Aleš Honus
Po loňské pauze způsobené částečnou rekonstrukcí mohlo nyní Národní divadlo moravskoslezské opět zahájit sezonu tak, jak si diváci v minulých letech již zvykli – galavečerem, během nějž se na obou velkých scénách představily ve společném programu všechny čtyři umělecké soubory, tedy činohra, opera, muzikál a balet. Ochutnávku z připravovaných inscenací divadlo naservírovalo tak, jak se od takového večera čeká. Tedy aby se divák namlsal a dostal chuť se do divadla pravidelně vracet. Aplaus vestoje po nedělním druhém galavečeru byl důkazem, že se to povedlo.
Foto: Martin Kusyn
Kvůli obrovskému zájmu se tradiční galavečer konal jak v sobotu, tak ve stejné podobě i v neděli. V obou případech bylo hlediště beznadějně vyprodáno. První polovina večera se vždy odehrála v Divadle Antonína Dvořáka a patřila zejména ukázkám z připravovaných operních a činoherních inscenací, na druhou část programu se publikum během půlhodinové pauzy přesunulo do Divadla Jiřího Myrona, kde na ně čekala prezentace muzikálového souboru. Soubor baletu pak své ukázky představil v obou částech večera.
Prezentace operního souboru v Divadle Antonína Dvořáka byla přehlídkou vynikajících vokálních výkonů i dramaturgické odvahy, diváci dostali možnost nahlédnout do ambiciózních plánů sezony prostřednictvím několika ukázek, které oslovily technickou precizností a hlubokým emočním nábojem.
Jedním z vrcholů a dokladem interpretačního mistrovství bylo vystoupení sopranistky Veroniky Rovné, která divákům představila árii z komické opery Pavla Vranického Oberon, král elfů, která bude mít premiéru příští rok v únoru. Její interpretace nepříliš známé partitury se vyznačovala mimořádně čistou intonací, lehkostí a citem pro vtip.
Momentem ryzí krásy bylo vystoupení americké sopranistky Bree Nichols, kterou zná publikum hlavně z jejího hostování ve Slezském divadle Opava. Její provedení árie z opery Mrtvé oči, kterou ostravské divadlo chystá na konec sezony, doslova uhranulo sál Divadla Antonína Dvořáka. Plánované hostování této umělkyně v Ostravě je pro novou sezonu velkým příslibem.
Ve vynikající kondici se představil i operní sbor NDM, a to zejména v ukázce z Verdiho Requiem, které bude mít premiéru již v polovině října. Spojení ohromující sborové síly s dramatickým projevem sólisty Ramana Hasymau vytvořilo v sále doslova elektrizující atmosféru.
Činohra jako dialog moderátora s postavami her
Velmi dobrým dramaturgickým tahem tvůrců galavečera byl nápad odprezentovat pět chystaných činoherních premiér formou rozhovorů moderátora Jiřího Sedláčka s hlavními postavami přímo z těchto her. Diváci tak mohli být vtažení přímo do připravovaných inscenací naprosto přirozeným způsobem, což dodalo činoherním ukázkám potřebný vtip, spád i napětí. Publikum díky tomuto přístupu získalo velmi jasnou představu o poetice chystaných titulů a mohlo se seznámit s jejich hlavními hrdiny, například Petrem Panzenbergerem jako Cyranem, Vojtěchem Johaníkem jako hlavní postavou z inscenace Kdo je tady ředitel? či Kateřinou Breiskou, která si zahraje dirigentku v první inscenaci sezony Zkouška orchestru. V dalších ukázkách se představili herečky Petra Kocmanová a Magdaléna Kubatková a také herec Robert Finta.
Je třeba ocenit, že všichni herci a herečky na minimální časové ploše dokázali díky dobře napsanému scénáři večera vystihnout esenci svých rolí a okamžitě si získali sympatie publika.
Muzikál v ukázkách dvou novinek
Muzikálový soubor Národního divadla moravskoslezského potvrdil ve druhé části galavečera svou silnou pozici a mimořádnou interpretační šíři. Prezentace dvou novinek přinesla kontrast mezi intimnější moderní tvorbou a strhujícím světovým muzikálovým dramatem.
Ukázky z chystaného komorního muzikálu Adama Gwona Celkem všední dny, jenž bude mít premiéru v listopadu, byly hlavně prezentaci dvou velmi mladých umělců, které budou mít na ostravské muzikálové scéně svou premiéru, Terezy Dostálové a Martina Bednáře. Ukázali, že se v Divadle 12 od listopadu můžeme těšit na zajímavý hudební příběh o hledání lidské blízkosti a životního smyslu.
Zcela odlišnou dynamikou pulzovala ukázka druhé připravované produkce v podobě dvou árií z kultovního a velkolepého muzikálu Jekyll a Hyde. Adéla Mitášová v árii Kdo je ten chlap zanechala velmi sympatický dojem. Její projev nepostrádal potřebné emoce, technickou jistotu a herecký talent, čímž potvrdila svůj velký jevištní potenciál. Vrcholem bloku věnovaného novinkám se však stalo vystoupení Lukáše Vlčka. Jeho interpretace árie Přišla ta chvíle ze stejného muzikálu doslova uhranula publikum. Vlčkův monumentální hlasový projev, precizní gradace a obrovský vnitřní náboj vyvolaly v sále pověstný mráz na zádech a zajistily Vlčkovi jeden z největších diváckých ohlasů večera.
Kromě zmiňovaných ochutnávek se publikum dočkalo i několika ukázek z již zavedených titulů. Kromě komediálních Producentů, kteří se do divadla vracejí na omezený počet repríz, to byla také ukázka z velkolepé muzikálové inscenace Elisabeth. Té se zhostila Martina Vlčková, která do hlavní role tohoto muzikálu naskočila teprve nedávno a v písni Když se roztančím ukázala, že snad neexistuje muzikálová role, ve které by nedokázala vyniknout. Jakub Bagin v roli Smrti jí byl spolehlivou pěveckou oporou.
Během galavečera se také s gustem sobě vlastním představil miláček ostravského publika Lukáš Adam, a to v dynamických ukázkách z muzikálů Kinky Boots a Jesus Christ Superstar.
Balet ve vrcholné formě
Také baletní soubor Národního divadla moravskoslezského se během slavnostního galavečera prezentoval v širokém stylovém rozpětí a potvrdil svou vysokou technickou i výrazovou úroveň. Program ukázek byl rozdělen tak, aby nejprve ukázal klasické postupy, následně i moderní choreografii s výrazným smyslem pro humor a nadsázku.
Příslibem do nadcházející sezony bylo uvedení Pas de quatre z vesnické slavnosti z připravované inscenace vrcholného romantického baletu Giselle. Soubor v něm předvedl čistou klasickou techniku, lehkost provedení a výbornou souhru tanečníků a tanečnic, která dává tušit divácky velmi atraktivní a esteticky vytříbené premiérové představení. Kontrast k této romantické čistotě pak nabídla ukázka z baletu Peer Gynt, který bude uveden v dalších reprízách ve druhé polovině sezony.
Vrcholem prezentace baletního souboru pak byly ve druhé části večera dvě ukázky z inscenace Nejen Mozart! Komická miniatura Ballet 102 od Erica Gauthiera se setkala s nadšeným ohlasem. Shino Sakurado a Rei Masatomi, kteří patří k dlouhodobým oporám ostravského baletního souboru, s obrovským nadhledem a v neuvěřitelně precizním rytmu představili s humornou nadsázkou všechny podoby klasického baletního pad de deux, čímž ukázali nejen svou technickou suverenitu, ale i komediální talent. Večer pak v podání členů baletního souboru vygradoval choreografickým dílem Sechs Tänze (Šest tanců) od Jiřího Kyliána. Interpretace byla plná živelné energie, hravosti a absolutní pohybové přesnosti. Soubor dokázal bezchybně vystihnout specifický Kyliánův humor i barokně laděnou grotesknost, čímž naprosto triumfálně uzavřel své vystoupení i celý galavečer.
Zahajovací galavečer NDM splnil svůj slib, který je obsažen v mottu letošní 108. sezony – zaútočil na všechny smysly a otevřel srdce diváků. Ukázal největší kulturní instituci Moravskoslezského kraje v plné síle a odhodlanosti nabídnout v sezoně 2026/2027 pestrý, zčásti klasický a zčásti i dost odvážný program.
Pokud měl být tento večer věrným zrcadlem nadcházejících měsíců, pak se Ostrava má rozhodně na co těšit.
*
Galavečer k zahájení 108. sezony Národního divadla moravskoslezského v Ostravě. Sobota a neděle 5. a 6. září 2026. Reflexe je psaná z druhého, nedělního večera, fotografie byly pořízeny v sobotu.
