Myslí muži penisem? Fotografka Maga Sokalska se na to ptá na výstavě Elegán ve Fiducii

Sokalska prostě mužské figurální snímky vtipně rozstříhala.  Horní třetinu portrétu tak tvoří pánové v oblecích, s klobouky, motýlky, kravatami či kšandami. Zhruba od prsou dolů ale umělkyně svoje modely vysvlékla a tuhle část fotky proměnila v mužský akt. Pro diváka je to v každém případě nezvyklý pohled, takže nervózně těká očima po snímcích. Rozpolcenost fotografií ho uvádí do nejistoty, má se víc zajímat o strojenou eleganci, nebo spíš přemítat nad mužskou tělesností?

Sokalska se vlastně lehce posmívá oběma polohám. Chlap myslící penisem prostě není o moc lepší než muž, který příliš dlouho stojí před zrcadlem nebo si hřebínkem věčně přičesává vlasy a zálibně si upravuje uzel na kravatě. Z tohoto pohledu jsou snímky až feministickým políčkem mužskému egu. Výhružka do sebe zahleděným narcisům, kteří takový atak oplácejí nekorektními anekdotami: „Proč muži uvěří ženě i tu největší pitomost? Protože myslí penisem. A proč feministky závidí mužům penis? Protože nemají čím myslet.“

Z výstavy Magy Sokalské.

V sérii Elegán ale není nutno hledat jen popisovanou sexistickou polohu. Je to i filozofující esej o úloze člověka v běhu dějin. Maga Sokalska pracuje se starými portrétními snímky z různých časových etap, podle klobouků a obleků jsou to fotografie z éry předválečné i z padesátých nebo šedesátých let. Podle oblečení v části snímku tedy můžeme přibližně odhadovat letopočet, nahý jedinec je však vždycky stejný. V ložnici ostravského paneláku v roce 2017 i na přijímací rampě u brány osvětimského lágru v roce 1942. Prostě nahý muž.

Z výstavy Magy Sokalské.

Koncept polské fotografky poukazuje na lidskou malost v boji s proudem času. Na zbytečné soustředění se na vnější věci, kdy klobouk či luxusní kabát je důležitější než přemítání o podstatě bytí. Zároveň ale nahá torza těl varují. Proměnit národ v jednu nemyslící „nahou“ masu se už v dějinách úspěšně pokusilo mnoho diktátorů, přičemž tyhle manipulace se budou znova a znova opakovat. Bezhlavost a oddanost lidu totalitním ideologiím nejlépe vystihuje snímek muže, kterému umělkyně upřela skutečnou hlavu a nahradila ji ovocem, z klína však vystupuje ztopořený úd.

Z výstavy Magy Sokalské.

Koncept Magy Sokalské lze zcela jistě číst i jinak, než jak je výše uvedeno. A kdo ví, s jakým záměrem cyklus Elegán stvořila samotná fotografka. Není to přitom podstatné, vždyť také americký konceptualista Sol LeWitt už před drahnými roky řekl: „Není nezbytně nutné, aby umělec rozuměl svému vlastnímu umění. Jeho vnímání není ani lepší ani horší než vnímání ostatních.“

*

Maga Sokalska: Elegán. Fotografická galerie Fiducia. Výstava potrvá jen krátce – do 28. dubna 2017.