Prosím, zabij moje ego. Opavská kapela Dobrý pokus se hlásí s novým singlem

Dobrý pokus, opavská čtveřice mladých hudebníků, přináší novou písničku Prosím, zabij moje ego. 2. listopadu to bude jejich první vydání od roku 2024, kdy společně pokřtili své debutové album Až budu velký, chtěl bych být dítě.

Kapela Dobrý pokus.
Foto: promo kapely

Po dvouletém období, kdy se kapela soustředila spíše na koncertování, se Dobrý pokus vrací s čerstvou novinkou. Des vypustil do světa píseň Prosím, zabij moje ego, ke které pak 30. listopadu přidá i svůj historicky první videoklip, o který se postaral bubeník kapely David Strožík a jeho kamarád Ondřej Křefký. Opavská kapela čtyř mladíků působí na scéně už šest let a mimo řady koncertů v klubech jako Barrák, Melodka, nebo Klubovna má na svém kontě už jedno album. Věnuje se směsici punku a grunge a zahrála si i na studentských majálesech a větších festivalech jako Slunovrat.

Píseň tentokrát nevznikala v dětském pokoji, jak to bylo u debutové desky, ale v pražském studiu Golden Hive s Amákem Goldenem. Produkce se ujal kytarista Pohřební kapely Jan Sládek, který vlastní i Létající studio. Nástrojů se chopilo klasické uskupení: David Strožík se se svými paličkami posadil za bicí, Martin Vícha ho rytmicky doplnil svou baskytarou, Šimon Bala popadl svou kytaru a Matěj Šembera si vedle druhé kytary vzal ke zpěvu i megafon, s kterým si pohrál s doprovodnými vokály. Nahrávání trvalo celý víkend, už po prvním dni byla ale nahrávka kvalitní a dohrávaly se jen kytary a zpěv. Posun v technické kvalitě je jasný, kluci z pokojíčku si konečně zkusili i velké studio, důležitější je ale vyzrání v celé kompoziční stránce. Skladba působí mnohem uceleněji a zapůsobí svou celistvostí, než aby se předvedla v určitých částech.

Samotná píseň Prosím, zabij moje ego je také posunem od kapelního debutu. Částečná improvizace stále zůstává, zejména v domýšlení doprovodných vokálů až na místě nebo přepsání části textu na popud Martina Marcyna Hampela z Moře dní a Buty. V písni, která otevírá další kapitolu, jde však slyšet větší osobní otevření, upřímnost a intimita textu. Skladba spojuje hudbu s textem, které navzájem posilují vztek na svět, ale hlavně sebe samého a bezmoc nás všech s tím cokoliv udělat. Pocity Matěj stupňuje takovým způsobem, že na jeho emocionální výbuch ve studiu v posledním refrénu nebyl připraven ani zbytek kapely. Novou vložkou je i bridge s breakdownem nebo výrazná přítomnost všech čtyř hlasů na pozadí refrénu.


Podobné články