Kulturní deník pro Ostravu a Moravskoslezský kraj

Úvod Obraz & Slovo V Havířově zakázali výstavu aktů. Ředitelka kulturního domu se bojí, že by je mohly vidět děti

V Havířově zakázali výstavu aktů. Ředitelka kulturního domu se bojí, že by je mohly vidět děti

6.4.2017 Obraz & Slovo

Není to první případ, kdy v tuzemských výstavních síních vadí nahota. Třeba na podzim 2015 byla po čtyřech dnech předčasně ukončena expozice aktů fotografa Karla Richtra v pražské Knihovně Akademie věd. Nyní se k podobnému kroku rozhodla ředitelka Městského kulturního střediska Havířov, která zakázala výstavu aktů fotografky Lucie Anny Přerovské v Kulturním domě Petra Bezruče (KDPB).

Zvětšit obrázek

Z díla Lucie Anny Přerovské.

Ředitelům nejrůznějších kulturních stánků, kteří zakazují výstavy zobrazující nahotu, se už v roce 1986 posmíval film režiséra Karla Kachyni Dobré světlo. Když si filmový fotograf Viktor Průcha (Karel Heřmánek) domluvil v maloměstském divadle výstavu aktů, většina návštěvníků ji odsoudila. Průcha musel snímky předčasně zabalit, no a kvůli výstavě měl následně i velké problémy v zaměstnání.

Jenže roce 1986 vládla v Československu komunistická strana a na Pražském hradě seděl její všemocný generální tajemník a prezident Gustáv Husák. V kriminálech tehdy bručeli političtí vězni a na hranicích stála železná opona, takže cestování na Západ bylo povoleno jen vyvoleným a dobře prověřeným. Tahle doba se teď v jisté podobě vrátila do Havířova, do městského Kulturního domu Petra Bezruče a tamní Galerie Maryčka. Zbývá jen doufat, že to není z piety k faktu, že Havířov je prvním městem, které bylo založeno v době socialismu.

Z díla Lucie Anny Přerovské.

Podle fotografky Lucie Anny Přerovské, která je autorkou aktů, jež měly být vystaveny v havířovském KDPB, je zrušení výstavy zcela nečekané. „Již od února roku 2016 jsem měla v Galerii Maryčka v havířovském KDPB domluvenou výstavu, která se měla konat v květnu. Kurátor Zdeněk Heiser věděl již od počátku, že se bude jednat o akty, vše bylo schváleno, ale 27. března mě pan Heiser telefonicky informoval o tom, že výstava je zakázána,“ vysvětluje Přerovská. Podle ní se ředitelka KDPB Yvona Dlábková rozhodla náhle, když si prohlédla její snímky na nedávném Havířovském salonu, tedy na každoroční hromadné výstavě místních umělců.

Z díla Lucie Anny Přerovské.

Fotografka je přesvědčena, že ředitelce Dlábkové nevadí akty jako takové. Nezkousla prý, že je na snímcích zobrazena nahota obyčejných žen a mužů, nikoliv štíhlé modelky a modely. Snímky Lucie Anny Přerovské zachycují třeba plnoštíhlé ženy v syrové realitě koupelny v panelovém jádru. Nebo muže v rouše Adamově, který stojí u ústředního topení v nepříliš udržovaném bytě s prasklinami v omítce. V těch snímcích je něco saudkovského, jsou ale civilnější a určitě upřímnější.

Z díla Lucie Anny Přerovské.

Galerie Maryčka přitom nahotu občas vystavuje. „Moje snímky vyvolávají i nelibé pocity, střet s pravdou a realitou takový někdy bývá. Nemyslím si však, že by to měl být důvod k takto nespravedlivé, jednostranné cenzuře. To už snad umělci vybojovali před mnoha desítkami let,“ přemítá umělkyně.

Ředitelka Městského kulturního střediska Havířov Yvona Dlábková se ve středu k celé kauze vyjádřila. „Dříve vystavené akty byly trošičku jiné, spíše to byly takové akty neakty. Galerie Maryčka je průchozí, mohou do ní přicházet i děti, snímky toho typu, jaké chce vystavit paní Přerovská, jsou ale vhodné jen pro uzavřenou galerii se vstupným,“ vysvětlila Dlábková. K umělecké kvalitě snímků se nechtěla vyjádřit. „Nehodnotím,“ řekla. Zároveň odmítla, že by důvodem cenzurního zásahu byla skutečnost, že modely nejsou zrovna ideály tělesné krásy.

Z díla Lucie Anny Přerovské.

Paradoxní je, že když byla na podzim 2015 po čtyřech dnech předčasně ukončena expozice aktů fotografa Karla Richtra v pražské Knihovně Akademie věd, mělo to opačný důvod. Protestovaly feministky, kterým vadilo, že fotograf představuje samé štíhlé modelky, nikoliv prosté ženy z lidu.

Proti zásahu vedení havířovského KDPB už se mezi umělci podepisuje prohlášení Podpora zrušené výstavy Lucie Anny Přerovské. „Nesouhlasíme s tím, že umělecká disciplína aktu se má omezit na zobrazení jenom některých typů těl – jako kdyby ta ostatní nebyla pro umění dost dobrá. O ohrožení dětí také nemůže být řeč, když leckterá reklama ve veřejném prostoru, která k propagaci používá zejména ženská těla, má mnohem horší vyznění a dopad na rozvoj mládeže,“ říká se mimo jiné v prohlášení.

Z díla Lucie Anny Přerovské.

Prohlášení podepsal třeba známý opavský básník Ondřej Hložek, ostravská ilustrátorka Markéta Řezáčová, fotografka Libuše Jarcovjáková nebo loutkář, herec a scénograf Jindřich Andrýsek. O tématu se také živě diskutuje na sociálních sítích. „To je opravdu tragédie. Děti uvidí nahotu. Nejpřirozenější věc na lidstvu. Co si o tom asi pomysli? Myslím, že je to poznamená na celý život. Třeba se dokonce nebudou bát vlastni nahoty! To přece nejde,“ napsala v diskusi jistá Anastázie Klemensová.

Ivan Mottýl | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Obraz & Slovo", nebo přejděte na úvodní stranu.