Foto: Ivan Mottýl
Grafik Zbyněk Janáček se aktuální výstavou na Sokolské 26 sice vědomě nehlásí k inspiraci televizní technikou, podvědomí diváků střední a starší generace však reaguje samo. A návštěvníci naočkovaní nočními monoskopy na obrazovce vděčně kvitují, že dávná televizní geometrická abstrakce znova ožívá.
Definice monoskopu z análů Národní technické knihovny říká toto: „Monoskop je televizní kontrolní obrazec sloužící k nastavení jakosti obrazu přijímače před začátkem vysílání programu. Jedná se o rozlišovací schopnost, jas, kontrast, gradaci, geometrické zkreslení, linearitu vychylování či přesnost synchronizace.“
Televizní studio Janáček vysílající z Výstavní síně Sokolská 26 přichází s podobným vzkazem: „Tahle výstava je kontrolní obrazec sloužící k divácké reakci na vystavené experimentální grafiky a rozlišovací schopnosti návštěvníků galerie při vnímání neokonstruktivistických tendencí, prvků op-artu či minimalismu nebo optických iluzí.“
Z výstavy Zbyňka Janáčka. (Foto: Ivan Mottýl)
Janáčkovy grafické monoskopy dokonce s pomocí zrcadel vtahují do abstraktního televizního studia i samotné návštěvníky galerie. Divák dostává možnost vlézt nejen do obrazu, ale jako Alenka nakouknout až někam za zrcadlo. Kam přesně, to Janáček neřeší. Miluje nedořečené experimenty a této lásce odpovídá i tajemný název výstavy: MOHU V ROHU ! DÍKY ROHU.
Expozice je doplněna i novými parafrázemi performance Huga Demartiniho z roku 1968, které prosluly jako takzvané Demonstrace v prostoru. Demartiniho Demonstrace totiž v reálném čase existovaly pouhých pár vteřin, umělec bral do rukou špejle, tyčky, konfety, kusy kartonu či trubky, vyhazoval je do vzduchu a sledoval, jak se mění kompozice geometrických tvarů za letu do výšky. Janáček pak tyto performance zhmotňuje do trvalejších svébytných grafik (jednu už v Ostravě předvedl v roce 2013 v MA’MA Gallery) a dále je rozvíjí.
Janáček loni získal Cenu Vladimíra Boudníka, která je udělovaná tuzemským grafikům za nejvýraznější přínos v oboru. Při této příležitosti poskytl umělec kulturnímu deníku Ostravan.cz obsáhlý rozhovor o své umělecké cestě, která má kořeny na jihomoravských vinicích, táhne se přes Vidnavsko v Sudetech a Olomouc a zatím končí v Ostravě. To jsou totiž hodně rozdílné kontrasty na monoskopu života a hlavně na Ostravu si přitom Janáček zatím ne úplně navykl.
Vysílá studio Janáček. Jas, kontrast, gradace, geometrické zkreslení, linearita i přesnost synchronizace, to vše se vychyluje v celé škále, kterou technika umělci nabízí. Každá Janáčkova výstava tak znova a znova posunuje i samotný výraz grafika, a byť to není „explosionalistický“ výbuch, s jakým kdysi přišel Boudník, i bouchací kuličky házené Janáčkem jsou pro současné české grafické umění podstatným impulsem.
*
Zbyněk Janáček: Mohu v rohu ! Díky rohu. Výstavní síň Sokolská 22, Moravská Ostrava. Od 5. března do 17. dubna 2015.