Foto: turistika.cz
Šokující zprávu o krádeži bronzové sochy lišky Bystroušky v hukvaldské oboře jsem se dozvěděl až ve večerních hodinách po tomto vandalském činu. Zprvu mi tato událost připadala neuvěřitelná. Nám, kteří jsme na to místo chodili často i se skupinami zájemců z celého světa, připadalo, že tento symbol obce Hukvaldy, moravské přírody a Janáčkova díla zde bude navěky.
Jiného názoru asi byli příslušníci spodiny společnosti, pro které těchto několik kilogramů bronzu už možná bylo dávno na seznamu příštích zisků z krádeží. Podobně bolestné byly v minulosti otřesné krádeže bronzových desek na hřbitově obětí II. světové války nebo zhanobení tisíců hrobů stržením bronzových doplňků váhy třeba jen několik dekagramů kovu, které zažily snad všechny rodiny na pohřebištích svých předků.
Toto je jeden z možných motivů pachatelů. Mohlo jít také o úplně něco jiného. Vždyť jsou známy případy, kdy se zloději vyřádí na pomnících, na kterých žádný kov není. Takové příklady „ukazování svalů“ i v méně významných činech – jako je odtažení popelnice kilometr od domu, zničení nové fasády sprejem nebo obyčejné řádění na fotbale – přece přinášejí také určité uspokojení, že?
Jisté je, že bludné balvany v hukvaldské oboře, které Bystrouška nechtěně opustila, nesmějí zůstat v tomto stavu. Menší naděje zůstává v případě, že by se autoři tohoto „výkonu“ nabažili tím, jakou reakci se jim podařilo vyvolat, a sochu by někde odložili.
V každém případě jsem přesvědčen, že pomník, který lesníci v polovině minulého století věnovali Janáčkovi u příležitosti premiéry jeho opery Příhody lišky Bystroušky, bude obnoven v původním provedení, jenom rozpočet této obnovy bude muset být navýšen o náklady na účinné zabezpečovací zařízení – musíme si uvědomit, v jak složité společnosti žijeme.
(Autor je ředitelem Mezinárodního hudebního festivalu Janáčkovy Hukvaldy)