Česko-korejské dny ukázaly, že v Jižní Koreji se dělá skvělá hudba

Velký sál Domu kultury byl zaplněn z dobré poloviny korejskými občany. O koncert byl velký zájem, protože druhou polovinu sálu obsadilo ostravské publikum. Po sáhodlouhých proslovech konečně došlo také na hudbu. Ta byla totiž skutečně zajímavá. Kolikrát má člověk možnost slyšet skladby současných autorů z Jižní Koreje? Kolikrát je může vidět osobně i jejich autory?

První skladbou byla Existentia jejímž autorem je Jeong Hyun-Soo. Existentia je inspirována ontologickou filozofií Martina Heideggera a snaží se sugestivním způsobem ztvárnit vnímání času v bytí člověka. Formálně byla skladba tomuto záměru do značné míry podřízena – byla založena na střídání kontrastních hudebních ploch bez zřetelnější motivické a tematické práce. Vše bylo podřízeno zvukovosti a problému vnímání času, který se skladateli podařilo minimálně zajímavým způsobem podat.

Druhou kompozicí byla Kachisory skladatele Hyukjin Shina. Kachisory znamená křik straky, která v korejských pověstech zvěstuje štěstí (pokud zpívá ráno) i smrt (zaslechnete-li ji křičet v noci). Symfonická báseň je volně inspirována knihou korejského spisovatele s tématem straky.

Křik straky v mnohém připomíná japonského skladatele Toru Takemitsu. Skladateli Shinovi se podařilo vytvořit sugestivní atmosféru – symfonická báseň měla zcela konkrétní formu (ABAB), v jejíž druhém dílu zaznívají také korejské lidové intonace. Podíl obou prvků byl v této skladbě zastoupen vyváženým poměrem.

Houslistka Yoon-Hee Kim hrála Chačaturjana. (Foto: Pavel Motan)

Ústřední kompozicí večera byl Houslový koncert Arama Chačaturjana, který s Janáčkovou filharmonií zazněl v interpretaci mladé korejské houslistky Yoon-Hee Kim. Sympatická sólistka zahrála nádhernou Chačaturjanovu kompozici s velkou emocionalitou. Intonačně byla Kim v několika místech méně přesná, vyvážila však provedení precizní technikou. Celkové nastudování bylo svědomitě připraveno šéfdirigentem Försterem, který si dal také práci s oběma korejskými skladbami.