Víkendová chvilka poezie: Petr Hruška exkluzivně poskytl nepublikované básně 

Popravdě řečeno, když jsme ostravského básnického barda Petra Hrušku poprosili o nové či dosud nikde nepublikované básně, počítali jsme spíše s odmítnutím. Básník tohoto kalibru totiž nové texty vypouští mezi čtenáře jen minimálně, většinou si je nutno počkat až na knižní vydání nové sbírky či na knižní výbor z tvorby. Když už přece výjimku udělá, tiskne pak ukázky z nové tvorby jen v zavedených literárních časopisech, Petr Hruška tak činí především v brněnském periodiku Host.

Za výjimku jsme rádi. A Petr Hruška k zásilce připojil i vzkaz, z něhož si dovolíme citovat: „Přikládám dvě dosud nikde nepublikované básně. Jeden obraz-výjev ženy a jeden obraz-výjev muže, tak, jak bych je asi namaloval v oleji, kdybych to uměl jako Šíma nebo Munch. Báseň začínající slovy Otoč se… také nevyšla v žádné knize.“

PETR HRUŠKA: Z RUKOPISŮ

* * *

Žena s náručí mokrého dříví.
Přechází hrozné prázdné místo
a pomalu
se blíží,
míří přímo sem,
kde všechno už bylo.
Nese mokré dříví
a překáží
ve výhledu na pustý
aluminiově chladný obzor.

* * *

Muž s gladiolou a dcerou.
Nikdy nedržel tak vysoký stvol.
Nemůžou se nikam
pořádně vejít.
Bistro, autobus.
Jednoduchost ubytovny
dotčeně couvá.
Neublížit teď navečer
je tak těžké.
Jdou bez řečí, stroze,
veškerou soustředěnost potřebuje
muž s gladiolou a dcerou.

* * *

Otoč se
kde jsi včera spal
a uvidíš naprostou dočasnost
tenkou mršinu deky
zmačkané působiště
vodu v hrnku zlověstně starou
uvidíš jak jsi se snažil
být
a přečkat
jak s tebou v jednu chvíli
hodil sen
jak se do všech stran
od tvého ležení
celou dobu rozbíhala pustina
jak jsi se vyhrabal
a znovu stanul
proti strašlivé rychlosti světla