Internetový deník pro kulturu a umění

Úvod Atd. Usnul kostel v Pánu. Nekrolog za roubený renesanční chrám v Gutech, který v noci spolykaly plameny

Usnul kostel v Pánu. Nekrolog za roubený renesanční chrám v Gutech, který v noci spolykaly plameny

2.8.2017 Atd.

Dřevěný kostel Božího Těla v Gutech nedaleko Třince je po smrti. Zesnul uprostřed noci z 1. na 2. srpna 2017 v požehnaném věku 454 let. Pro výjimečný soubor roubených kostelů na Ostravsku, v Pobeskydí a v Beskydech je to po vyhoření kostela sv. Kateřiny v Ostravě - Hrabové v roce 2002 další nenahraditelná ztráta. Kostel Božího Těla v Gutech usnul v Pánu, to je určitě jedna z nejsmutnějších zpráv z posledních let, pokud jde o kulturní dědictví Moravskoslezského kraje.

Zvětšit obrázek

Interiér kostela v Gutech, který pohltily plameny.
Foto: Národní památkový ústav v Ostravě

Nebe prý zrudlo a vzduchem létalo hořící dřevo! Tragicky zesnulý gutský kostel Božího Těla (1563-2017) shořel jako fakule, po ranním rozbřesku na jeho místě zůstala jen hromada silně ohořelých trámů. Ač to byl čtyřmi a půl stoletími promodlený kostel, pořád neměl sílu starozákonního Azarjáše, který se dokázal bez újmy procházet plameny vysokými čtyřicet devět loktů. Patnáctimetrová věž gutského chrámu prostě shořela jako otep slámy.

Trámoví pohlcené plameny přitom nebylo jen tak z obyčejného dřeva. Kromě toho, že mělo naposloucháno tisíce mší svatých, možná pamatovalo i svatého Vojtěcha (956-997). Není to totiž tak dávno, co kunsthistorička Památkového ústavu v Ostravě Romana Rossová vydala knihu o unikátních roubených chrámech v kraji, no a při té příležitosti si s ní autor tohoto textu dlouze vyprávěl. A možná i kapku fantazíroval.

Kostel v Gutech, který v noci na středu shořel. (Foto: NPÚ Ostrava)

Dendrochronologický průzkum mohutných jedlových trámů totiž prokázal, že stromy pro stavbu kostela Božího Těla v Gutech byly skáceny v letech 1562 až 1564. Jak ale dokazují průzkumy z rezervace Salajka v Beskydech, mohutné karpatské jedle se běžně dožívají věku 500 až 600 let, z čehož by se dalo odvodit, že stromy, z nichž je srouben gutský kostel, začaly růst někdy kolem roku 1000. Tedy zhruba v době mučednické smrti svatého Vojtěcha.

Rossová se téhle gutsko-vojtěšské legendě napřed zasmála, ale pak neméně zajímavě dodala: „Vojtěch? To nevím, tyhle jedle ale určitě pamatují vpád Mongolů do Slezska v polovině 13. století.“ Kunsthistorička měla kostel v Gutech nejraději ze všech roubených chrámů, o nichž psala ve své knize. „Má zvláštní atmosféru. Nejen pro své stáří, ale i pro polohu, leží stranou od vsi, potkala jsem u něho srnky, skoro na dotek. A prožila jsem v něm i velkou bouřku,“ vyprávěla. Teď se jedle proměnily v popel a s nimi i výjimečné vybavení sakrální stavby.

Snímek z požáru kostela v Třinci-Gutech. (Foto: HZS MSK)

Po dřevěných chrámech se toulám od svých patnácti let, kdy mě uhranula dosud nepřekonaná monografie Lidová architektura v Československu z pera Václava Mencla. „Středověký zápas s přírodou, podnikaný prostředky třináctého století, trval tu do našeho věku,“ ctil Mencl dřevěnou krásu podkarpatských a karpatských chrámů včetně kostela v Gutech. Čas v Gutech skutečně plynul v nesouladu s tím reálným, stačilo vstoupit do chrámu a člověk dostal pocit, že sahá až k úsvitu domácích dějin.

Z popela už ale nikdo nemůže kostel zvednout. A stavba repliky jako v Ostravě-Hrabové nemá valný smysl, to už je lepší navrhnout nový originální roubený chrám, který by zesnulého bratra nenapodoboval, nicméně uctil ho použitým stavebním materiálem. V roce 1965 shořel po zásahu blesku dřevěný kostel svatého Mikuláše z 16. století v Tiché u Frenštátu pod Radhoštěm. V roce 2002 kostel sv. Kateřiny v Hrabové a teď usnul v Pánu i ten v Gutech. Jakoby si Pánbůh vybíral podle věku, protože všechny tři vyhořelé kostely byly těmi nejstaršími v celém souboru.

Z kostela zbyly jen ohořelé trámy. (Foto: HZS MSK)

Ojedinělá sestava třinácti dřevěných kostelů v Moravskoslezském kraji (Albrechtice u Českého Těšína, Bílá, Bystřice nad Olší, Dolní Marklovice, Grúň, Hněvošice, Hodslavice, Hrčava, Kunčice pod Ondřejníkem, Nýdek, Prašivá, Řepiště a Sedliště) teď přišla o svého čtrnáctého bratra. Ve zbytku republiky se přitom dochované dřevěné kostely dají spočítat na prstech jedné ruky. Vyšetřování asi prokáže, zda gutský kostel shořel pro vadnou elektroinstalaci, od svíce nebo rukou žháře, jenže ve světle nedozírné kulturní škody půjde jen o nicotnou informaci.

Usnul kostel v Pánu.

Ivan Mottýl | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Atd.", nebo přejděte na úvodní stranu.