Kulturní deník pro Ostravu a Moravskoslezský kraj

Úvod Hudba Jak to slyší Vladivojna: Od Radiohead přes Uriah Heep po Björk a Ewu Farnou

Jak to slyší Vladivojna: Od Radiohead přes Uriah Heep po Björk a Ewu Farnou

18.8.2014 00:00 Hudba

Všestranná umělkyně pocházející z Ostravy Vladivojna La Chia je dalším hostem pravidelné pondělní rubriky Jak to slyší. K poslechu jsme jí naservírovali například kapely Radiohead, Uriah Heep, The National i Vítkovo kvarteto nebo třeba zpěvačky Björk a Ewu Farnou.

Zvětšit obrázek

Zpěvačka, skladatelka a výtvarnice Vladivojna La Chia
Foto: Archiv umělkyně

Radiohead – Just (2009): Musím říct, že skladba i klip se mi moc líbí. K Radiohead mám zvláštní vztah. Nemám ráda, když zpěváci při zpěvu kňourají jako právě v případě Radiohead nebo Coldplay, ale tady v téhle skladbě se mi jeho projev líbil, tady nebrečí. U Radiohead cítím na rozdíl od Coldplay nějaký vyšší duchovní rozměr, který nedokážu vysvětlit, ale cítím ho tam. Bohužel jejich tvorbu moc neznám, nedokázala jsem se nikdy přenést přes Yorkův zpěv, ale tahle skladba byla skvělá od prvním tónů.

 

Uriah Heep – Easy Living (1972): Tohle by se líbilo spíše mému tátovi než mně. Je to ale strašně roztomilé, fakt. Ten zpěvák má krásné gatě a knírek a ta paní na konci má pěkné prso.

 

Peter Murphy: Strange Kind Of Love (2006): V prvé řadě oceňuji ten hasicí přístroj v tom jejich studiu. Kdyby tam hořelo, to by byl průser. O to víc je potěšující, že ho kvůli klipu nedali pryč. To by měl zas taťka radost. Písnička mne ale nějak nechytla, i když jiné věci od Murphyho se mi třebas líbí.

Rollins Band – Low Self Opinion (2007): Tuhle kapelu vůbec neznám, ale tahle skladba je fakt dobrá. Mám takovou hudbu ráda, obzvlášť když si ji můžu vytunit v autě na dobré repráky. Líbí se mi i to, jak je ten zpěvák nasraný a přitom vypadá, jako kdyby se právě vrátil z natáčení Pobřežní hlídky. To mohlo být tak v té samé době, ne?

 

Ewa Farna – Leporelo (2014): Ha ha, Evička. Mně se líbí, jak vypadá, je taková šťavnatá. Po reklamě na Aquilu a Story jsem to, ale vypnula. Snad to neva. Určitě to skončí dobře a oni spolu zůstanou, teda jestli to bylo o tom.

https://www.youtube.com/watch?v=wGv9s1TWrYg¨
 

The National – Fake Empire (2014): Jéžiš, to byla teda pěkně nudná popina, ale ten kytarista měl krásnou kytaru a taky se mi líbilo, že má ten klávesák tolik trsátek. Taky bych takového chtěla, už kvůli tomu, že ta svá pořád ztrácím. Ale nemusím to poslouchat celé, že ne? To nedám.

 

Vítkovo kvarteto – Pražskej démon: Jééé, Vítkovo kvarteto, to jsou šílení blázni. Jirku Růžka a celou tu partu mám hrozně moc ráda. Jsou autentičtí. Pamatuju si na jeden mejdan. Začalo to společným obědem v jedné luxusní španělské restauraci v Ostravě. Tenkrát jsem tam přišla ještě s Alešem a Amitem Chatterjeem, se kterým jsme zrovna pracovali na nějakých společných věcech. No, zkusím to zkrátit. Pili jsme jejich drink, portské s vodkou. Po asi pěti vypitých láhvích vodky bubeník usnul poblitý na záchodě, basák tam omylem rozbil tři stoly a přijeli tam i hasiči… A neznám nikoho, kdo by tak sexy ráčkoval jako Jirka.

 

Björk – Mutual Core (2012): Björk mám ráda už od puberty, teď se mi ale na několik let ztratila z dohledu. Začaly se mi totiž ty její věci nějak slévat. Nicméně je to famózní umělkyně. Tahle skladba má moc pěknou a překvapivou formu. Je to dobrá pecka i klip.

Aleš Honus | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Hudba", nebo přejděte na úvodní stranu.