Nová šéfka muzikálu NDM v Ostravě Kateřina Svobodová: Chci zachovat úroveň a motivovat růst

Vaše předchůdkyně Gabriela Petráková, která od této sezony působí jako dramaturgyně v Plzni, vybudovala v Ostravě jednu z nejprestižnějších českých muzikálových scén. Ostravský muzikálový soubor je už delší dobu považován za naprostou tuzemsku špičku. Jaké to je, nastoupit do čela souboru, který je dlouhodobě na vrcholu a těší se obrovské divácké přízni i odbornému uznání?

Není to jednoduché. A ani rozhodování, zda tuto nabídku přijmout, u mne nebylo okamžité. Jak říkáte, soubor je na výborné úrovni a ve skvělé kondici, a to právě zásluhou Gábiny, které jsem vděčná za to, jak poctivou práci v Ostravě odvedla. Pro mne teď bude nesmírně těžké muzikálový soubor udržet tam, kde je, a ideálně ho ještě motivovat k dalšímu růstu. Bude to nelehká pozice, ale těším se na to.

Divadlo na funkci šéfa muzikálu nepořádalo konkurz, ředitel se rozhodl vás oslovit napřímo, dříve jste působila jako šéfka mimořádných projektů NDM. Proč si myslíte že oslovil vás?

Výběr uměleckého šéfa je výhradní kompetencí pana ředitele. Myslím si, že důvodem k mé volbě byla skutečnost, že mne za ty roky, co v divadle pracuji, dobře zná a důvěřuje mi. Druhá věc je to, že soubor není třeba nijak radikálně měnit, protože je na výborné úrovni. A já nemám v úmyslu žádné velké změny. S panem ředitelem jsme už v minulosti spolupracovali na řadě projektů, naposledy na mimořádné barokní opeře Julius Caesar v Egyptě. Právě v tomto období intenzivní spolupráce mě s touto nabídkou oslovil. My jsme už v té době v divadle všichni věděli, že Gábina odchází, hlásila to více než rok dopředu, aby se na to mohli všichni připravit, což bylo z její strany velmi ohleduplné. Díky tomu změny nebyly pro soubor tolik náročné a za rok jsem se i já stačila na jeho vedení připravit. Musím také říci, že v úplně první fázi jsem nabídku ředitele odmítla, protože v souboru pracuje můj muž a já jsem nechtěla být jeho nadřízenou. Nakonec jsem se rozhodla asi za dva měsíce. Ptala jsem se sama sebe, zda mám souboru co nabídnout. Teprve když jsem si byla jistá, že ano, tak jsem pozici šéfky muzikálu přijala.

Z galavečera NDM (vlevo šéfka baletu L. B. Greck, vpravo K. Svobodová). (Foto: M. Popelář)

Vaše předchůdkyně byla veřejností vnímána spíše jako umělkyně, jako režisérka. Administrativa spojená s takovou funkcí pro ni možná byla jen nutné zlo. U vás je to naopak, sice máte uměleckou zkušenost, ale především jste dlouholetou manažerkou. Jak vlastně teď budou rozděleny kompetence mezi vámi, hudebním ředitelem Jakubem Žídkem a kmenovým režisérem Markem Davidem? A kdo bude mít hlavní slovo při výběru titulů?

Kompetence jsou teď samozřejmě nastaveny trochu jinak, protože je pravda, že já nejsem ani režisérka, ani dlouhodobě výkonná umělkyně, ale na druhou stranu mám umělecké vzdělání a v umění se pohybuji celý život. Budu mít na starost zejména management a věřím, že díky mým zkušenostem mohu souboru prospět, protože po umělecké stránce je nasměrován velmi dobře. Jsou tady uznávaní dirigenti Jakub Žídek a Marek Prášil a výborný mladý režisér Marek David. To jsou dostatečně silná umělecká jména a já bych byla moc ráda, kdybychom se na důležitých dramaturgických rozhodnutích podíleli společně. Určitě se budeme snažit uhlídat pestrost, abychom měli v repertoáru všechny možné typy muzikálů, aby nabídka nebyla jednolitá. Co se týká nových muzikálových titulů, o tom v našem kruhu všichni diskutujeme, samozřejmě i spolu s panem ředitelem. Musím také zmínit velmi důležitou externí spolupráci s překladatelem a producentem Michaelem Prostějovským, který s naším souborem spolupracuje dlouhé roky. Na tom se nic nemění ani po mém nástupu, kdy zůstává jako relevantní partner nejen k diskuzi nad dramaturgií.

Každý šéf by rád během svého uměleckého působení vtiskl do uměleckého souboru kus sebe. Jak byste chtěla, aby po dobře hodnocené éře Gabriely Petrákové vypadala éra Kateřiny Svobodové?

To je nesmírně těžká otázka. A pro mne je ještě o to složitější, že jsem s touto pozicí vlastně ani nepočítala, nikdy dřív jsem si na ni nepomýšlela. V každém případě hodně stojím o to, abychom společně pracovali s radostí, s potřebou podat co nejlepší výkon, aby muzikálový soubor rostl nejen umělecky, ale i lidsky. Moc se mi líbí, že na sebe uvnitř všichni vzájemně slyší, respektují se a že pracují jako dobrý tým. Tohle se Gábině podařilo moc hezky nastavit. No a samozřejmě mým dalším cílem je, abychom získali licence k muzikálům, o které budeme stát, protože tohle je někdy velký oříšek. Jednání s agenturami nejsou vůbec jednoduchá.

Pojďme tedy k tomu, co nás čeká. V aktuální sezoně nabídnete dva tituly. Tím prvním je komorní muzikál Celkem všední dny. Co máme čekat od představení s tímto docela všedním názvem?

Celkem všední dny, v originále Ordinary Days, je komorní muzikál Adama Gwona. Budeme ho uvádět v provedení velmi mladých umělců, některých úplných nováčků. Je to muzikál, který primárně cílí na mladé publikum, ale nejen na něj. Jak název napovídá, bude se jednat o témata, která se týkají docela běžných záležitostí, ale samozřejmě z úhlu pohledu mladých lidí různých charakterů a povah. Na jevišti se vystřídají čtyři sólisté za klavírního doprovodu. Obsazení bude skutečně velmi malé – a co je na tomto muzikálu a vlastně na celé Dvanáctce skvělé, to je atmosféra prostoru. Divák tam má pocit, že si na herce může sáhnout, jakoby hráli u něj doma v obýváku. Pokud někdo ještě na muzikálu nebyl a uvažuje, že si na něj poprvé zajde, tak bych možná i tento titul doporučila jako vstupní bránu, zejména mladým lidem. Navíc můžu prozradit, že se nám podařilo domluvit s autorem, aby se přijel podívat na premiéru, snažíme se zajistit i jeho setkání s veřejností.

Milan Bednář a Tereza Dostálová na galavečeru v ukázce z muzikálu Celkem všední dny. (Foto: M. Popelář)

Další muzikálový titul bude velkolepý, Ostrava se může v březnu 2027 těšit na světový muzikál Jekyll a Hyde. Proč přišla volba na tento titul, který se už hrál v Praze a v Brně?

Letošní a částečně i ta příští sezona je ještě naplánovaná původním vedením v čele Gabrielou Petrákovou a jejím týmem, licence se samozřejmě podepisují dlouho dopředu. Každopádně si myslím, že je to velmi dobrá volba, protože je to silný příběh s krásnou hudbou, provedení bude určitě velkolepé, muzikál bude mít velmi početné obsazení, bude to příležitost pro všechny členy našeho souboru i řadu nových hostů. Samotný příběh jistě nemusíme čtenářům nijak zvlášť představovat, ale myslím si, že hudba je natolik skvělá, že to bude další kus, který se udrží na repertoáru určitě několik sezon. Prozradit ale můžu, že se diváci dočkají nového překladu Tomáše Novotného, kterého z našeho jeviště velmi dobře znají.

Když jsme si v telefonu domlouvali tento rozhovor, avizovala jste, že ještě nemůžete hovořit o konkrétních titulech, které se snažíte nasadit v příštích sezonách, nicméně jeden titul už je znám díky tomu, že se konal konkurz na představitele hlavních dětských rolí. Jak konkurz na slavný muzikál Eltona Johna Billy Elliot dopadl a už máte vybrané hlavní představitele?

Konkurz předčil naše očekávání. Měli jsme docela strach, zda se nám podaří sehnat dostatek talentovaných dětí ve velmi nízkém věku, které jsou pro tento muzikál zásadní, hlavně kluků, protože dívek se samozřejmě vždy hlásí více. Nakonec byl o konkurz velký zájem a panovala na něm úžasná přátelská atmosféra, společně jsme si užili nádherné dva květnové dny. Nakonec jsme vybrali dostatečný počet šikovných holčiček i chlapců.

V tuto chvíli je ještě nemáme rozděleny pro konkrétní role, k tomu dojde až v další fázi na podzim při práci v novém studiu. S přípravami Billyho Elliota jsme se totiž rozhodli pro založení dětského Operního a muzikálového studia – vytvořili jsme ho napojením na stávající Operní studio NDM a ve spolupráci s Lidovou konzervatoří a Múzickou školou Ostrava. Díky tomuto konceptu by se nám v budoucnu nemělo stát, že děti odrostou a nebudeme je mít v případě delšího uvádění muzikálu kým nahradit, jak tomu bylo u muzikálu Oliver!. Kdyby děti vyrostly jen fyzicky, tak to takový problém není, ale bohužel u dětí dochází v pubertě k mutaci a v tu chvíli tento sbor nezní jako dětský. V minulé sezoně, těsně před novým autorským muzikálem, jsme už neměli kapacity nastudovat Olivera znovu s novou dětskou obsadou. A hlavně jsme věděli, že za rok a půl budeme uvádět další dětský muzikál. Z těchto důvodů jsme museli muzikál Oliver! stáhnout. Pro mne to byl impuls k oslovení Juraje Čiernika, abychom vymysleli koncept dětského muzikálového studia, které bude dlouhodobě připravovat mladé talenty právě pro další muzikálové produkce, aby se podobná situace s Oliverem neopakovala. V nově vzniklém studiu tedy připravíme děti do muzikálu Billy Elliot, ale zároveň do všech dalších dětských rolí v našich inscenacích.

Dětský sbor z inscenace Oliver! (Foto: Martin Popelář)

Ve druhé polovině minulé sezony uspořádal muzikálový soubor sbírku na nahrávku CD s audiozáznamem muzikálu Elisabeth, jednoho z nejúspěšnějších titulů v historii ostravské muzikálové scény. V jaké fázi jsou přípravy a kdy se my všichni, kteří jsme projekt podpořili, budeme moci na CD těšit?

Tohle byl skutečně velký úspěch a jsme nesmírně rádi a vděční za to, že jsme díky veřejnosti vybrali potřebnou částku. CD budeme natáčet ve spolupráci s Českým rozhlasem na konci příštího týdne. Rozhodli jsme se pro živou nahrávku, dvě představení plánovaná na 19. a 20. září budou natáčena, takže diváci, kteří mají zakoupené lístky na tyto dva terminy, se stanou účastníky nahrávání a jejich potlesk bude zaznamenán. CD vyjde v první polovině prosince, bude to tedy ideální vánoční dárek.

Asi nebylo jednoduché rozhodnout, kteří protagonisté na záznamu budou a kteří ne, je to tak?

Každé podobné rozhodování je nesmírně těžké, protože si myslíme, že by si to zasloužili samozřejmě úplně všichni. Natočit lze bohužel jen jedno obsazení, nakonec se ale dostane na všechny představitelky hlavních rolí, tedy Alžbetu Bartošovou, Natálii Tichánkovou i Martinu Vlčkovou. Elisabeth bude zaznamenána na kompletu, který bude obsahovat tři kompaktní disky. Na prvních dvou CD bude živý záznam celého představení, na třetím budou bonusové tracky, kde budou představeny i alternace dalších obsazených sólistů.

Alžběta Bartošová jako Elisabeth. (Foto: Aleš Honus)

Tak to se budeme moc těšit. Nedá mi to, abych se vás nezeptal i na jednu velmi citlivou záležitost, která v divadle silně rezonovala ke konci minulé sezony. Hovořím o nečekaném stažení inscenace Tak se nám stalo…, pod kterou byli podepsáni režisérka a autorka námětu Gabriela Petráková, skladatel Zdeněk Král a autor libreta Tomáš Vůjtek. Vím, jak všem zúčastněným na této inscenaci záleželo, o to více mne překvapilo, že došlo k jejímu stažení. Proč o tom ředitel rozhodl?

Bylo to rozhodnutí vedení divadla. Nevedl k němu jen názor pana ředitele z hlediska uměleckého, ale vedla k tomu především čísla, tedy návštěvnost a tržby z představení v porovnání s náklady na uvádění. Tohle byly hlavní důvody, které se braly v potaz při rozhodování, zda toto představení přejde do další sezony. Bylo to pro nás poměrně těžké období, já jsem naprosto soucítila se souborem, protože jsem samozřejmě viděla, jak byla příprava inscenace náročná, kolik do ní všichni zúčastnění vložili energie. K podobnému vyhodnocování dochází vždy ke konci sezony u všech titulů našich souborů a přehodnocují se ty, které mají problémy s návštěvností. To, že se inscenace, na které nechodí moc diváků, stahují z repertoáru, se stává pravidelně. U muzikálu se to však stalo poprvé.

Rozumím, že ekonomická stránka je důležitá, přesto bylo o stažení muzikálu rozhodnuto pouhé dva měsíce po premiéře. To je snad rekord v novodobé historii, alespoň co pamatuji já. Nebylo to trochu necitlivé vůči tvůrcům, že jste muzikálu nedali šanci aspoň na několik repríz v další sezoně?

Opravdu jsme to zvažovali velmi dlouho a velmi pečlivě. Muzikál Tak se nám stalo… byl od dubna do června odehrán veřejně dvanáctkrát. Narozdíl od jiných souborů se u nás hraje v blocích. Je naprosto běžné, že operní nebo činoherní soubory odehrají 12 nebo i méně repríz za celý rok a pak jsou staženy, aniž by se nad tím někdo pozastavil. Bohužel ta čísla ale mluvila jasně. Když vidíte, že ostatní muzikálové inscenace mají víceméně stoprocentní návštěvnost, a porovnáte to s muzikálem Tak se nám stalo…, který se dostával až k 50 procentům návštěvnosti, je to skutečně ekonomicky neudržitelné.

Pohled do programu letošní sezony napoví, že na repertoáru jinak zůstávají všechny muzikálové inscenace, některé hrajete už velmi dlouho. Která z nich mají podle vás nejblíže k derniéře a u kterých si naopak myslíte, že budou mít ještě hodně dlouhý život?

Je to tak, všechny ostatní tituly přecházejí do nové sezony a u žádného z nich zatím nebyla stanovena derniéra. Původně jsme ji plánovali u Producentů, ale vzhledem ke stažení Tak se nám stalo… jsme rozhodli, že požádáme o prodloužení licence a Producenty nasadíme do některých takto uvolněných termínů. Bylo to i s ohledem na účinkující umělce, kteří pro nás měli zablokované termíny, takže jsme se jim snažili vyjít vstříc a trochu jim to vykompenzovat. Producenty máme v několika reprízách nasazeny až do února, zároveň čekáme na prodloužení licencí dalších titulů. Zatím nechceme nic stahovat, ale uvidíme, jestli nakonec nebudeme muset. Nejsme v tom úplně vlastní páni, protože často záleží na agenturách, zda nám dají zelenou a zda například nepočítají s daným muzikálem pro některé jiné české divadlo. V této branži je to tak, že některé muzikály můžete hrát, jak dlouho chcete, a u jiných záleží na záměrech držitelů licence.

A jak dlouho se ještě bude hrát Jesus Christ Superstar? Tuto rockovou operu máte na repertoáru už více než deset let. A není divu, jde o ikonické dílo, na které asi budou lidé chodit donekonečna, navíc ostravská inscenace je mimořádně zdařilá.

Já doufám, že Ježíš se bude hrát minimálně do mého důchodu (smích)…. Je to samozřejmě nestárnoucí titul, na který lidé pořád chodí, a ostravské složení je jedinečné. Teď jsme ho malinko přeobsadili, protože deset let je deset let, navíc se budou muset některé kostýmy vyrobit nové, protože už se za tu dobu rozpadají. S Ježíšem ale počítáme i nadále jako s dlouhodobým titulem. I zde jsou sice licenční práva na dobu určitou, nicméně je lze opakovaně prodloužit a myslím, že dokud diváci budou chodit a dokud je to bude bavit, tak my budeme Ježíše velmi rádi hrát.