Kulturní deník pro Ostravu a Moravskoslezský kraj

Úvod Obraz & Slovo Petr Hruška dostal k padesátce dva utajené dary. Ostravan.cz mohl nahlédnout

Petr Hruška dostal k padesátce dva utajené dary. Ostravan.cz mohl nahlédnout

2.7.2014 Obraz & Slovo

Básník Petr Hruška v těchto dnech obdržel velký literární dárek ke svým padesátinám. Sborníky příspěvků ho obdarovalo mateřské nakladatelství Host i ostravský Protimluv. K překvapení všech, kteří dárek naplnili svým uměním, však oba sborníky vyšly v jediném exempláři. Petr Hruška naštěstí deníku Ostravan.cz dovolil exkluzivní nahlédnutí do obou dárků.

Zvětšit obrázek

Básník Petr Hruška tak, jak ho zvěčnil Marek Pražák.

Co je to za dobu, když už ani k jubileu slavných básníků nevycházejí gratulační knihy v nákladu alespoň 200 kusů? „Počkáme, až bude Petrovi šedesát, to už uděláme pořádný náklad,“ vysvětloval Ostravanu.cz jeden ze šéfů nakladatelství Host Miroslav Balaštík. A podobně se vymluvil i Jiří Macháček, majitel ostravského Protimluvu, který pro Petra Hrušku připravil druhý sborník.

Básník Petr Hruška si tedy doma do skříně uložil hned dvě unikátní knihy, které vyšly v nákladu 1 (slovy jeden) kus. Poetové, prozaici, malíři a další přispěvatelé těchto sborníků teď ale proklínají oba šetřivé vydavatele, kteří znemožnili vzájemnou konfrontaci zúčastněných umělců. Každý z nich byl totiž strašlivě zvědav, jak se s gratulací vyrovnali kolegové, což je vždy ten nejzajímavější moment, když podobný jubilejní spisek vznikne. Z obsahu sborníku se ale v tomto případě může těšit jen obdarovaný básník a vydavatelé Macháček s Balaštíkem.

Překvapen z této vydavatelské politiky byl i Petr Hruška a doma v kuchyni rozložil na stůl všechny možné sborníky vydané k jubileím českých básníků, mimo jiné k narozeninám Víta Slívy, Ludvíka Kundery či Zbyňka Hejdy. Z těch se těšila široká čtenářská obec, zatímco nyní si příspěvky „usyslili“ nakladatelé. Obdarovaný básník naštěstí „nesyslí“ a deník Ostravan.cz mohl do obou sborníků alespoň nahlédnout.

*

Básník, pedagog Slezské univerzity a Hruškův letitý přítel JAKUB CHROBÁK (1974) si ve své gratulaci samozřejmě nemohl odepřít momentku z Valašska, kde je doma a kde to miluje. A ejhle, on ten Vsetín nemá až tak krásné břehy a řeka Bečva má najednou tak blízko k ostravské Ostravici.

CO DĚLAT

Něha osahaných penálů,
vyrytých obrazců.

 U Bečvy,
stejně jako u Ostravice,
bordel,
kačeny a racci.
Inter faeces et urinam,
mezi výkaly a močí,
nascimur,
se rodíme,
svatý Augustíne,
je pravda prvních pár minut. 

Pak teprve – život…

*

Temný básník J. H. KRCHOVSKÝ (1960) patří k dalším z velkých přátel Petra Hrušky. Čtenáře v následující básni možná překvapí slůvko kadaverózní, takže tedy je výklad z Velkého lékařského slovníku. Kadaverózní: mrtvolný, pocházející z mrtvoly, od zemřelého člověka, kadaverózní dárce orgánů k transplantaci.

Jsem smutný, smutný při předtuše
že umřu, třeba na rýmu…
kadaverózní dárce duše,
kterou bych nepřál žádnýmu 

*

Někdy před patnácti lety do sebe šťouchali pěstičkami v chodbě jednoho domu v Hlučíně. Kdo prý je větší český básník? Petr Hruška, nebo Vít Slíva? Aby se uklidnili, Slíva byl nočním rozhodčím vyhlášen za největšího slezského básníka, Petr za moravského. Dnes se téhle příhodě asi smějí a VÍT SLÍVA (1951) pogratuloval kamarádovi Petrovi skoro po trempsku (i když s metafyzickým přesahem), oba totiž kus života strávili na dlouhých lesních vandrech.    

LESNÁ
Petrovi

Borové jehlice,
trnová koruna krásy. 

A postavy,
v dětství stvořené ze sněhu,
náhle jsme my.

*

Básník a prozaik PETR ČICHOŇ (1969) se s Petrem Hruškou setkával už od počátku devadesátých let na básnických sletech na Bítově, v brněnských putykách všeho druhu i v ostravských pajzlech. Sklenka je tedy logicky i přáním k abrahámovinám.     

OD SRDCE K PRSTŮM VEDE JEN DRÁT,

od sklenky k rose s alkoholem.
Nehraji, ležím u svého dna,
ledová struna můj omyl slov zná.

*

Básník DAVID BÁTOR (1974) je zřejmě největším uživatelem e-mailové pošty mezi poety z českých zemí. I Petr Hruška od něho dostává každý den jeden až tři maily, někdy růžově vlídné, jindy sebelítostně černé. Bátor pogratuloval vzpomínkou. 

BALKÓN

Vidím jen balkón
uprostřed Ostravy
nedělní, vzpomínka
v kouři z duše ční.

Vidím ten balkón
a pod ním propast
z drsných zdí, kouříme,
tvůj jazyk vypráví…

*

Básnířka RENATA PUTZLACHER (1966) píše v polštině a s Petrem Hruškou se zná už z počátku devadesátých let, když ostravští literáti začali na Těšínsku hledat zapomenutý multikulturní kraj, jakým bývalo ještě před druhou světovou válkou celé Ostravsko. Básničku přeložil z polštiny divadelní režisér a šumný básník Radovan Lipus.  

BÁSNÍK

Opravdu se nemusíš bát
mou doménou jsou pouze
slova slova slova
Občas usnu na pohovce
orvaný jako borůvky
Protože slova mají specifickou tíhu
a já se učím
jak oddělit zrno od plev
Mě se nemusíš bát
než přejdu od slov k činům
stokrát všechno zpřevracím
roztřídím vypálím do papíru
odsoudím k věčnému spánku
Znovu se nedočkáš

Ivan Mottýl | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Obraz & Slovo", nebo přejděte na úvodní stranu.