Jak to slyší Robert Šimek z ostravské kapely Malignant Tumour

Sepultura – Roots Bloody Roots (live 2014): Husina. Fajný zvuk. Sepultura patří ke kapelám, na kterých jsem vyrostl. Jen mě mrzí, že jsem tam nestál v první řadě, abych si mohl pořádně zatřepat hlavou.

Citron – Už coufám (1982): Klasika osmdesátek. Jsem moc rád, že jsme si klukama mohli zahrát, a to ještě včetně Standy. Byl to fajný synek. At je mu zem lehká!

Katalepsy: Evidence Of Near Death (2013): Tož dobré, ale tenhle typ death metalu mě nechával, nechává a asi bude i nadále nechávat naprosto chladným.

Vladivojna La Chia a Matěj Ruppert – Až po uši (2014): Příjemný song. K oběma těmto umělcům chovám velký respekt.

Pearl Jam – Even Flow (1991): Tohle se přece musí líbit každému. K tomu není co dodat.

Machine Head – Now We Die (2004): Tenhle song miluju. Jejich nová deska patří do mých nejoblíbenějších za rok 2014. Poslouchám minimálně jednou týdně… Fakt povedená práce.

Uriah Heep – Sunrise (1973): Image kapely je stoprocentní. Jsem moc rád, že se tyhle roky zase vrací. Heehehe.

Silent Stream of Godless Elegy – Mokoš (2013): Od té doby, co od Sajlentů odešel Staněk, tak mě to přestalo bavit. Ale mám je všechny moc rád a respektuji je.

Olympic – Když ti svítí zelená (2011): Co mám k Olympiku napsat? Tož ČSSR klasika.

Trivium – Down From The Sky (2008): Shogun patří mezi mé nejoblíbenější desky vůbec. Tohle je přesně můj šálek čaje. Jsem rád, že jsme si s nimi mohli zahrát a já si mohl tuhle dělovku poslechnout na živo!