Internetový deník pro kulturu a umění

Úvod Obraz & Slovo Opavská básnická líheň slaví úspěchy, byť možná jen papírové

Opavská básnická líheň slaví úspěchy, byť možná jen papírové

13.2.2014 Obraz & Slovo

Básnická scéna v Opavě má mediálně silnější hlas než ta ostravská. O mladé básníky v Bezručově „bílé Opavě“ totiž pečuje profesionální zázemí, což pochopitelně ne vždy zaručuje, že se pracuje s kvalitní poezií.

Zvětšit obrázek

Opavský básník Ondřej Hložek patří k nejlepším místním autorům.
Foto: Ivan Motýl

Zatímco Ostrava se zatím nezmohla na nakladatelství, které by se věnovalo výhradně vydávání poezie, opavské nakladatelství Perplex už od roku 2007 vydalo přes dvacet básnických sbírek. „Opava leží stranou kulturních cest a křižovatek, a jak s oblibou říkám, když něco děláte v Opavě, může se vám snadno stát, že si toho ve zbytku republiky nikdo nevšimne,“ prohlásil nedlouho po založení nakladatelství opavský básník Dan Jedlička, duchovní otec celého nezištného projektu.

Dnes už nakladatelství Perplex znají poetové z celé republiky, cíle vydavatele ale zůstaly neměnné: „Z potřeby místních autorů vydávat knížky bez ohledu na přízeň či nepřízeň vydavatelského trhu, který se do nezavedených jmen nijak nehrne.“ Jedlička se nediví, že velká nakladatelství typu Host se nehrnou do vydávání neznámých regionálních autorů, kteří často teprve ladí svůj básnický hlas. Perplex jim proto podává pomocnou ruku, ne vždy ale z téhle symbiózy vzniká kniha, která by zajímala více čtenářů než ty hlídkující na ose autor – vydavatel – známí vydavatele a autora.

V Perplexu si přesto umějí ohlídat, aby nevydávali vyloženě podprůměrnou poezii. To na regionální úrovni není vůbec obvyklé, protože odmítat vydat píšící kamarády může v malém městě skončit i trýznivým bouráním letitých osobních přátelství. Dan Jedlička se nicméně nebrání vydávání standardizovaného poetického průměru, který neurazí, nicméně českou literaturu rozhodně nikam neposunuje. Takový je i loňský vydavatelský počinů Perplexu, který zrodil sbírku s názvem 64, jejímž autorem je Daniel Hradecký. Nejsou to úplně prázdná slova, nicméně na srdce čtenáře zabušit nedokážou. „Často se bojím, že nejsi. / Bez tebe, ať jsi kdokoli, / je život jen nekonečný obřad beze svědků, / jen deset tisíc let zvolna pronášená nadávka / v městečku jako dlaň, / pokojíku jako sevřená pěst,“ píše například Hradecký.

Kdyby byl Hradecký celý život držen pod zámkem v hladomorně hradeckého zámku a neměl se tak šanci dostat v knihovně k regálu s českou poezií, mohlo by se sbírce snad i zatleskat. Autoři Perplexu ovšem v hladomornách netrpí, takže dílka vydávaná v Opavě poučeného čtenáře spíše nudí, čímž ale není řečeno, že nemají být vydávána. Dan Jedlička je humanista a možná trochu i falešný kazatel. I když ví, že občas požehná hodně průměrnému kusu, autora i čtenářskou veřejnost dokáže uchlácholit mnoha vzletnými slovy promíchanými s důstojně se tvářící literárně vědeckou hantýrkou.

Perplex si opavskou básnickou líheň dokáže i mediálně ohlídat. Tento týden například informoval, že v Literární ceně Vladimíra Vokolka 2013 zabodovaly opavské básnířky. „V kategorii 19-24 let vyhrála Kristýna Montagová z Opavy, v kategorii 25-35 let si první místo odnesla Ivana Kašpárková, rodačka z Dubňan aktuálně žijící v Opavě. Jsme moc rádi a blahopřejeme,“ uvedl Perplex na internetu. Bombasticky vyhlížející echo trochu vybledne, když si zjistíme podrobnosti o soutěži, kterou vyhlásila Městská knihovna v Děčíně. V kategorii do 24 let se do soutěže přihlásilo pouhých 16 účastníků, v kategorii do 35 let dokonce jen třináct. Není pak divu, že vítězce této kategorie Ivaně Kašpárkové stačí ke zlatému poháru jen poetické banality: „Nožem / jako jablko / svlékáš se / ze své / slupky / poté / rozkrojíš se / na půl / ale už / nedáváš mi / na vybranou.“

I poezie má svoje první a druhé ligy, divize a okresní přebor, v Opavě se naštěstí rodí básnící všech těchto tříd. Poetou, který překročil hradby „bílého města“ je určitě Ondřej Hložek, který právě v brněnském nakladatelství Srdeční výdej vydal sbírku Domů a na domácí půdě ji pokřtí 25. února v opavské kavárně Evžen. Hložkovi lze sice rozzlobeně vyčítat, že se otřel o slávu Jakuba Demla, který jednu svou knihu rovněž nazval Domů, sbírka ale do opavské básnické produkce konečně přináší čerstvý vítr, byť třeba nachytaný v zakouřené radkovské hospodě. „Radkovským sálem letí / pivo rum pivo. / Utahaní si budou dlouho zavdávat, / hostinský nestačí nosit. / Až vyjdou polehku, / jen odlesky z okapů / je budou provázet / a tvrdé ráno jim sváže / rodný jazyk,“ píše Hložek ve sbírce Domů. Ačkoliv se také někdy neubrání poetickým klišé a některé verše jsou řídké jako vodou naředěné pivo, Hložkovi je v rodném městě Petra Bezruče nutno přiznat statut opravdového básníka, což se o některých autorech z okruhu nakladatelství Perplex zatím nedá tak docela říci. Nechť ale žije demokracie, tedy i každá poezie!

Ivan Mottýl | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Obraz & Slovo", nebo přejděte na úvodní stranu.