Stalin a Bulgakov na jevišti Divadla Jiřího Myrona varují před zrůdným zneužitím moci

Hodge (mimo jiné autor scénáře k filmům Transpotting a Pláž) se v této hře dotýká existence Bulgakovovy hry Batumi o mladém Stalinovi. Vytváří fiktivní situaci, ve které se Stalin stává autorem hry o sobě samotném a dramatika Bulgakova, kterému se práce na hře objednané sovětskou tajnou službou NKVD nedaří, pověřuje vedením sovětského státu. Hra Rádce není jen o struktuře osobnosti diktátorů jako takových a jejich snaze ovládnout i svět umělecké tvorby. Je také o svobodě umělce jako jedné z podstat demokracie.

Scénograf David Bazika využil celé rozměrné jeviště Divadla Jiřího Myrona.  Na točnu postavil interiér bytu Michaila a Jeleny Bulgakovových, vyšetřovnu a mučírnu NKVD, pomyslné divadelní jeviště, na kterém se zkouší hra o Stalinovi v režii vyšetřovatele NKVD, i Stalinovu pracovnu, ve které se rodí hra psaná rukou diktátora.

Hudba Nikose Engonidise je působivým podkresem dramatických situací a režisér Janusz Klimsza s hudební složkou pracuje i včetně jejího ztišení jako akcentem nadcházejících situací.

Marcela Lysáčková navrhla kostýmy v duchu reálného oblečení civilistů i uniformovaných pracovníků policie a sovětských tajných služeb z dvacátých let minulého století. Postavu Stalina opatřila i parukou věrně napodobující diktátorův pověstný účes.

Renáta Klemensová a František Strnad. (Foto: Radovan Šťastný)

Janusz Klimsza ve své režii vede dění na jevišti v žánru klasického realisticko-psychologického dramatu. Tomu odpovídá i způsob hereckého uchopení jednotlivých postav.

Spisovatele Michaila Bulgakova hraje František Strnad. Daří se mu vykreslit trýzeň umělce bolestně prožívajícího atmosféru doby, ve které žije a tvoří, i náznak nebezpečí podlehnutí moci svěřené Bulgakovovi do rukou ve druhé části po přestávce. Strnadův Bulgakov je nervní a vášnivý muž, obdařený jak silou charakteru, tak tendencí k osobnímu selhání a jeho následnému uvědomění.

Josefa Stalina ztělesnil Vladimír Čapka. Jeho Stalin je chvílemi téměř obyčejným a přívětivě se chovajícím člověkem, který se však rázem promění v mocenskou zrůdu posedlou podezřívavostí a vražednými choutkami.

Z inscenace Rádce. (Foto: Radovan Šťastný)

Bulgakovovu ženu Jelenu hraje Renáta Klemensová jako milující manželku pečující o manželovo zdraví i jako ženu zklamanou proměnou manžela v člověka podléhajícího iluzi možné spolupráce s diktátorem. Čtveřici nejvýraznějších postav doplňuje Petr Houska coby vyšetřovatel NKVD Vladimir a režisér hry o Stalinovi.

Pozornost si zasluhuje i herecká kreace Kateřiny Vainarové v roli učitelky Praskovji, Petr Panzerberger jako vyšetřovatel NKVD Stěpan, Vít Roleček hrající mladého spisovatele Grigorije a Jiří Sedláček coby doktor. Výrazní jsou i Roman Harok a Josef Novák-Vajda, oba ztělesňující herce ve Stalinově hře, a jejich partnerka Aneta Klimešová. Ansámbl doplňují v epizodních rolích Tomáš Jirman jako řidč, číšník a vyšetřovatel a Martina Šnytová představující herečku a partnerku Grigorije.

Z inscenace Rádce. (Foto: Radovan Šťastný)

Inscenace hry Rádce je velmi aktuálním výrazným příspěvkem do celku reflexí umělecké tvorby reagujících na volání po silné ruce ve vedení států. Je silným varováním před diktátory všeho druhu, kteří se začínají rýsovat v osobách některých vrcholných představitelů nejrůznějších státních celků v Evropě i v ostatních světadílech. Její představení je z divadelního hlediska velmi poutavé. Všichni účinkující a všechny inscenační složky zároveň ve svém souhrnu vytvářejí působivou podívanou každým okamžikem silně vtahující diváka do děje.

Rádce je příkladem divadla reagujícího na aktuální problémy doby a zcela jistě patří k tomu nejlepšímu, co činohra NDM v Ostravě v aktuální sezoně nabídla.