Kulturní deník pro Ostravu a Moravskoslezský kraj

Úvod Atd. Ostravská muzejní noc přilákala 27,5 tisíc lidí a zrodila se během ní výtvarná skupina 9,99%

Ostravská muzejní noc přilákala 27,5 tisíc lidí a zrodila se během ní výtvarná skupina 9,99%

12.6.2016 Atd.

Nová výtvarná umělecká skupina se v Ostravě rodí jednou za uherský rok, během Ostravské muzejní noci 2016 však v Domě umění vznikla Skupina 9,99%. Z návštěvníků muzejní noci sice tuhle „marginálii“ zaznamenal málokdo, organizátoři akce si ale mohou zatleskat, Ostravská muzejní noc přilákala odhadem 27,5 tisíc návštěvníků, tedy bezmála desetinu obyvatel Ostravy.

Zvětšit obrázek

Herci Sylvie Krupanská a Jan Vlas (pod kyblíky) během prohlídky v PLATO.
Foto: Martin Popelář

Ostravská muzejní noc je prazvláštním slepencem. Na rozdíl od té vídeňské, které se účastní výhradně muzea, v Ostravě se za muzeum považuje třeba i Střední umělecká škola v Poděbradově ulici, která nabídla divoký divácký workshop, na kterém si kdokoliv z návštěvníků mohl zkusit vyrobit grafický list či placku na sáčko. „Můžete si zkusit pracovat se spreji a šablonami, nebo si vyfotit selfíčko s fotoaparátem nevyšší třídy,“ lákal návštěvníky u brány školy pedagog a malíř Aleš Hudeček.

Noční workshop na zahradě Střední umělecké školy v Poděbradově ulici

Noční workshop na zahradě SUŠ v Poděbradově ulici. (Foto: Ivan Mottýl)

V Ostravě je muzejní noc trochu anachronismem. Ostravské muzeum na Masarykově náměstí má podobu špatného okresního muzejního stánku, přitom radní už od počátku devadesátých let slibovali občanům i muzejníkům novou instituci, která by skutečně reprezentovala třetí největší město v republice. Nestalo se tak dodnes, takže mnohem reprezentativnější muzeum než Ostrava má třeba i okresní Frýdek-Místek nebo Nový Jičín. Auto tohoto textu si nemůže pomoci, ale při muzejní noci se za Ostravské muzeum a přístup mocných k místnímu muzejnictví pokaždé strašně zastydí. I za alibismus ředitelky muzea, která léta tvrdí, že Ostravě tahle „muzejní kůlnička“ bohatě stačí.

No nic. Když už Ostrava nemá pořádná muzea, musely se muzejní noci chopit i školy, galerie nebo nadšenci z jiných soukromých iniciativ. Davy návštěvníků tak třeba v noci ze soboty na neděli obdivovaly parní lokomotivu na ostravském nádraží Ostrava-střed, kde si prostory pronajímá také instituce, o které do víkendu neměli mnozí Ostravané ani páru. Na nádraží totiž sídlí Železniční muzeum moravskoslezské.

zeleznijcn

Z návštěvy Železničního muzea moravskoslezského. (Foto: Ivan Mottýl)

Dům umění v centru Ostravy také není typickou muzejní organizací, neboť téměř nevystavuje svoje bohaté sbírky a věnuje se spíše aktuální výstavní činnosti, příští týden třeba galerii zaplní dílo malíře Daniela Balabána. Ředitele galerie Jiřího Jůzu je ovšem nutno ocenit za víkendovou odvahu, když horní patro Domu umění zapůjčil členům právě vzniklé výtvarné Skupiny 9,99%.

V Ostravě za posledních třicet let mnoho uměleckých skupin nevzniklo. Ještě na sklonku komunismu to bylo třeba undergroundové seskupení Přirození (bří Balabánové, Surůvka, Krupa) a po revoluci vznikla třeba tradicionalistická skupina In Signum (Gavlas), estetizující VY3 (Szányiová, Hudeček) nebo provokující Record (Pavlán). Nově vzniklá ostravská Skupina 9,99% se ale kupodivu k jmenovaným ostravským předchůdcům vůbec nehlásí.

9

Ze sobotní expozice Skupiny 9,99% v Domě umění. (Foto: Ivan Mottýl)

„Uměleckohistorickým východiskem je pro nás spíše hnutí Fluxus a jeho multižánrovost či myšlenka pojetí života jako uměleckého díla. Nebo pražská Křížovnická škola čistého humoru bez vtipu, na které se nám líbí blízké přátelské vazby, humor, absurdnost a sebeironie,“ vysvětluje zakladatel skupiny a malíř Václav Buchtelík, jenž svými obrazy zaplnil čelní stěnu v horním sále Domu umění. Skupinu tvoří především absolventi a někteří studenty Fakulty umění Ostravské univerzity. Ustrnulé akademické prostředí ale překročili už jen tím, jak sympaticky drze vnikli na půdu nejprestižnější galerie ve městě.

IMG_0037

Taneční vystoupení v Galerii výtvarného umění. (Foto: Aleš Honus)

Galerie města Ostravy PLATO také není žádným muzeem, protože nemá depozitář, tudíž nevlastní jediné umělecké dílo. To se možná změní, až galerie obsadí bývalá jatka ve Stodolní ulici, zatím se ale šéfkurátor Marek Pokorný věnuje jen časovým výstavám. Aktuální soubor obrazů jednoho z nejvýraznějších současných ruských malířů Pavla Pepperštejna pak během muzejní noc netradičně představili herci Sylvie Krupanská a Jan Vlas, což byl vhledem k masám šťastný tah. Lidovou formou vysvětlované základy suprematismu čili ruské avantgardní geometrické abstrakce se setkaly až s překvapivě vstřícným přijetím veřejnosti. Ta při hodinové prohlídce ani nedutala a děti kladly nečekaně poučené dotazy.

_DSC3855

Z komentované prohlídky v Galerii PLATO. (Foto: Martin Popelář)

Muzejní noc navštívilo podle odhadů organizátorů 27,5 tisíce návštěvníků, kteří se pak během nočních hodin ztratili v různých ostravských hostincích. Poprvé se mohli posadit i do zahradní restaurace herce a majitele Absintového klubu Les Přemysla Bureše, která vznikla za blokem domů na křížení ulic Pivovarská a Černá louka. „O muzejní noci máme otevřeno zcela mimořádně. Zatím porážíme úředního šimla, ale až zvítězíme, rozjedeme každodenní provoz,“ sliboval Bureš. Má se tak stát na počátku prázdnin.

Herec Přemysl Bureš ukazuje dendrologické sbírky své nové zahradní pivnice.

Přemysl Bureš a „dendrologická sbírka“ nové zahradní restaurace. (Foto: I. Mottýl)

„Dějepis jsem vždycky miloval, stejně jako návštěvy muzea v České Lípě,“ vyprávěl na zahrádce českolipský rodák Bureš. Zavzpomínal také na svoje sběratelské dětství zaměřené především na geologii a hledání pazourků. Pazourky patří také k oblíbeným sběratelským materiálům mnoha Ostraváků, mohutné vrstvy pazourků či švédských žul totiž do Ostravy přinesl skandinávský ledovec v době ledové. Takzvané bludné balvany z té doby jsou třeba podnes hlavní geologickou atrakcí Černé louky, u které vzniká i pivní zahrádka Přemysla Bureše.

Ivan Mottýl | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Atd.", nebo přejděte na úvodní stranu.