Foto: Ivan Mottýl
Lebka? Anebo spermie? Možná žárovka. V každém případě něco „osvíceného“, bez čeho je ohrožena samotná existence člověka. Řeč je o levé části diptychu Velký finanční skandál malíře Vladimíra Merty z roku 1992. Ta lebka (spermie, žárovka…) je sice opotřebovaná, zkorodovaná a na mnohých místech děravá, ale je to pořád živá bytost. Vetchá schránka, nicméně s dobrým srdcem. Dokud nezačne jít o prachy.
Vladimír Merta: Velká finanční krize
Prachy jsou hydra. Frýdecký rodák Merta složil desetihaléře z počátku devadesátek do podoby hada a umístil na plátno. Tohle je bankovní tasemnice. Symbol nesmyslných půjček, hypoték a úvěrů, které způsobily první velkou finanční krizi porevoluční České republiky. Onen pověstný řetězový krach bank (včetně frýdecké banky Moravia) a divoce zprivatizovaných státních podniků, který skončil Klausovými úspornými balíčky.
Kurátor Výstavní síně Sokolská 26 proto označuje Mertu za „vizionáře“, který tímto diptychem předpověděl budoucnost. V roce 1992 se malíř mohl zaobírat privatizací Radegastu či Hutních montáží, Merta ale raději přemítal, kam člověka zavleče kapitál. Záhy totiž pochopil, že kapitalismus není všemohoucí. Spíše všehoschopný.
Druhý obraz z diptychu je symbolem rozkladu. Bankovní rakoviny. Surreálnou, medkovskou a boudníkovskou vizí. Tenhle diptych by měl být ústředním obrazem v Muzeu devadesátých let. Relikvií v kostele sv. Václava Klause a sv. Tomáše Ježka. Malíř také při vernisáži vzpomíná, jak v oné době Milan Knížák prohlašuje, že malba je mrtvá. Do té doby je Merta ctitelem performancí a akčního umění, prostě výtvarného experimentování, Knížák ho ale vrací na zem. K malbě.
Vladimír Merta je malíř. Tečka. 16. května 2017 oslavuje šedesátku a ostravskou prezentaci ve Výstavní síni Sokolská 26 považuje za dosud nejlepší výstavní příležitost v rodném kraji. Má pravdu, kurátor Milan Weber totiž představuje zvláštní jistotu v jinak „tekuté ostravské výstavní modernitě“.
*
Vladimír Merta. Výstavní síň Sokolská 26, Ostrava. Výstava pokračuje do 14. července 2017.