Foto: Vojtěch Brtnický
Jedním z hlavních vrcholů programu bude vizuálně-pohybová inscenace Perpetuum Havel v podání pražského souboru Laterna magika (Národní divadlo) v režii Petra Boháče. Projekt vychází z dosud neuveřejněného libreta Václava Havla a díky nonverbální formě stírá jazykové bariéry mezi českým a polským publikem. „Přivézt do Těšína Laternu magiku s projektem, který ohromil festival v Avignonu, je splněným snem. Je to přesně to divadlo, které nepotřebuje slova, aby propojilo srdce českých i polských diváků,“ uvádí za české organizátory Petra Slováček Rypienová ze spolku Člověk na hranici.
Po vizuálním světě Laterny magiky se diváci mohou těšit na mysteriózní drama s prvky fantasy z Jeseníků v podání Divadla Šumperk, které přiveze svou úspěšnou inscenaci Senzibil: Temná strana Jeseníků v režii Petra Mančala. Příběh vypráví o dvou mužích s nadpřirozenými schopnostmi a o věčném souboji dobra a zla.
Silný společenský apel nabídne Švandovo divadlo se soudním monodramatem PRIMA FACIE / Na první pohled v režii Lucie Ferenzové a v podání českotěšínské rodačky Marie Štípkové. Inscenace otevírá palčivé téma sexuálního násilí a fungování justičního systému. „Chceme na festivalu otevírat témata, která rezonují celou společností, a toto naléhavé drama nenechá nikoho chladným,“ zdůrazňují organizátoři festivalu.
Pražská produkce Malostranské besedy na festival dorazí s inscenací Kurt a Sid v režii Pavla Košatky. Site-specific hra diváky zavede do fiktivní poslední noci rockové ikony Kurta Cobaina a jeho smyšleného setkání s další hudební legendou Sidem Viciousem.
Program rozšíří Městské divadlo Zlín komorním historickým monodramatem Dávno, dávno již tomu (Zpráva o pohřbívání v Čechách) v režii Jana Janči. Hra Františka Pavlíčka dává nahlédnout do křehkého, ale nezdolného nitra Boženy Němcové, která čelí policejnímu útlaku. „Osud Boženy Němcové je symbolem osobní svobody a vzdoru proti bezpráví. Je to hluboké lidské drama, které na festival Bez hranic tematicky stoprocentně patří,“ vysvětlují organizátoři.
Syrový pohled na odvrácenou stranu lidského života přiveze ostravské Studio G v podobě hry Perníkář v režii Vojtěcha Štěpánka. Drsná, ale věcná zpověď havířovského vařiče pervitinu v podání Petra Panzenbergera (Cena Thálie 2025) sklízí ohlasy diváků i kritiky. „Perníkář je divadelní zjevení. Je to nesmírně silný, dokumentární příběh z našeho regionu,“ podotýká festivalový tým.
Polská divadelní scéna: od Shakespeara po současné lidské příběhy
Výraznou součástí festivalového programu je také přehlídka současného polského divadla. Nabízí výrazné osobnosti, různé divadelní formy i témata, která překračují hranice mezi zeměmi a kulturami. Od velkých venkovních projektů přes loutkové divadlo až po intimní herecké výpovědi ukazuje polská část programu šíři a rozmanitost tamní současné scény.
Do Těšína přijede Teatr Powszechny z Varšavy s oceňovanou inscenací Kobieta samotna v režii Anny Smolar. Projekt inspirovaný filmem Agnieszky Holland se zaměřuje na samotu, péči a systémové selhání v době digitálního kapitalismu. Osobní příběh se v něm propojuje s otázkami fungování společnosti a toho, jak snadno může člověk zůstat sám tváří v tvář systému.
Velkolepější podobu polského divadla představí Teatr Biuro Podróży z Poznaně s inscenací Bouře v režii Pawła Szkotaka. Venkovní představení inspirované Shakespearovou hrou pracuje s ohněm, maskami a fyzickým herectvím a proměňuje veřejný prostor v působivou scénu.
Pro děti i dospělé je určena poetická loutková inscenace Baśń o trzech konikach z produkce Teatru Animacji z Poznaně v režii Marka A. Cyrise. Příběh o odvaze být sám sebou doprovází hudba Kapely ze Wsi Warszawa a propojuje loutkové divadlo s výraznou hudební složkou.
Osobnější polohu nabídne Teatr Polonia z Varšavy s inscenací Sztuka wywiadu v režii Błażeje Peszka. Legendární Jan Peszek v ní prostřednictvím intimní herecké výpovědi otevírá otázky strachu z pomíjivosti, stárnutí a konce kariéry.
Historii, paměť a občanskou odvahu připomene inscenace Bibuła w tapczanie z produkce Miejského Teatru Miniatura z Gdaňsku v režii Michała Derlatky. Hravou a přístupnou formou přibližuje hnutí Solidarność, cenzuru a atmosféru Polska 80. let.
Historické téma přináší také Bieżeńcy 1915 varšavského souboru BYTeatr v režii Andreie Novika. Inscenace připomíná masový exodus obyvatel během první světové války a propojuje historickou událost s osobní zkušeností běloruských tvůrců-uprchlíků. Téma nuceného odchodu, ztráty domova a hledání bezpečí tak získává velmi současný rozměr.
Z USA přijede chicagský soubor Trap Door Theatre s inscenací The Martyrdom of Peter Ohey podle absurdní hry polského dramatika Sławomira Mrożka. Režisérka Nicole Wiesner v ní rozehrává groteskní frašku, která se prostřednictvím absurdní situace dotýká témat moci, poslušnosti a rozhodování mezi přijetím nesmyslné reality a vzpourou proti ní.
Rodinné a loutkové inscenace: Polárka, Divadlo loutek Ostrava a MáMe Praha
Festival tradičně nabízí také loutkovou a rodinnou dramaturgii. Brněnské Divadlo Polárka přiveze svou novinku Grandhotel pocitů v režii Jiřího Hajdyly, inspirovanou knihou Lidie Branković. Fantaskní loutkový svět představuje emoce jako hotelové hosty, kteří přicházejí a odcházejí podle vlastních vrtochů.
Podobné téma zpracovává také Divadlo loutek Ostrava, které na festivalu uvede poetickou inscenaci Jonáááš v režii Márie Danadové. Ta vypráví o chlapci s neobyčejnou fantazií, který hledá rovnováhu ve světě vlastních emocí. Inscenace otevírá témata hněvu, frustrace i potřeby bezpečného přístavu a je určena dětem i dospělým.
Pražské Divadlo MáMe přiveze inscenaci Hloupý Honza není blbý v režii Terezy Karpianus, která s humorem a nadhledem převrací tradiční pohádkový stereotyp. Honza zde není hloupý – jen jiný. Inscenace pracuje s moderními pohádkovými motivy, podporuje dětskou sebejistotu a ukazuje, že odlišnost může být darem, nikoli překážkou.
Domácí scéna: Těšínské divadlo představí své inscenace
Těšínské divadlo se letos představí v širokém programu, který tvoří významnou součást české části festivalu. O dobrý start se postará premiéra rodinné komedie Famílie v režii Romana Meluzína v podání České scény.
Dalším festivalovým tahákem je premiéra intimního interaktivního monodramatu Všechny báječný věci pod hlavičkou TDKC (Těšínského divadelního a kulturního centra). Slavný text Duncana Macmillana o hledání důvodů, proč žít, ožije v režii Marianny Stančokové a v podání Katarzyny Kluz. „Monodrama Všechny báječný věci zaujme hlubokou upřímností, křehkostí i humorem. Je to divadlo, které diváky vtáhne přímo do děje,“ slibují organizátoři.
Domácí nabídku uprostřed festivalového týdne obohatí ještě klasické polské drama Wesele v režii Bogdana Kokotka a poetická Divoženka v režii Lucie Svobodové Vrany. Celý pětatřicátý ročník pak symbolicky uzavře Polská scéna Těšínského divadla se svou divácky oceňovanou inscenací Krzywy kościół (Šikmý kostel) v režii Radovana Lipuse.
Svět na hraně: o odvaze, svobodě a rozhodování
Pětatřicátý ročník festivalu propojuje inscenace, které se různými prostředky dotýkají osobní svobody, odpovědnosti, strachu, odvahy i schopnosti člověka překonávat vlastní hranice. Vedle velkých scénických projektů nabízí komorní monodramata, loutkové a rodinné divadlo, fyzické divadlo i současné polské inscenace.
„Letos jsme chtěli ukázat, že odvaha není jen velké gesto. Někdy je to tichý krok, rozhodnutí, které nikdo nevidí. Všechny inscenace letošního ročníku pracují s momentem, kdy se člověk ocitne na hraně – a musí se rozhodnout, jak dál,“ zakončuje Petra Slováček Rypienová.
Informace o dalších doprovodných akcích naleznou diváci na webových stránkách festivalu www.borderfestival.eu.
Mezinárodní divadelní festival Bez hranic (do roku 2004 nesl název Na hranici), vznikl na prahu svobody, kdy Polsko a tehdejší Československo nabraly demokratický směr. Festival vznikl z iniciativy těšínských občanských aktivistů Solidarności Polsko-Česko-Slovenské a členů Občanského Fóra v Českém Těšíně. Zakládajícími členy byli Jakub Mátl a Jerzy Kronhold. První festival v roce 1990 byl věnován ztvárnění her Václava Havla v českých i polských prezentacích. Další edice posunuly festival na mezinárodní úroveň, která zahrnuje nejen zajímavá divadelní představení, ale překračuje hranice etiky, prožitků i žánrů. Doprovázejí jej také doplňkové aktivity jako konference, výstavy, diskuze, workshopy, koncerty, přehlídky dětských a mládežnických divadel, autorská čtení. Mimo divadel z Visegradské 4 se na festivalu prezentují také umělci z jiných zemí. Cena Zlomené závory putovala mnoha významným divadelním tvůrcům, jako jsou Ondrej Spišák nebo Jan Klata.