Internetový deník pro kulturu a umění

Úvod Divadlo Tomáš Dastlík: První den v Ostravě byl masakr. K vnímání krásy industriálu se musíte dopracovat

Tomáš Dastlík: První den v Ostravě byl masakr. K vnímání krásy industriálu se musíte dopracovat

13.12.2013 Divadlo

Herec Tomáš Dastlík vytvořil na jevišti Divadla Petra Bezruče řadu velmi výrazných postav, ať už šlo o role velké, nebo ty menší. Právě v jeho případě doslova platí ono pověstné „není malých rolí“. V nové inscenaci hry Čechovova Strýčka Váni, která má premiéru v pátek, ztvární postavu doktora Astrova. V rozhovoru pro deník Ostravan.cz hovoří Dastlík o nové roli a také o svém vztahu k Ostravě.

Zvětšit obrázek

Tomáš Dastlík v inscenaci Pěna dní.
Foto: Tomáš Ruta

Jak se žije herci, který pochází z Pardubic, v Ostravě?

Teď už dobře. Ale ze začátku to byl masakr. Já jsem před svým nástupem do Divadla Petra Bezruče nikdy v Ostravě nebyl. V první den, když jsem přijížděl do Ostravy, abych se tady ukázal, jsem projížděl Vítkovicemi. Pršelo, poprvé jsem uviděl ten industriál a úplně mě to vzalo. Mám z toho příjezdu jednu příhodu – měl jsem dva batohy a nastoupil jsem do tramvaje, která byla naprosto prázdná. Tak jsem si ty dva svoje batohy dal na sedačky přede mnou. Pak přistoupil jeden cestující, vysoký, vyholený pán, vzal ty moje dva batohy, hodil je na zem a sedl si. Tak jsem si řekl: Prát se dnes nebudu. A když jsem dojel do divadla, zjistil jsem, že to je náš zvukař…. Teď už se mi tu žije krásně. Zpočátku jsem z toho měl i deprese, možná až půl roku.  Ale člověk nakonec najdu tu krásu, kterou to město v sobě má. Jen se k tomu musíte dopracovat.

Chybí vám něco z Pardubic v Ostravě?

Chybí mi více zeleně, více čistoty a více kultivovanosti. Jenže právě v tom, že Ostrava tohle nemá, spočívá její kouzlo.

A co Východočeské divadlo Pardubice? Nehodili vám, jak se říká, lano?

Ale jo, hodili, naposledy před dvěma lety.

Tak proč zůstáváte v Ostravě?

Asi kvůli repertoáru. Rodina by samozřejmě byla moc ráda, že bych už byl konečně doma. Říkají mi také, že je to blíž Praze a podobně, ale já jsem tady spokojený. Poslední dobou mám i nabídky do filmu a v divadle mi vycházejí vstříc, i když jde třeba o několik natáčecích dnů. Nemám proč odcházet.

Když dostanete nabídku postavy, co vás napoprvé napadne? Nebo konkrétně – dostal jste nabídku hrát postavu doktora Astrova ve Strýčku Váňovi. Jaký byl první pocit?

Byla to radost. U Čechova jsou všechny postavy pěkné. I kdybych hrál Váňu, nebo Serebrjakova…  ten je moc pěkně napsaný a Norbert Lichý je v tom úžasný. Pořád se chodím na něj koukat, když to při zkouškách jde.

O hercích se říká, že se buď hledají v roli, nebo se postava promítne do nich. Je v postavě Astrova něco z vás? Je tam situace, ve které by se Tomáš Dastlík v životě zachoval jako Astrov?

Je tam jeden takový malý splín o lásce, který já v sobě řeším celý život.

V jiných rolích jsem si vždycky všímal s potěšením vašeho nadhledu, se kterým svoje postavy vodíte po jevišti. Jako by to byly loutky ve vašich rukou a ve vaší mysli. Je to základ vaší metody herecké práce?

O to se právě snažím. Když máte ten nadhled, tak daleko více víte, co říkáte, a daleko lépe se můžete ponořit do té postavy. Ale emoce na jevišti se snažím mít pod kontrolou. Abych třeba někomu neublížil (smích).

Co může podle vás Strýček Váňa přinést typickému divákovi Divadla Petra Bezruče?

Myslím, že je to hlavně příběh. Nejde o žádnou velkou stylizaci, nějaké specifické obrázky. Takže jim to může dát úplně normální konkrétní lidský příběh, který tady dlouho nebyl. A myslím, že bude i dobře zahraný. Myslím si, že celé je to dobře udělané, až „arénovsky.“ To tam klidně takhle napište.

Asi máte rád Komorní scénu Aréna. Co kdyby vám někdo nabídl angažmá v nějakém takhle dobrém divadle, čímž neříkám, že Bezruči nejsou stejně dobří.

Myslíte tady v Ostravě?

Třeba v Ostravě, třeba někde jinde.

No, to já mám pořád, tyhle nabídky. Zrovna teď jednu zase řeším. Ale jsem zatím opravdu spokojený u Bezručů. A zatím opravdu nepřišla tak výrazná nabídka, aby mne přehoupla někam jinam.

A kdyby přišla?

Tak bych se rozmýšlel.

Ladislav Vrchovský | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Divadlo", nebo přejděte na úvodní stranu.