Internetový deník pro kulturu a umění

Úvod Hudba Hudební mládí vpřed! Filharmonici s mladými sólisty opět ukázali, že se o budoucnost hudby nemusíme bát

Hudební mládí vpřed! Filharmonici s mladými sólisty opět ukázali, že se o budoucnost hudby nemusíme bát

9.2.2018 Hudba

Janáčkova filharmonie ve čtvrtek v rámci cyklu Jeunesses musicales představila opět české a slovenské hudební mládí. Cyklus pravidelně přináší konfrontaci zkušenosti s nadáním, které nasává hudbu jako houba vodu. Přínosný zážitek, nebo problematické výsledky? Podívejme se, jak dopadl koncert, kde s ostravskými filharmoniky vystoupili sólisté Martin Chudada, Josef Kratochvíl a Kateřina Pašková. Provedení řídil ruský dirigent Sergey Neller.

Zvětšit obrázek

Klavírista Martin Chudada při koncertu s Janáčkovou filharmonií.
Foto: Ivan Korč

Začátek koncertu patřil tomu nejmladšímu. Slovenskému klavíristovi Martinu Chudadovi bude v dubnu teprve 17 let, přesto už má za sebou řadu úspěchů. Tomu poslednímu jsem měl tu čest být osobně svědkem. Bylo to předloni na mezinárodní soutěži a festivalu Beethovenův Hradec, kde Martin představil naprosto famózní Prokofjevovu sonátu a zapůsobil jako zjevení. Pro vystoupení s Janáčkovou filharmonií si klavírista připravil Koncert pro klavír a orchestr č. 1 Es dur Ference Liszta, dílo nesmírně originální, plynoucí v nepřerušeném přívalu dvaceti minut, který je segmentován klasickým tempovým kontrastem rychlá – pomalá – scherzo – finále.

Když se štíhlounký mládenec usadil u Steinwaye, aby se ponořil do romanticky vzrušené hudby, říkal jsem si v duchu trochu nedůvěřivě, jak to asi může dopadnout. Tvrdé akordy a oktávové paralelismy v Allegro maestoso první věty zvládl Chudada technicky bez sebemenších problémů, stejně jako četné chromatismy a arpeggia. Co mne však upoutalo víc, byla jeho schopnost jemných úhozových nuancí, s nimiž opravdu systematicky pracoval. Ta se naplno projevila v měkké, lyrické druhé větě Adagio, kde vykroužil v pravé ruce nádhernou kantilénu a nebýt trochu tvrdého agogického pojetí dirigenta Nellera, mohla to být opravdu zážitková věc! Allegro vivace i Allegro marziale animato byly precizně rytmicky zvládnuty jak klavíristou, tak orchestrem.

Klavírista Martin Chudada. (Foto: Ivan Korč)

Chudada zahrál Liszta na svůj věk báječně, jeho hudební názor se teprve vyvíjí, což ukázal zběsilý rychlopalný přídavek, který byl spíše než hudební lahůdkou demonstrací technických dispozic a prstové uvolněnosti, přičemž zapomněl nejednou na pedál. Ale to nejlepší na Martina Chudadu jistě teprve čeká.

Následoval druhý sólista – varhaník Josef Kratochvíl. Charismatický rodák z Valašského Meziříčí dělí své hudební nadání mezi klavír a varhany, v obou případech tak činí velice úspěšně. Pro vystoupení s Janáčkovou filharmonií si Josef vybral Symfonii pro varhany a orchestr č. 1 d moll skladatele Alexandra Guilmanta. Tento francouzský varhaník a skladatel byl generační druh Brahmse a Čajkovského. Na rozdíl od svých kolegů se Guilmant soustředil hlavně na skladby pro varhany všeho druhu.

Josef Kratochvíl zahrál na varhany. (Foto: Ivan Korč)

Po chorálové barokní stylizaci introdukce se pod rukama Kratochvíla a filharmoniků ozvala typicky romantická atmosféra v rytmicky prudce vykrojeném tématu a harmonii bohaté na modulace. Kratochvíl zazářil zejména v kontrastní lyrické melodii, která prozradila oblibu skladatele ve Wagnerovi. Stejně tak imitační přiznávky a kontrapunkticky bohatá faktura poukazovaly často na inspiraci Johannem Sebastianem Bachem. Guilmantova symfonie mne zaujala bohatstvím varhanních rejstříků a typicky francouzskou barevností. Po stránce interpretační se Kratochvíl ukázal v příznivém světle. Zasloužil by si spíše samostatný varhanní recitál v akusticky příznivém sakrálním prostoru. Myslím, že zážitek by byl ještě daleko intenzivnější.

Po přestávce se objevila Kateřina Pašková. Talentovanou klarinetistku, která studuje posledním rokem Janáčkovu konzervatoř a souběžně i vysokou hudební školu v Polsku, jsem slyšel poprvé před pár měsíci na benefičním koncertu v Českém rozhlase Ostrava. Už tam byla v Brahmsově klarinetové sonátě (u klavíru byl Ivo Kahánek) výborná a ukázala, že je interpretkou soustředěnou, pozornou ke zvukové barvě svého nástroje, stejně tak i k souhře a ladně tvarovaným frázím. Její muzikalita se odrazila také v provedení Rapsodie pro klarinet a orchestr č. 1 Clauda Debbusyho.

Klarinetistka Kateřina Pašková. (Foto: Ivan Korč)

Impresivně barevná, meditativní i zvukomalebná skladba jí na ploše necelých deseti minut poskytla řadu příležitostí ukázat svůj talent. A Kateřina jej skutečně naplnila a zúročila. Po koncertě jsem si k hodnocení jejího výkonu přizval také klarinetistu Petra Bohuše, významnou osobnost klarinetové hry a pedagogiky a dlouholetého prvního klarinetistu Janáčkovy filharmonie. Pan profesor výkon své žačky odborně ohodnotil takto: „Tuto skladbu si Kateřina zvolila ne náhodou. Její přednost tkví mj. v nádherném klarinetovém tónu a práci se zvukem, který je základem Debussyho skladby. Již během zkoušek se snažila co nejvíce skloubit zvuk a barvu svého nástroje s paletou dalších barev orchestru. To se jí na koncertě podařilo naprosto dokonale. K přesvědčivému projevu Kateřiny Paškové kromě vrozené muzikálnosti přispěly navíc logicky vedené fráze, bohatá agogika, tempové gradace a dynamika nejen ve forte, ale zejména v krásných a nosných pianissimech.“

Dirigent Sergey Neller. (Foto: Ivan Korč)

Koncert úspěšných sólistů završila suita z baletu Maurice Ravela Dafnis a Chloé č. 2. Janáčkova filharmonie zahrála vyrovnaný koncert, byť místy připadalo, že se o dirigenta Nellera nemohla příliš opřít. Ne vždy je energie na pódiu oboustranná a oboustranně přínosná.

Bylo velmi příjemné vidět na koncertě Janáčkovy filharmonie tolik mladých tváří. Říká se, že dobrá hudba nestárne, vždyť Beatles už také mají stejné křížky na pažbě svých songů jako třeba pozdní symfonie Dmitrije Šostakoviče. Podstatné je, že mladé talenty klasická hudba baví a dává jim příležitost své mimořádné umělecké nadání rozvinout. A že mladé talenty přitahují mladé posluchače, to je moc dobře.

Milan Bátor | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Hudba", nebo přejděte na úvodní stranu.