Kulturní deník pro Ostravu a Moravskoslezský kraj

Úvod Hudba Colours of Ostrava počtvrté: Trans, rocková jízda i superpop

Colours of Ostrava počtvrté: Trans, rocková jízda i superpop

21.7.2014 05:47 Hudba

Žhnoucí slunce v neděli v podvečer vybudilo kapely hrající na obou hlavních scénách Colours of Ostrava do maxima. Odezva z publika byla více než příznivá a podněcovala muzikanty ke špičkovým výkonům. Výsledkem byla oslava jeho veličenstva hudby, mládí a léta. Závěr pestrobarevného festivalu namíchala jeho vynálezkyně Zlata Holušová opravdu profesionálně a výsledkem byla lehkost, tanečnost a jasná pobídka: užívejte si.

Zvětšit obrázek

Festival vyvrcholil koncertem Johna Newmana. (Foto: Aleš Honus)
Foto: Aleš Honus

Hlavní dění začalo na druhé největší scéně festivalu vystoupením suveréna současné world music, excentrického frontmana – kazatele radosti z žití a  neúnavného bubeníka Jupitera z Demokratické republiky Kongo. Výbušný afro funk má Jeana-Pierre Bokondi – tak zní jeho pravé jméno – v malíčku, jeho kapela Okwess International mu dokonale rozumí. „Jsem poprvé na Colours of Ostrava a musím říct, že mě Jupiter &  Okwess International dostali, stejně jako publikum. Rozhodně to pro mě bylo velice příjemné překvapení,“ řekl Ostravanu známý hudební a filmový publicista Jan Rejžek. Není divu, že právě tito Afričané jsou v centru pozornosti i všude jinde ve světě. Fotka kapely se skví na obálce jednoho z posledních vydání prestižního britského časopisu Songlines, specializovaného na world music.

Jupiter

Festival v neděli přivítal Jupitera z Demokratické republiky Kongo. (Foto: Zdeněk Figura)

Rejžkovi spolu s asi 15 tisíci návštěvníky koncertu učarovala až neskutečná rocková jízda australského John Butler Tria. Na hlavní stage předvedli kolekci k tanci lákajících písní, které kytarista a zpěvák John Butler prodlužoval velice ústrojně, účelně a volně svými dlouhými sóly. Nejvíce to připomínalo hippie improvizace americké legendy Grateful Dead a jeho frontmana Jerry Garciu. Jenomže tam, kde Grateful Dead vrcholili, John Butler Trio začínali. Kdo ten koncert minul, přišel o jeden z velkých objevů festivalu i vrcholů zároveň.

butler

Nedělní program nabídl vystoupení seskupení John Butler Trio. (Foto: Aleš Honus)

Hned poté na druhé největší scéně začal koncert Michal Malátný s pop-rockovým torpédem Chinaski. Tuto kapelu nijak nevyhledávám, její sety na jiných festivalech míjím anebo pobudu na tři – čtyři písně. Herec a hitmaker Malátný byl však tak opravdový, přirozený a uvolněný, že jsem vydržel celý koncert. Sypal z rukávu jeden hit za druhým, hlavně spousty fanynek zpívaly s ním, všichni tančili a mejdan si užili. První signální zazněla jako poslední…

Američtí The National – druzí headlineři festivalu po Robertu Plantovi & Sensational Space Shifters předvedli, proč jsou nejoblíbenější kapelou amerického prezidenta Barracka Obamy, na jeho přání hrající i na jeho inauguraci. Vůbec ani trochu unylý rock pálili do lidí jako z těžkého kulometu. A opět, publikum jim rozumělo a vracelo na pódium vlny pozitivní energie, pročež výsledkem byl až dokonale vystupňovaný koncert. Ohlašovaní melancholici se jaksi nekonali. Zpěvák Matt Berninger a spol. vyrůstali v Ohiu, státu odkud pocházejí takové veličiny jako například věrozvěstové americké nové vlny Devo nebo fenomenální R.E.M.

national

Na Colours zahrála americká kapela The National. (Foto: Aleš Honus)

Tajemná švédská psychedelická voodoo kapela Goat vystupující na „béčku“ byla příjemným překvapením pro všechny přítomné. Nápaditě zamaskované frontmanky i muzikanti se nemuseli šklebit na pódiu, o to soustředěnější výkon podali. Nakažlivému, vypjatému trance, hranému s minimem elektroniky nešlo nepodlehnout.

Po kratičkém slavnostním ukončení festivalu se rozjela pop soulová mašina největšího objevu loňské sezony ve Velké Británii, mladého zpěváka Johna Newmana. I on podal excelentní výkon, kapela hrála jako dobře namazaný stroj, lidé s ním zpívali hity, které mají na Youtube třicetimilionovou návštěvnost. A jako obvykle, poslední koncert byl příslibem příštího ročníku Colours of Ostrava.

Pak zavládlo ticho, mnozí si povzdechli, že jsou zas o barevný rok starší a začali se těšit na ročník čtrnáctý.

Zdeněk Figura | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Hudba", nebo přejděte na úvodní stranu.