě hodiny trvající program plný hostů měl dvě polohy - tu první senzibilně sugestivní jako soulový vánoční balzám a pak tu druhou, poněkud balancující na hranici kýče s digitálními vločkami a ostravskou nostalgií 70. let. Známá Purpura zazněla v nakřáplé specificky porubské variantě. Ale popořádku.

Zvětšit obrázek

Marie Rottrová během vánočního koncertu v ČEZ Aréně.
Foto: Aleš Honus

Sešeřelá, tmavými reflektory zútulněná Aréna, přivítala sedící pamětníky decentně okázalou atmosférou. Marie Rottrová je v Ostravě prakticky doma a je vidět, že se její časné návštěvy v proslulém hrušovském kostele náležitě zúročily. „Jako malá holka jsem se vždycky hrozně těšila na dárky,“ prozradila na úvod bez dlouhých řečí.

Dvouhodinový program měl pevné jádro ve střídání koled, písní s vánoční tématikou a známých hitů. Do toho ještě navíc vstupovali hosté, buď se samostatným programem jako třeba nastupující mladá generace ostravské popmusic Markéta Konvičková a Elis, nebo vystupující ještě navíc v duetu s paní Marií, což byl případ kolegy z branže a ostravského kamaráda zpěváka Petra Němce, učiněného veterána popové scény.

První část koncertu se nesla více ve slavnostnějším duchu, tak jak by se nejlépe hodilo do komornějšího sálu a třeba i na taneční parket. Písně jako Padá hvězda, padá, Štěstí nebo Máma, to vše mělo neopakovatelnou procítěnou polohu. Sólový saxofon, flétna, melancholicky tklivé klávesy na bleděmodrém pozadí pódia a černomodrá hvězda.

Pak náhle scénu ovládly dvě blondýny a hudební hutnost se rozplynula, aby ji vystřídala horká jehla mládí, snad. Dívky pobavily a svým způsobem i osvěžily a kdo ví, třeba za padesát let nebudou zpívat až takové krystalicky dobové pecky jako Petr Němec s tarzansky bujnou kšticí. Jeho Cadillac Sally a Opatruj svých sedmnáct, dva hity jako zkameněliny ze zlaté éry totalitního bloku, rozvrátily sváteční nostalgii naprosto bezpečně. Na druhou stranu, co je doma, to se počítá a Petr Němec našel své příznivce z Poruby a pamětníci byli určitě spokojeni. Zvláštní, jako by se ten čas fakticky zastavil – rozhodně nejen kouzlem Vánoc.

Do toho pak opět zněly koledy, čas od času i Marie Rottrová. Moc hostů a o to vzácnější paní večera. Projekce na obrazovkách přišla se svéráznou verzí adventní nostalgie, a tak se na ní objevily digitálně vytvořené vločky a dokonce i ona zapeklitá vůně purpury.

Naštěstí Marie Rottrová má své neopakovatelné charisma, tak ji člověk ledasco dokáže odpustit a raději si v paměti uchová nefalšovaný a nedigitalizovaný zpěv s vydařeným zvukem a vždy velmi vděčnými dětskými zpěváky v lidových krojích.

Ach, ten Sally, ten snad měl taky něco do sebe…  Něco nefalšovaně ostravského.

Martin Jiroušek | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Hudba", nebo přejděte na úvodní stranu.