Ostravu zasáhla jedinečná a pestrá „hudba pravdy“ v podání legendárních primášů

Jedinečné však nebylo pouze hudební spojení předních muzikantů ostravské folklorní scény v podobě výše zmíněného hudebního tělesa, ale zejména setkání legendárních primášů – Martina Hrbáče, Miroslava Hlosty, Miroslava Dudíka a Jana Karpiela v rámci jednoho koncertu.

Interpretační pestrost, jíž dominovaly hudební vystoupení osobností těchto zvučných jmen, obohacovaly nejen výkony výrazných ostravských primášů Petra Kuřila, Ondřeje Zedníčka a zvláště pak Jiřího a Adama Machačových, ale také pěvecký projev laureátek celostátní soutěže v dětském lidovém zpěvu Zpěváček.

Zajímavým, avšak dramaturgicky ne zcela logickým zpestřením, se ukázalo vystoupení operetního pěvce Jana Drahovzala. Základem pestrosti hudební byl repertoár tvořený výběrem lidových písní z různých regionů Moravy, Slezska, Slovenska a Rumunska. Vzhledem k absenci tištěného programu koncertu však bylo publikum ochuzeno o podrobnější informace týkající se jednotlivých hudebních čísel.

Petr Kuřil na zahajovacím koncertu. (Foto: I. Korč)

Hudební čistotu a pravdivost, která je signifikantním prvkem celého festivalu, zde reprezentoval zejména hudební projev legendárních primášů. Jako první se pomyslného primášského žezla chopil Miroslav Hlosta, který se však představil spíše v roli zpěváka, z jehož hlasu čišela hudební vyzrálost, poctivost hudebního výrazu, ale také radost. Podmanivou a respektu hodnou ukázkou autentického pěveckého i instrumentálního projevu, jemuž na pravdivosti neubíral ani doprovod početného ansámblu, bylo vystoupení ikony horňácké lidové hudby Martina Hrbáče.

Primáš Martin Hrbáč během koncertu. (Foto: Ivan Korč)

Podobně laděnou a neméně oslňující interpretaci lidových písní předvedl také myjavský primáš Miroslav Dudík, který uchvátil nejen výrazným vedením orchestru, ale také naprosto osobitým zpěvem. Jednoznačně nejoriginálnějším momentem koncertu bylo vystoupení goralského multiinstrumentalisty Jana Karpiela. Ten jako jediný přerušil proud orchestru, neboť jej doprovázela jeho vlastní muzika sestávající pouze z houslové kontry a goralské basy. Kontrast s dosavadní hudební produkcí ještě více umocnila naprostá spontánnost hudebního projevu celé kapely, jejíž nekončící muzicírování uťal až nečekaný vstup moderátora.

Tím započal pomyslný souboj, avšak nikoli v lidové hudbě dnes již zavedený souboj primášů, ale souboj primáše a moderátora, z něhož vyšel nakonec vítězně goralský svéráz poté, co jako jediný odměnil bouřlivý potlesk rozvášněného a pobaveného publika přídavkem.

Jan Karpiel na zahajovacím koncertu. (Foto: Ivan Korč)

Posledním hudebním číslem bohužel nebylo očekávané vystoupení Ondreje Moloty, který byl jediným primášem uvedeným v programu, jenž se dosud nepředstavil. O hudební tečku se tak postaraly známé transylvánské melodie, které však nedokázaly vystupňovat předešlé hudební dění. Přesto si účinkující mohli užít zasloužený standing ovation celého publika.

V souvislosti s průvodním slovem je nutné vyzdvihnout výkon Davida Pavlíčka, který se ujal role moderátora s nápaditostí, vtipem a pohotovostí jemu vlastní a jenž tak významným způsobem přispěl k příjemné atmosféře celého koncertu. Přínosné se přitom ukázalo také přesunutí festivalu do Divadelního sálu, který umožňuje lepší kontakt a komunikaci mezi účinkujícími a publikem.

Myjavský primáš Miroslav Dudík. (Foto: Ivan Korč)

Vzhledem k deklarovanému programu letošního ročníku festivalu lze předpokládat, že v duchu jedinečnosti a pestrosti se ponesou i následující tři koncerty. Právě díky nim bude mít ostravské publikum vzácnou příležitost vyslechnout živé vystoupení osobností, jejichž hudbu mnohdy zná pouze z nahrávek, a toho si je zapotřebí velmi vážit.