Aleš Honus
Zpráva o tom, že uznávaný dramatik a dramaturg Tomáš Vůjtek odešel z Komorní scény Aréna, překvapila snad každého. A ještě větší překvapení může být, kam nastoupil. Od začátku srpna pracuje pro Divadlo Mír a za několik měsíců se má stát dramaturgem nového Divadla Odeon, které je dalším projektem Alberta Čuby, majitele Divadla Mír. Prvním titulem Divadla Odeon bude hra o legendární šansoniérce Haně Hegerové, kterou Vůjtek napsal, jak prozrazuje v následujícím rozhovoru, přímo na tělo ostravské muzikálové hvězdě Haně Fialové.
Foto: Aleš Honus
Po dvě desítky let bylo vaše jméno spjato s Komorní scénou Aréna, teď jste ale odešel kvůli neshodám s uměleckým šéfem Ivanem Krejčím. Ředitel divadla Jakub Tichý v nedávném rozhovoru pro Ostravan přirovnal tuto situaci k ochlazení vztahů v manželství po dvaceti letech, ovšem zdá se, že šlo o docela bouřlivý rozvod. Je to tak? A proč tvůrčí tandem Vůjtek/Krejčí, kterému Ostrava vděčí za řadu vynikajících a oceňovaných inscenací, přestal fungovat?
Rozhodně to nebyl rozchod dvou gentlemanů, kteří si, když se jejich společné dráhy rozdělí, popřejí šťastnou cestu a jdou každý dál svým směrem. Jednoho dne mi prostě režisér Krejčí oznámil, že už vlastně neví, jestli chce ještě se mnou dělat divadlo. Náš vztah se pak stal natolik nefunkčním, že i já jsem pochopil, že v takovém prostředí dál pracovat nemůžu. „Společně“ jsme ještě nazkoušeli poslední můj arénovský text Klaus Mann napsal Mefista, ale mně už během čtených zkoušek bylo jasné, že mé rozhodnutí odejít z Arény, které jsem loni na podzim sdělil řediteli, bylo nanejvýš správné.
Lze za koncem vašeho angažmá v Aréně vidět spíše lidské než profesionální neshody?
Řekl bych to tak, že za těch dvacet let naší spolupráce se všechny ty drobné půtky nejspíš proměnily v nepřekonatelnou averzi. Vlastně dodnes nevím, co všechno za tím stálo, a pátrat po tom už je zbytečné, ale ten poslední rok v Aréně byl pro mě opravdu hodně stresující.
Spolu s vámi odcházejí do Divadla Mír i dvě velmi výrazné herecké tváře Josef Kaluža či Vojtěch Lipina. Mohlo by se zdát, že jde spíše o koordinovaný odchod než shodu náhod, ale Kaluža nám v pondělním rozhovoru řekl, že cítil vnitřní potřebu změny a připadal si vyhořelý…
Za kluky skutečně mluvit nechci. Znali Arénu, znali i Mír. Možná že dostali nabídku, která se neodmítá. Každopádně jsem rád, že se s nimi budu v Míru potkávat. V tomhle případě žádná averze nehrozí.
Váš přestup do Divadla Mír je jednou z nejpřekvapivějších letošních změn na ostravské divadelní scéně, nebojím se říct, že některé lidi šokoval. Kdy vás jeho majitel Albert Čuba poprvé oslovil? A musel vás přemlouvat dlouho?
Když jsem se rozhodl odejít z Arény, žádnou nabídku jsem ještě neměl. S Albertem jsme se zpočátku jen dohodli na tom, že napíšu text o Haně Hegerové, kterým se v roce 2027 otevře Divadlo Odeon. Když jsem mu text posílal, byl jsem téměř přesvědčen, že mi ho s díky vrátí. Psal ho jsem stejně, jak jsem psal pro Arénu. Černý humor, sarkastický humor, očistný humor… Ale zapomněl jsem, že Albert v mých hrách ztvárnil dost výrazné postavy a že tenhle druh humoru zná velmi dobře a baví ho. Z toho jsme pak byli oba tak nadšení, že jsme se domluvili i na další spolupráci.
Do Divadla Mír jste nastoupil už na začátku srpna, jak po více než třech týdnech hodnotíte toto pro vás nové prostředí?
Já už jsem tam chodil na schůze a porady ještě před prázdninami, proto jsem v srpnu nevstoupil do úplně neznámého prostředí. Samozřejmě, že je to jiný svět. V červnu jedou do Prahy, kde vyprodají Fidlovačku, a vlastně vyprodávají všechno, kam přijedou. Když přestanou vyprodávat, stáhnou inscenaci a nasadí jinou, se kterou vyprodávají dál.
Jaké jsou v Míru vaše první úkoly pro nejbližší týdny a měsíce?
Divadlo Mír chce poprvé ve své historii uvést zájezdovou inscenaci, se kterou bude jezdit po celé České republice a vyprodávat všechna divadla, kam zamíří. S režisérem Václavem Klemensem musíme zájezdový titul, který tyto parametry splní, vybrat a nazkoušet. Premiéra bude v Divadle Mír, ale následně se s touto inscenací vypravíme po celé České republice
Jak se ve vás, tedy v autorovi, který píše mimo jiné intelektuální hry o traumatech českých dějin, vzalo rozhodnutí vstoupit do komerčních vod?
Já o těch historických traumatech píšu i v textu o Haně Hegerové, kterým se bude otevírat Divadlo Odeon. A ty komerční vody mi zas až tak těžkou hlavu nedělají. Už jsem v nich plaval. Psal jsem písňové texty do operet, upravoval je a jednu jsem dokonce celou přetextoval. Koneckonců v Aréně jsme taky nedělali jenom artové tituly. Existuje řada chytrých komedií, které vás pobaví a zároveň i sdělí něco podstatného o světě, ve kterém žijeme. Takovou je třeba hra britské autorky Sarah Page K.Š.E.F.T., kterou budu v Divadle Mír dělat s režisérem Davidem Vyhnánkem. A kromě toho se dál snažím bydlet i v divadelním undergroundu. Kdysi to byl Absintový klub Les, dneska je to pro mě Studio G. V této sezoně tam budu mít hned dva autorské texty. S režisérem Vojtou Štěpánkem už tento týden začneme v Géčku zkoušet Kartonového taťku, na což se hodně těším.
Divadlo Odeon, nový projekt Alberta Čuby, se příští rok otevře v bývalém kině Vítek v Hrabůvce. Po jeho otevření se máte stát jeho hlavním dramaturgem. Předpokládám, že jste s Albertem Čubou již velmi podrobně probírali, které tituly tam budete uvádět. Ostatně Čuba se již nechal slyšet, že tam chce uvádět velké a všeobecně známé tituly včetně muzikálů. Platí to? A můžete prozradit nástin dramaturgie první sezony nebo prvních několika sezon?
Já snad jen upřesním, že tím muzikálem se nemyslí „velký“ muzikál, jak ho diváci znají z Národního divadla moravskoslezského. Albert je v tomto směru hodně kreativní a umí si jít za svým, proto asi prolomí nějaké ty laťky v oblasti hereckého muzikálu, ale jak velký ten průlom bude, to si ani já netroufnu odhadnout. Pokud jde o dramaturgii Divadla Odeon, ta je stále ve stavu zrodu. Víme, co chceme a co ne. Tituly by měly být natolik známé, aby divák dopředu věděl, na co jde. Zpracování zas až tak mainstreamové být nemusí. V tomhle vidím prostor pro dost velké tvůrčí dobrodružství. O titulech, které zvažujeme, se šířit nebudu, protože zatím není ještě není nic potvrzené, kromě toho prvního.
Už jsme zmínili, že Divadlo Odeon zahájí svou činnost premiérou vaší nové hry o Haně Hegerové s jejími písněmi. Které části jejího života hra akcentuje? A rozumím tomu správně, že text už je zcela hotov?
Ano, hra už je téměř připravená ke zkoušení. Práva máme ošetřená, a tak už jen s panem režisérem doladíme definitivní verzi textu. Paní Hegerová měla velmi zajímavý a v pravém smyslu i dramatický život, takže bylo o čem psát. Na jejím životním příběhu se zároveň krásně reflektují naše moderní dějiny, což je moje parketa. Žánrově je to tragikomedie, rovněž můj oblíbený žánr, v tomto případě tragikomedie s těmi nejkrásnějšími šansony.
Kdo bude hru režírovat a kdo ztvární hlavní roli královny českého šansonu?
Režisérem bude Albert Čuba a šansony Hany Hegerové bude zpívat Hana Fialová, která s nápadem na celý projekt vlastně přišla. Albert Čuba ji moudře vyslyšel a celý projekt posvětil. Bez něj by vše zůstalo jen u mého textu. Tím chci říct, že ta inscenace bude skutečně velká. Jiná ani být nemůže, protože v Odeonu musí být všechno velké. Tím nemyslím jenom hlediště.
Opravdu neprozradíte aspoň jeden další konkrétní titul, který byste rád v Odeonu uvedl?
Jediný, komu to zatím můžu prozradit, je Albert Čuba. Až přijde čas, pošleme to dál.
Nemáte obavu, že jako dramaturg komerčního divadla budete pod tlakem na ekonomickou udržitelnost inscenací, které budete přivádět na svět? A máte recept na to, aby tento tlak nebyl v nesouladu s uměleckými nároky?
Máte pravdu, že v komerčním divadle je komerční úspěch základní podmínkou jeho existence. Na to nemusíte mít doktorát z ekonomie, abyste to pochopil a zařídil se podle toho. S Albertem jsme si řekli, jaké divadlo bychom chtěli dělat, ale pokud inscenace bude prodělečná, vím, že ji budeme muset stáhnout. Tady vám žádný recept nepomůže.
Bude mít Divadlo Odeon i vlastní herecký soubor, nebo půjde hlavně o hostující umělce? Už v tomto směru padají nějaké nabídky? Mají se ostravská divadla obávat exodu herců?
Tohle je běh na dlouhou trať a my ještě ani nevíme, kdy bude start. Výhledově se asi nějaký soubor budovat bude, ale ten výhled je aspoň pro mne v nedohlednu. Byl bych samozřejmě rád, kdyby to bylo co nejdříve. A pokud jde o ten exodus, v divadle vždycky platil zákon nabídky a poptávky. A herci to vědí.
Albert Čuba netají své ambice kromě stávajícího Divadla Mír a Divadla Odeon postavit v Ostravě ještě třetí a dosud největší komerční divadlo, kterému se zatím pracovně říká „nová scéna“. Jak si v tomto kontextu představujete ostravskou divadelní mapu za pět nebo deset let? Z pohledu diváka to může vypadat jako skvělá zpráva, která přinese širší a pestřejší nabídku, nemáte ale jako zkušený dramaturg obavu, zda dokáže Ostrava dlouhodobě vygenerovat a uživit dostatek kvalitních herců a tvůrců?
Albertovy plány jsou námětem na hru, stejně jako jeho optimismus, kterým dokáže nakazit i takového skeptika, jako jsem já. Ale co bude za deset let, neví nikdo, snad jenom Albert něco tuší. Na tohle si opravdu budeme muset počkat. Jenom si nemyslím, že by všichni herci v těch megadivadlech museli být nutně z Ostravy. Možná se zde prosadí anglosaský systém, kdy herci projdou konkurzem na konkrétní inscenaci a po jejím stažení se rozjedou zpátky, odkud přišli. Ale jak říkám, já nic nevím, nejsem Albert.
