Internetový deník pro kulturu a umění

Úvod Divadlo Barevná, rozmarná a rozverná Mirandolina nadchla premiérové operní publikum

Barevná, rozmarná a rozverná Mirandolina nadchla premiérové operní publikum

6.12.2013 Divadlo

Komickou operu Bohuslava Martinů Mirandolina v hudebním nastudování a pod taktovkou dirigenta Marko Ivanoviče a v režii Jiřího Nekvasila uvedlo ve čtvrtek v premiéře Národní divadlo moravskoslezské. Inscenace, která je součástí Roku české hudby 2014, je uvedena v italském originále s českými titulky. Ostravské divadlo je historicky první v ČR, které si na tento kousek v originále trouflo.

Zvětšit obrázek

Jan Willem Baljet (Rytíř di Rippafratta) a Kateřina Kněžíková (Mirandolina)
Foto: Martin Popelář

Scéna, které vévodí centrálně umístěné růžové dveře s názmakem nepravidelného kosočtverce, je vyvedená v jásavých pastelových barvách a navrhl ji Daniel Dvořák. Kostýmy, také plné barev, jsou dílem Simony Rybákové.

V příběhu podle hry Carla Goldoniho La locandiera, známé však spíše pod jménem hlavní postavy Mirandolina, se o přízeň krásné a chytré mladé majitelky hostince ucházejí zpočátku dva muži, bohatý hrabě d’Albaforia, a zchudlý šlechtic markýz di Forlimpopoli. K nim se v průběhu děje přidá a o ruku Mirandoliny začne usilovat i zpočátku úhlavní nepřítel žen, rytíř di Ripafratta. Právě v proměně zapřisáhlého starého mládence, který podlehne cílenému laškovnému a hravému svádění Mirandoliny, leží základ děje, který je oslavou ženského půvabu a důmyslu. Celek doplňují dvě postavy hereček vydávajících se za šlechtičny do chvíle, než jejich maškarádu prohlédne Mirandolina, a pak hlavně číšník Fabrizio, Mirandolinin zaměstnanec a její skrytá láska.

V hlavní roli hostinské Mirandoliny ve čtvrteční premiéře vystoupila sopranistka Kateřina Kněžíková. Náročný pěvecký part zvládla s hravostí a bravurou. Její Mirandolina je plná italského temperamentu, a pěvkyně si doslova užívá komického potenciálu postavy. Výrazné komediální, místy téměř činoherní herectví, je ostatně průvodním jevem všech ostatních individuálních výkonů.

Markýze di Forlimpopoliho zazpíval basista Martin Gurbal‘, a jeho herecké kreace i pěvecký výkon vzbudily ovace. Výraznou postavou byl rytíř di Ripafratta holandského barytonisty Jana Willema Baljeta. Jeho stylizované pohyby zesměšňující pokrytecké opovrhování ženami,  opírající se symbolicky o prkennost a srtrnulou chůzi, budily neustále pobavení a smích a veselí v hledišti. Režijní metafora Jiřího Nekvasila, ve které rytířovu sexuální frustraci zobrazují černě oděné baletky v revuálních kostýmech umocněné černými figurkami velkých černých koček rozmístěnými na přední hraně jeviště, dotvářejí vtipně jednak obsah této postavy a jednak celý děj.

Skvěle odzpívali a zahráli svoje role i Josef Moravec coby hrabě d’Albaforia, Aleš Briscein v postavě číšníka Fabrizia a také Eva Dřízgová-Jirušová, která s bravurou ztvárnila herečku Ortensii.

Hudbu Bohuslava Martinů plnu nástrah skrytých v rytmických zvratech, sólových i ansámblových nástrojových partech hrál orchestr pod taktovkou dirigenta Marko Ivanoviče  živě a s radostí, adekvátní bylo i veškeré dění na jevišti.

Ostravské operní publikum se může těšit i na sobotní druhé premiérové uvedení v alternacích s Agnieszkou Bochenek-Osieckou v hlavní roli Mirandoliny, s Janem Šťávou, s Václavem Morysem, Michalem Křístkem, Mariannou Pillárovou, Erikou Šporerovou a dalšími sólisty.

Ladislav Vrchovský | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Divadlo", nebo přejděte na úvodní stranu.